V Praze se 27. května uskutečnila již druhá aukce bytů. Ne všichni, kdo byty vydražili, si je však mohli následně koupit. Developeři totiž polovinu z nich nebyli ochotni prodat za přiklepnutou cenu.
Druhé aukce bytů a rodinných domů se zúčastnili developeři se třiceti byty ve třincáti developerských projektech. Dražit přišlo jen 56 zájemců, tedy podstatně méně než u první aukce, na kterou jich přišlo v prosinci 2009 celkem 131.
Příčina malého zájmu o druhou aukci bytů, kterou pořádaly realitní společnosti Gavlas a Professionals, pravděpodobně spočívá v tom, že zájemci se už v první aukci cítili podvedeni. Těm, kterým byly přiklepnuty byty za zajímavě nízké ceny, totiž developeři nakonec odmítli polovinu vydražených bytů prodat. Ani u druhé aukce to nebylo jiné.
Vyvolávací cenu stanovili organizátoři na 60 procent katalogové nabídky developerů (v první aukci to bylo 40 procent). Vydraženo bylo 24 bytů a polovina vydražitelů měla smůlu, protože jim ani tentokrát developeři byty neprodali. Sami si totiž stanovili tak zvané limitní ceny, za které byli ochotni prodat. Ty se pohybovaly zhruba na úrovni 90 procent ceny uvedené v nabídkových katalozích. Nikdo z kupujících je však přesně předem neznal.
Pokud byla přiklepnutá cena nižší než limitní cena developera, dozvěděl se to vydražitel až dodatečně. O tom, že prodávající není povinen nabízenou nemovitostprodat, byli zájemci informování v podmínkách aukce zveřejněných na internetu. Zástupce jednoho z developerů, kteří v aukci nabídli své byty, komentoval neúspěch aukce v tisku tak, že český trh na takový způsob prodeje není zatím připraven. Spíše to však vypadá, že čeští spotřebitelé zatím dobře nechápou rozdíl mezi aukcí a veřejnou dražbou, a proto se cítili podvedeni.
Právník Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) Tomáš Palla k tomu vysvětluje, že aukce je v podstatě obchodní veřejná soutěž o nejvhodnější návrh na uzavření kupní smlouvy. Vyhlašovatel tak v rámci aukce činí pouze výzvu k předložení nabídek k uzavření smlouvy, z nichž si pak vybere tu, která mu nejvíc vyhovuje a tuto akceptuje. Smlouva tak vzniká až akceptací vyhlašovatelem, nikoliv učiněním nabídky v rámci aukce.
Vyhlašovatel je přitom oprávněn odmítnout všechny předložené návrhy, jestliže si toto právo vyhradil v podmínkách soutěže. Jinak je tomu u veřejné dražby, kde vlastnictví vydraženého předmětu přechází na vydražitele udělením příklepu licitátorem (za předpokladu uhrazení nabídnuté ceny). Jeho původní majitel už nemá právo vzít nabídku zpět.
„Spotřebitelům můžeme tedy doporučit jen to, aby se raději neúčastnili prodejních aukcí, jejichž pravidlům přesně nerozumějí, nebo jejichž pravidla nejsou zcela transparentní,“ doporučuje Palla.
Autorka je projektová manažerka Sdružení obrany spotřebitelů.
Sdílejte článek, než ho smažem