Inflace je nižší, než se čekalo. Úroky dál klesnou, koruna oslabí

Spotřebitelské ceny v Česku stouply v lednu o 1,5 % v porovnání s loňským prosincem. Oproti loňskému lednu jsou pak vyšší o 2,3 % – meziroční inflace tedy klesla o výrazných 4,6 procentního bodu a je nejnižší od března 2021. Nová čísla uveřejnil Český statistický úřad.

Meziroční inflace se tak po skoro třech letech dostává téměř na cílovou hodnotu České národní banky, připomíná hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. „Je to mnohem lepší výsledek, než očekával trh i centrální banka. Část propadu jde samozřejmě na vrub vysokému srovnávacímu základu, avšak je vidět, že inflační tlaky i tak v ekonomice až na výjimky konečně polevují,“ dodává.

Podle ekonomů tak může centrální banka pokračovat ve snižování úrokových sazeb, a to i výrazněji. Zároveň to však není dobrá zpráva pro korunu, která zřejmě dál oslabí.

„Rychle klesající inflace uvolní ruce centrálním bankéřům, kteří tak budou moci jít s hlavní sazbou dolů. Znamená to, že máme před sebou období snižování úroků na hypotékách, spotřebitelských úvěrech a podobně. Na druhé straně půjdou dolů i úroky z vkladů,“ vysvětluje Tomáš Volf, hlavní analytik finanční skupiny Citfin.

Nízké úroky jsou podle něj pro českou měnu hrozbou. „Ta se dnes pohybuje v blízkosti 25,40 koruny za euro a pokud inflace půjde dolů rychleji, ČNB bude ve vyšším tempu snižovat úroky, pak domácí měna zamíří ke 26 korunové hranici,“ předpovídá Volf.

Podle Dufka se koruna doteď opírala pouze o úrokový diferenciál, který se pod dnešních číslech zřejmě do budoucna rozplývá. „Česká měna už od posledního zasedání bankovní rady minulý týden ztratila více než dvě procenta. Oproti loňskému jaru už dokonce přes osm procent,“ připomíná ekonom.

Dodává, že zatímco inflační tlaky evidentně polevují, nové nyní mohou zase vznikat. „Tím prvním je právě slábnoucí koruna, která zdražuje zboží dovážené a vedle ní i rostoucí náklady na námořní dopravu v reakci na situaci v Rudém moři. Skok cen dopravy o více než 150 % půjde jen těžko přehlížet,“ upozorňuje dále Dufek.

Českou nárldní banku teď podle Dufka čeká těžší rozhodování. „Bude se muset rozhodnout, zda rychle snižovat sazby bez ohledu na korunu, nebo přece jen korunu brát alespoň trochu do úvahy. V každém případě lednová čísla ukazují, že inflační tsunami je za námi a s ní i doba vysokých úrokových sazeb,“ podotýká ekonom.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler si však nemyslí, že ČNB na příštím zasedání výrazně zrychlí tempo snižování sazeb na 75 bodů. A to právě kvůli oslabující koruně. „Ta se dnes z důvodu nižší inflace podívala k hranici 25,5 Kč za euro,“ říká Seidler. „Tento faktor bude ochotu ČNB rychleji snižovat úrokové sazby brzdit. V tomto duchu se také krátce po zveřejnění nižší inflace vyjádřil i guvernér Michl, který zopakoval, že bankovní rada bude dále snižovat sazby opatrně,“ dodává.

Meziměsíčně spotřebitelské ceny v lednu vzrostly o 1,5 %. V oblasti bydlení stouply ceny stočného (o 13,4 %), elektřiny (o 12,1 %), vodného (o 10,9 %), zemního plynu (o 3,6 %), tepla a teplé vody (o 3,2 %), výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu (o 1,5 %) a nájemného z bytu (o 0,9 %).

Ceny lihovin stouply v porovnání s prosincem o 10,6 %, vína o 10 % a piva o 6,6 %. Ovoce zdražilo o 5 %, zelenina o 2,4 % (z toho brambory o 5,7 %), nealkoholické nápoje o 3,9 %. Ceny stravovacích služeb byly v lednu vyšší o 1,7 %.

Naopak zlevnil cukr (o 8,2 %), chleba (o 3,5 %) nebo uzeniny (o 2,4 %). Ceny oděvů byly v lednu o 1,1 % nižší než v prosinci.

Meziroční růst spotřebitelských cen oslabil na nejnižší hodnotu od března 2021. „Tento vývoj byl ovlivněn především cenami bydlení a potravin a rovněž vyšší srovnávací základnou v loňském roce,“ říká Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Největší vliv na růst cenové hladiny měly i nadále ceny bydlení, přestože rostly výrazně méně než loni. Elektřina zdražila o 13,3 %, vodné o 10,9 %, stočné o 10,5 %, nájemné z bytu o 7 %, výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu o 5,3 %. Náklady vlastnického bydlení meziročně vzrostly o 0,4 %. Ceny zemního plynu klesly o 6,5 % a tuhých paliv o 2,9 %.

Ceny potravina a nealkoholických nápojů celkově klesly o 3,9 % v porovnání s loňským lednem. Zelenina je dražší o 13,3 %, tabákové výrobky o 6,9 %, víno o 5 %, pivo o 5 %, lihoviny o 3,4 %, ovoce o 1,1 %.

Naopak levnější než před rokem jsou mouka (o 23,6 %), cukr (o 21,9 %), sýry a tvarohy (o 9,7 %), jogurty (o 7,6 %) nebo maso (o 6,6 %). Ceny ubytovacích služeb jsou vyšší o 11,5 %, stravovacích služeb o 8,5 %.

Od roku 2015 se ceny celkově zvedly o polovinu, uvedli statistici. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k průměru roku 2015 byla letos v lednu 149,8 %.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v lednu 9,4 % (v prosinci 10,7 %).

Za celý rok 2023 pak průměrná inflace dosáhla 10,7 %, letos by měla dle současných odhadů poklesnout pod 3% hranici. „Dnešní hodnoty sice posouvají odhady pro letošní rok technicky níže, rizikem však je, že dosavadní umírněný vývoj u cen potravin v posledních dvou měsících nebude pokračovat a protiinflační působení potravin se v následujících měsících zmírní,“ říká Seidler z České bankovní asociace.

Dalším rizikem podle něj je, že část podniků nechtěla přenést všechny náklady skokově do lednových cen a bude je navyšovat postupně v průběhu následujících měsíců. „I přesto by se však letošní průměrná inflace měla pohybovat již v tolerančním pásmu ČNB, ačkoli v závěru roku se může dostat opět mírně nad 3 %,“ odhaduje Seidler.

Sdílejte článek, než ho smažem