Poplatek za vklad do katastru nemovitostí v příštím roce stoupne na dvojnásobek, tedy z dosavadních 1000 na 2000 korun. Poslanci vládní koalice ANO a ČSSD s podporou komunistů dnes schválili návrh ministerstva financí, který je součástí takzvaného daňového balíčku. Novela teď zamíří do Senátu, který ji podle očekávání ještě vrátí poslancům. Není tak jisté, zda poplatek stoupne hned od 1. ledna 2020, nebo až v průběhu prvního čtvrtletí.
Zvýšení správního poplatku přidalo ministerstvo do balíčku v tichosti až dodatečně. Vyhnulo se díky tomu jak povinnosti poslat návrh do připomínkového řízení, tak povinnému hodnocení dopadů takového kroku. S výjimkou mimořádných situací, které opravdu nepočkají, by přitom měly úřady připravovat podobné nápady s předstihem a po důkladné analýze. Také opoziční návrhy odmítá vláda často právě s tím, že by měly projít standardním legislativním procesem.
Poplatek za vklad do katastru se naposled zvyšoval od roku 2012. I tenkrát to byl skok: z 500 na 1000 korun.
Ministerstvo teď zdražení prosazovalo s tím, že „zvýšením těchto správních poplatků na dvojnásobek by byla alespoň částečně pokryta inflace, ke které došlo od roku 2012, a alespoň částečně zohledněny vyšší administrativní náklady řízení vedených katastrálními úřady v důsledku rekodifikace soukromého práva“.
Ve skutečnosti nebyla inflace od roku 2012 víc než dvojnásobná – ceny stouply zhruba o desetinu. I kdyby je ministerstvo chtělo pokrýt zcela, ne jenom částečně, měl by poplatek zdražit na maximálně 1200 korun – i s rezervou pro příští roky.
Druhý důvod – vyšší administrativní náklady – podrobněji vysvětluje ministerstvo zemědělství. Právě pod něj katastrální úřady ve vládě spadají. „Došlo k významnému navýšení nákladů, které souvisí se zasíláním oznámení majitelům nemovitostí. Od roku 2014, kdy vstoupil v platnost nový občanský zákoník, je o změnách v katastru informován výrazně větší počet osob. Český úřad zeměměřický a katastrální od té doby rozesílá upozornění všem dotčeným osobám ke každému návrhu k provedení změn v zápisu do katastru před jeho vlastním provedením. Toto opatření významně chrání majitele nemovitostí před podvodnými převody, které se v minulosti stávaly,“ řekl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Ani jeden z úřad bohužel zatím nedodal konkrétnější výpočet, jak náklady mohly stoupnout téměř na dvojnásobek. Poštovné za dopis do vlastních rukou, tisk oznámení a obálka by se měly vejít do 100 korun. I s inflací je tady ještě pořád zbývajících 700 korun, které – v době postupující digitalizace katastru a obecně elektronizace státní správy – připadají na údajnou práci jednoho úředníka s jedním, víceméně automatizovaným oznámením. A to nepočítáme s datovými schránkami nebo s už existující možností objednat si „hlídače změn“ (za něj se platí zvlášť).
Skutečný důvod zdražování tak naznačuje předseda katastrálního úřadu Karel Večeře. „České poplatky za vklad jsou v současnosti prakticky nejnižší v celé Evropě. Na Slovensku se platí v přepočtu zhruba 1800 českých korun, při zrychleném zápisu do dvou týdnů pak dokonce 7200 Kč. Paušální částku využívá rovněž Nizozemsko, kde je přibližně 4000 Kč. V Rakousku je to 60 eur a k tomu 1,1 procenta z ceny nemovitosti. V Německu je poplatek podle hodnoty nemovitosti, v případě rodinného domu obvykle 400 eur,“ říká Večeře.
Na poplatcích za vklady do katastru teď stát vybírá kolem 740 milionů korun ročně, uvádí ministerstvo. Po navrhovaném zvýšení na dvojnásobek očekává růst příjmů o 695 milionů – vzhledem k meziročnímu poklesu vkladových řízení o pět až sedm procent.
Ministryně financí ukazuje, že dokáže vnímat jak inflaci, tak růst mezd. Ovšem hlavně v případě, když je potřeba ohlídat si, aby kvůli tomu neklesaly příjmy státu. Když by stejný argument měl lidem pomoci, odmítá ho. Příkladem jsou návrhy Pirátů a ODS na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Ta zůstává na stejné úrovni dokonce už od roku 2008 (katastr jenom od 2012), ale navzdory inflaci i růstu mezd ho Schillerová odmítá aspoň částečně zvýšit.
Inflaci a růst mezd odmítla Schillerová zohlednit i při hlasování o dalším opozičním návrhu: Limit pro daňové osvobození příležitostných příjmů se mohl zvýšit z 30 na 36 tisíc ročně, i tohle ale koaliční poslanci odmítli.
Koalice nepodpořila ani opoziční návrh na zrušení daně z převodu nemovitostí, kterou kritici označují jako daň z už jednou zdaněného příjmu.
Petr Kučera
Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem