Poplatek za vklad do katastru nemovitostí má od příštího roku stoupnout na dvojnásobek, tedy z dosavadních 1000 na 2000 korun. Navrhuje to ministerstvo financí v poslední verzi „daňového balíčku“, kterou předalo do Poslanecké sněmovny.
Původní plán, který ministerstvo poslalo k připomínkám na začátku letošního dubna, o poplatku vůbec nemluvil – týkal se především zvyšování daní z lihu, tabáku a hazardu. Nepočítala s tím ani verze, kterou ministryně Alena Schillerová (za ANO) podrobně představila v polovině května a následně poslala do vlády.
Zvýšení správního poplatku přidalo ministerstvo do balíčku v tichosti až dodatečně. Vyhnulo se díky tomu jak povinnosti poslat návrh do připomínkového řízení, tak povinnému hodnocení dopadů takového kroku. S výjimkou mimořádných situací, které opravdu nepočkají, by přitom měly úřady připravovat podobné nápady s předstihem a po důkladné analýze. Také opoziční návrhy odmítá vláda často právě s tím, že by měly projít standardním legislativním procesem.
Podobně jako zdanění výher to působí jako snaha narychlo vybrat peníze, kde se dá. Důvody, proč chce ministerstvo zdražit katastr až takhle výrazně, nevypadají věrohodně. A ta čísla taky nesedí.
Poplatek za vklad do katastru se naposled zvyšoval od roku 2012. I tenkrát to byl skok: z 500 na 1000 korun.
Ministerstvo teď v návrhu píše, že „zvýšením těchto správních poplatků na dvojnásobek by byla alespoň částečně pokryta inflace, ke které došlo od roku 2012, a alespoň částečně zohledněny vyšší administrativní náklady řízení vedených katastrálními úřady v důsledku rekodifikace soukromého práva“.
Ve skutečnosti nebyla inflace od roku 2012 víc než dvojnásobná – ceny stouply zhruba o desetinu. I kdyby je ministerstvo chtělo pokrýt zcela, ne jenom částečně, měl by poplatek zdražit na maximálně 1200 korun – i s rezervou pro příští roky.
Druhý důvod – vyšší administrativní náklady – podrobněji vysvětluje ministerstvo zemědělství. Právě pod něj katastrální úřady ve vládě spadají. „Došlo k významnému navýšení nákladů, které souvisí se zasíláním oznámení majitelům nemovitostí. Od roku 2014, kdy vstoupil v platnost nový občanský zákoník, je o změnách v katastru informován výrazně větší počet osob. Český úřad zeměměřický a katastrální od té doby rozesílá upozornění všem dotčeným osobám ke každému návrhu k provedení změn v zápisu do katastru před jeho vlastním provedením. Toto opatření významně chrání majitele nemovitostí před podvodnými převody, které se v minulosti stávaly,“ vysvětluje Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství.
Ani jeden z úřad bohužel zatím nedodal konkrétnější výpočet, jak náklady mohly stoupnout téměř na dvojnásobek. Poštovné za dopis do vlastních rukou, tisk oznámení a obálka by se měly vejít do 100 korun. I s inflací je tady ještě pořád zbývajících 700 korun, které – v době postupující digitalizace katastru a obecně elektronizace státní správy – připadají na údajnou práci jednoho úředníka s jedním, víceméně automatizovaným oznámením. A to nepočítáme s datovými schránkami nebo s už existující možností objednat si „hlídače změn“ (za něj se platí zvlášť).
Hledáte dům nebo byt snů a nemůžete nalézt ten pravý? Nebo potřebujete najít pronájem? Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.
Skutečný důvod zdražování tak naznačuje předseda katastrálního úřadu Karel Večeře. „České poplatky za vklad jsou v současnosti prakticky nejnižší v celé Evropě. Na Slovensku se platí v přepočtu zhruba 1800 českých korun, při zrychleném zápisu do dvou týdnů pak dokonce 7200 Kč. Paušální částku využívá rovněž Nizozemsko, kde je přibližně 4000 Kč. V Rakousku je to 60 eur a k tomu 1,1 procenta z ceny nemovitosti. V Německu je poplatek podle hodnoty nemovitosti, v případě rodinného domu obvykle 400 eur,“ říká Večeře.
Na poplatcích za vklady do katastru teď stát vybírá kolem 740 milionů korun ročně, uvádí ministerstvo. Po navrhovaném zvýšení na dvojnásobek očekává růst příjmů o 695 milionů – vzhledem k meziročnímu poklesu vkladových řízení o pět až sedm procent.
Ministryně financí znova ukazuje, že dokáže vnímat jak inflaci, tak růst mezd. Ovšem hlavně v případě, když je potřeba ohlídat si, aby kvůli tomu neklesaly příjmy státu. Když by stejný argument měl lidem pomoci, odmítá ho. Příkladem jsou návrhy Pirátů a ODS na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Ta zůstává na stejné úrovni dokonce už od roku 2008 (katastr jenom od 2012), ale navzdory inflaci i růstu mezd ji Schillerová odmítá aspoň částečně zvýšit.
Nejlepší zvýšení daní je takové, kterého si lidé ani nevšimnou. Ministryni financí se teď docela hodí, že její předchůdci nemysleli na systémové řešení do budoucna.
Z výher nad 100 000 korun nově zaplatí daň i sami hráči. Ať už jde o Sportku, Fortunu, Účtenkovku, dostihy nebo kasino.
Petr Kučera
Navštivte svět soudobého umění
Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
17. 6. 2019 4:12, Tomáš Smolík
Parazit!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
17. 6. 2019 13:16, D
A kolikrát za život vkládáte nemovitosti do katastru ? Když máš na nemovitost, tak tě již další tisícovka navíc jistě nepoloží.
V diskuzi je celkem (20 komentářů) příspěvků.