Zdroj: Shutterstock
PSN, dřív Pražská správa nemovitostí, je jedna z nejstarších developerských společností v Česku. Rok a půl po sametové revoluci ji založil a dodnes vlastní Václav Skala, někdejší emigrant, který se v devadesátých letech pouštěl nejen do nemovitostního byznysu, ale i do finančnictví. Vlajkovou lodí Skala Group však vždycky byla právě PSN.
Většina z nás si developerskou firmu představuje jako firmu stavební. PSN se ale specializuje zejména na revitalizaci domů, které už stojí. Pavel Citta, který je ředitelem akvizic péesenky, do podniku nastoupil tři roky po založení. „Druhého února 1994 v sedm hodin ráno jsem přišel na svoji první velkou poradu,“ sype k mému překvapení z rukávu podrobnosti v dnešním sídle společnosti na Žižkově. Jenže jakkoli poutavé je vzpomínání na doby, kdy se nemovitosti kupovaly od boku, přece jenom se píše rok 2020. Rok, kdy se proměnilo skoro všechno.
Narodil se roku 1971 v Praze, od roku 1994 pracuje v PSN. Zabývá se nakupováním nemovitostí a od roku 2014 vede akvizice. Volný čas tráví s rodinou na horách.
Na jaře jsme zažili virovou uzávěru ekonomiky, teď na podzim si něco podobného nejspíš prožijeme znovu. Když se bavíme s velkými firmami, často slyšíme, jak bude normální pracovat z domova, že se budou redukovat místa v kancelářích… Nemáte obavu, že vám v kancelářských budovách ubude nájemníků?
Nemáme. Všechny naše komerční nemovitosti mají svoje kouzlo, jsou na dobrých místech a výše nájmů je nastavená rozumně. Spíš to potrápí vlastníky větších kancelářských domů, kteří už předtím museli lidi pobízet a dávat jim nájemní prázdniny, aby je přitáhli. Tam bych čekal boj mezi vlastníky, až budou nájemníci hledat úspory a začnou se dívat po levnějších prostorách.
Před epidemií se říkalo, že jsou ceny nemovitostí blízko vrcholu, na vrcholu, ne-li dokonce nad ním. Budou teď klesat?
Nemyslím. Trh určitě zvolnil a transakcí se neděje tolik, lidi dvakrát zvažují, co koupí. Ovšem týká se to především investičních nákupů, ne vlastního bydlení. Kdo shání bydlení, byt, kam by se sám nastěhoval, ten tu potřebu zkrátka má, bude ji mít a bude ji potřebovat vyřešit.
Ostatní ale čekají. My samozřejmě taky čekáme. A myslíme si, že příležitosti budou. Že se na trh dostanou i nemovitosti, u kterých jsme před virem vůbec nečekali, že by někdy mohly být na stole. Na trh se třeba dostává spousta hotelů, nejsou sice vidět v inzerci, ale fakticky se to děje.
Bývali jste Pražská správa nemovitostí, loni jste změnili název na PSN – motivovala vás k tomu vaše expanze do krajů?
Já si pořád myslím, že jsme Pražská správa nemovitostí, je to jenom zjednodušení a zkrácení názvu. Spíš marketingový tah.
V roce 2016 jste koupili obchodní dům Kotva a letos jste ho prodali fondu Generali Real Estate. Nebyli jste nakonec rádi, když jste se Kotvy zbavili? Přece jenom dům byl prohlášený za památku, což často situaci vlastníka v některých ohledech komplikuje.
My to vnímáme úplně jinak. Kotvy jsme se nezbavili, v nejlepší fázi jsme ji předali někomu jinému, někomu, kdo má dost síly a elánu a možná taky levnější peníze. Sleduju osud každého domu, který koupíme, a těším se, když se nám povede něco pěkného s ním udělat. A občas se přistihnu, že mě mrzí, že něco z našeho portfolia zmizelo. U Kotvy je to ale něco jiného. Mám radost, že ji od nás koupil právě tenhle partner. Vím, že se o ni s takovým velkým zázemím dobře postará.
V době, kdy jsme Kotvu vlastnili, jsme vytvořili tým, který sháněl po světě nájemce. Máme předjednané nové nájemníky pro tři čtvrtiny domu, firmy, které třeba v Česku ještě vůbec nejsou. Vytvořili jsme za tu dobu velkou přidanou hodnotu. A všechny tyhle faktory přiměly nového vlastníka dát nám nabídku, která nešla odmítnout. Předali jsme ho dál s klidným srdcem.
A že se Kotva stala památkou, to jsme nevnímali negativně. Myslím, že pro dům je dobře, že je jasně definované, co se na něm má chránit. Byli jsme koneckonců v úzkém kontaktu i s paní Machoninovou, která Kotvu vymyslela. Byla u našeho stolu, když jsme plánovali opravy.
Věra Machoninová (* 1928), významná česká architektka, často pracovala v tandemu se svým manželem Vladimírem. Z jejích brutalistních staveb je kromě obchodního domu Kotva nejznámější asi karlovarský hotel Thermal s festivalovým kinem, budova velvyslanectví v Berlíně nebo pražský Dům bytové kultury.
Do běžně nepřístupných prostor obchodního domu Kotva zve ve svém pořadu Překvapivé stavby Adam Gebrian.
Máte v portfoliu i další ikonické stavby. Třeba Tančící dům. Dokáže na sebe vydělat?
Dokáže. Pan Skala Tančící dům koupil přes naše nedoporučení. Generoval zisk někde mezi dvěma třemi procenty, a my říkali, že si nemyslíme, že je dobrý krok ho kupovat. Pan Skala si ale bouchnul pěstí do stolu a řekl, že dům chce a ať ho jdeme koupit. Udělali jsme to a byla to jedna z jeho vizionářsky povedených akcí. Teď nejenže vydělává proti pořizovací ceně rozumné peníze, ale navíc nás těší. V tom domě se kloubí dohromady galerie, restaurace, kavárna, kanceláře, hotel, sklady, všechno v Tančáku máme a je to jízda. Koncept, který nemá obdoby. A lidi stojí frontu, aby se mohli podívat na terasu. Je příjemné mít takový dům.
Tančící dům architektů Vlada Miluniće a Franka Gehryho koupila PSN na konci roku 2013 za zhruba 360 milionů korun. Na místa, kam se běžně nedostanete, vás vezme Adam Gebrian v jednom z dílů svých Překvapivých staveb.
Před několika lety jste se pustili do přestavby někdejšího domova důchodců v Praze 5. Udělali jste z něj malometrážní byty a říkáte tomu komunitní bydlení. Co to je to komunitní bydlení?
Lidi tam nejsou izolovaní ve své garsonce, ale sdílejí společné služby. V domě je prádelna, fitko, budou tam i provozovny typu zdravotnického zařízení. V atriu jsme zřídili veliký společný obývák. Když si můžete na start dovolit koupit jenom garsonku, těžko si v ní sednete s pěti lidmi na kafe. Takhle je ale kdykoliv můžete pozvat na návštěvu a posedět v obýváku v atriu. Lidé tam budou nejen bydlet, ale společně užívat tyhle benefity a sdílet volný čas.
Takové projekty se vymýšlely od nějakých třicátých let, u nás v padesátých letech vznikaly koldomy, kolektivní domy, které měly kromě bydlení nabídnout prakticky všecko, co se shrnuje pod pojem občanská vybavenost. Dneska nic z toho nefunguje. Myslíte, že se doba změnila?
Myslím, že to fungovat může. Asi ne pro všechny, ale pro určitý segment obyvatel. Pro lidi, kteří jdou rádi mezi lidi, sdílejí svoje potřeby, zážitky. Náš projekt Vbloku je úspěšný, ukázalo se, že to pro někoho může být zajímavý produkt. Jsou tam lidé, kteří koupili na investici víc jednotek – má to dobrou polohu, je to na metru, věří tomu místu a byli ochotni tam uložit peníze. Byty kupovali studenti, mladí lidé, kteří to berou jako startovací bydlení, ale i starší lidi, kterým se líbí výhled. Jsou tam i nájemníci. Prakticky kdokoliv, kdo vás napadne.
Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu
SPORTEM K BYZNYSU
Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem
BYZNYS JE HRA
„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu
Když říkáte, že je projekt úspěšný, co to znamená?
V první řadě: cokoliv je lepší než vybydlený hotel a ubytovna, které tam byly dřív. I proto jsme nalezli pochopení a podporu na úřadech. Ostatně nedělali jsme tam žádné harakiri a megalomanské přístavby. Pracovali jsme se stávající hmotou, kterou jsme uvážlivě, pečlivě a smysluplně revitalizovali. V krátkém čase se nám tam podařilo udělat, co jsme si vysnili. A zájem lidí o koupi bytu bereme jako potvrzení.
Máte vyprodáno?
Nemáme. Vyprodaná je první etapa, druhá je před vyprodáním, ale třetí teprve v běhu.
Plánujete tímhle směrem pokračovat a dělat podobné projekty?
Pokud dostaneme příležitost, rádi.
Vláda nedávno schvalovala nový stavební zákon. Říká se, že by měl rozproudit výstavbu…
Říká se —! Říká se, všichni v to doufají, ale až praxe ukáže. Výstavba na zelené louce je strašná anabáze, ale my se většinou věnujeme domům, které už stojí. I tam by věci mohly jít rychleji, ale není to ani zdaleka tak komplikovaný proces.
Co by trh s nemovitostmi teď potřeboval?
Co vidím jako šílené, to je cena stavebních prací. Jak vzrostla za poslední dva roky… Uvidíme, jak to dopadne, ale už jsem zaznamenal první zlevnění a obavy stavebních firem, že nebudou mít pro svoje zaměstnance dost práce. Tak to snad jejich cenové nabídky začnou reflektovat. To by bylo super.
A jinak a především – aby ten vir tady nebyl! Jinak je nemovitostní trh velká jízda. Teď se zvolnilo, všichni čekají a přešlapují, ale to je logické. Mě vlastně příjemně překvapilo, že trh není úplně mrtvý. Bál jsem se, že to bude horší.
Metronom na Letné. „K čemu je nám Metronom? Je to skvělá reklama. Staráme se o něj, platíme opravy a provoz a je součástí našeho loga. A pohled na něj ze Staromáku Pařížskou je k nezaplacení.“
Rozhovor vyšel v říjnovém čísle časopisu Finmag.
Gabriel Pleska
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
