Všeobecné zdražování pociťuje 94 procent obyvatel Česka, více než třetina z nich dokonce velmi silně. Největší dopady inflace vnímají lidé v cenách potravin (75 % velmi silně), pohonných hmot (70 %) a elektřiny (61 %). Vyplývá to z průzkumu, který v srpnu provedla agentura Median pro společnost Broker Consulting na reprezentativním vzorku 1022 uživatelů internetu starších 18 let.
Polovina lidí ve snaze zlepšit svou finanční situaci už omezila výdaje, dalších dvě pětiny to teprve plánují. Devět z deseti Čechů navíc předpokládá, že kvůli inflaci utáhnou opasky ještě víc. Jako hlavní úsporný nástroj volí více než polovina lidí aktivní vyhledávání slev a také omezuje zbytné výdaje běžného provozu.
Třetina lidí se chystá výrazně nebo z části snížit náklady na stravování v restauracích, čtvrtina poté omezí výdaje na kulturu či cestování. Každý čtvrtý respondent se už touto cestou připravuje na pokrytí zvýšených nákladů za energie během topné sezóny, dalších 35 procent k tomu teprve plánuje přistoupit.
Skoro čtvrtina (23 procent) respondentů si už přilepšuje k výplatě formou brigády či přivýdělku, další čtvrtina (26 procent) se k tomu chystá.
Zdroj: průzkum Median pro Broker Consulting
„Inflace není ze své povahy spravedlivá. Dopadá především na domácnosti s nízkými příjmy, které zároveň mají malé úspory – pokud vůbec nějaké. Tato skupina domácností už musela omezit své výdaje nebo hledat další zdroje svých příjmů. Ti, co úspory teprve plánují, patří spíše k domácnostem s vyššími příjmy,“ vysvětluje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Zdroj: průzkum Median pro Broker Consulting
„Je potřeba řešit jak příjmovou, tak výdajovou stránku měsíčních rozpočtů. Prakticky hned můžeme omezit zbytné výdaje, které k životu nepotřebujeme. O něco složitější je operativní navýšení příjmů, pokud se nemůžeme spolehnout na našetřené rezervy, lze jich dosáhnout třeba prostřednictvím dočasného přivýdělku,“ říká Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting.
Zdroj: průzkum Median pro Broker Consulting
Zdroj: průzkum Median pro Broker Consulting
Průměrná výše úspor se podle průzkumu pohybuje mezi 100 až 300 tisíci korunami. Třináct procent lidí má našetřeno mezi 300 až 500 tisíci – převážně jde o respondenty s vyšším vzděláním nebo jsou samostatně výdělečně činné (OSVČ). Na druhou stranu shodný podíl lidí – 13 procent – nemá našetřeno víc než 10 tisíc.
„Čtyřicet procent domácností nemá finanční rezervu, která by pokryla jejich měsíční výdaje. Sedm procent nemá dokonce žádnou rezervu a třetině domácností by rezerva vystačila na méně než jeden měsíc. Domácnost je obvykle označena za finančně zdravou, když má rezervu alespoň na tři měsíce. To v ČR nesplňuje 55 procent domácností. Naopak rezervu vyšší než šestinásobek měsíčních výdajů má třetina domácností,“ dodává David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Úspory mají lidé nejčastěji uložené na spořicím (65 procent) a běžném účtu (64 procent), na třetím místě co do podílu uložených úspor jsou investice ve fondech.
Petr Kučera
Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem