Zdravotní a sociální pojištění jsou sice na první pohled dvě úzce související věci, ale na ten druhý je nutné je oddělit a podívat se na každou zvlášť. Zdravotní pojištění, přesněji pojistné na všeobecné zdravotní pojištění vybírají jednotlivé zdravotní pojišťovny, u kterých jsou občané pojištěni. Zdravotní pojištění nevzniká na základě uzavřené smlouvy, ale ze zákona. Takto vybrané peníze jsou určeny na lékařské ošetření, úhradu léků, ošetření či pobyt v nemocnici.
Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jak je přesnější název sociálního pojištění, se odvádí příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a je určeno na důchodové zabezpečení, tj. výplatu důchodů, nemocenského pojištění, tj. výplatu dávek při pracovní neschopnosti, a státní politiku zaměstnanosti, tj. například vyplácení podpor v nezaměstnanosti, ale i vytváření chráněných dílen nebo dotování rekvalifikačních kurzů.
Peníze chce zdravotní pojišťovna...
Stát je plátcem pojistného na zdravotní pojištění u těchto osob: |
- nezaopatřené děti (nevýdělečně činné do 26 let), - poživatelé důchodů,- ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené, - osoby pečující celodenně a osobně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, - příjemci rodičovského příspěvku, - uchazeči o zaměstnání, - osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti, - osoby převážně nebo úplně bezmocné a osoby o ně pečující, - osoby pečující o dlouhodobě těžce zdravotně postižené děti nebo částečně bezmocné rodinné příslušníky starší 80 let, - osoby konající základní (náhradní) vojenskou službu, civilní službu nebo osoby povolané k vojenskému cvičení, - osoby ve vazbě nebo výkonu trestu, - mladiství umístění ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, - osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplňují podmínky jeho přiznání, - osoby s trvalým pobytem na území ČR, které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění a za které neplatí pojistné zaměstnavatel a ani stát a nejsou osobami samostatně výdělečně činnými. |
Ze zákona musí být v České republice povinně zdravotně pojištěna každá osoba, která má na území ČR trvalý pobyt, a to bez ohledu na státní občanství této osoby. Dále musí být pojištěn každý, kdo sice nemá trvalý pobyt na našem území, ale je zaměstnaný u zaměstnavatele se sídlem v České republice. Účastníkem zdravotního pojištění se stává na dobu zaměstnání. To, že prakticky každý musí být pojištěn, ale ještě neznamená, že každý toto pojištění platí.
Kdo tedy odvádí peníze do pokladen zdravotních pojišťoven a je plátcem?
- zaměstnavatel (odvádí pojistné za zaměstnance),
- stát (odvádí pojistné za určité skupiny osob - viz sloupek),
- samotný pojištěnec:
- osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ - odvádí částku odvozenou z příjmů z vlastní samostatné výdělečné činnosti),
- osoba bez zdanitelných příjmů (OBZ - odvádí pojistné v minimální výši, osoba, za kterou neplatí pojistné zaměstnavatel ani stát a není ani samostatně výdělečně činná).
V případě zaměstnanců představuje zdravotní pojištění 13,5 % z hrubé mzdy a to tak, že zaměstnanec zaplatí 4,5 % a organizace, u které je zaměstnán, platí zbytek, tj. 9 %. Pravidelné měsíční odvody celé částky jsou potom na zaměstnavateli. Minimální vyměřovací základ jak pro zaměstnance a pro OBZ je stanoven ve výši minimální mzdy. V letošním roce je minimální mzda 6 700 Kč a minimální částka pojistného pro tyto osoby tedy činí 905 Kč. Pro OSVČ je od letošního roku minimálním vyměřovacím základem dvanáctinásobek 50% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. A to ze mzdy za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován (tj. letos z roku 2002), což je 7 929 Kč. Minimální měsíční záloha na pojistné je pro OSVČ 1 071 Kč.
... i sociálka
Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je v největší míře odváděno zaměstnavateli, a to i za zaměstnance. Kdo všechno je konkrétně plátcem tohoto pojistného?
- organizace, (tj. právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců),
- malé organizace (tj. právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň 1 zaměstnance a nejsou organizacemi),
- zaměstnanci, pokud jsou účastni nemocenského pojištění,
- OSVČ (pojistné na nemocenské pojištění jsou osoby samostatně výdělečně činné povinny platit, pokud se dobrovolně k tomuto pojištění přihlásí),
- osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění, které jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění.
Důvod účasti na dobrovolném důchodovém pojištění: |
- vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, - soustavná příprava na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v ČR, - výdělečná činnost v cizině po 31. 12. 1995, - výkon dlouhodobé dobrovolnické služby, - dobrovolné pojištění – bez uvedení důvodu. |
Vyměřovacím základem je v případě zaměstnance úhrn příjmů, které mu organizace zúčtovala. Z tohoto základu pak 8 % platí zaměstnanec a 26 % zaměstnavatel, celou částku pak odvádí zaměstnavatel.
Hlavní a vedlejší OSVČ |
Za OSVČ vedlejší se považují: - zaměstnanci, pokud v daném roce dosáhli příjem v zaměstnání v minimální výši 12-ti násobku měsíční minimální mzdy platné k 1. lednu roku, za který se účast posuzuje, - starobní a plně invalidní důchodci, - osoby mající nárok na výplatu příspěvku při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu, - osoby vykonávající vojenskou (civilní) službu, - nezaopatřené děti, tj. studenti, - osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu, Ostatní osoby jsou automaticky považovány za OSVČ hlavní. |
V případě OSVČ je vyměřovacím základem částka, kterou si sama určí. Minimálně to však v letošním roce musí být 40 % příjmu ze samostatně výdělečné činnosti. (V roce 2005 to bude 45 % a v roce 2006 potom 50 % příjmů.) Od letošního roku zákon rozlišuje tzv. hlavní a vedlejší OSVČ.
Hlavní OSVČ platí od měsíce podání Přehledu za rok 2003 povinně zálohy v minimální výši 997 Kč na důchodové pojištění a 149 Kč na nemocenské pojištění (pokud se ho dobrovolně účastní).
U OSVČ vedlejší v případě, že její roční příjem po odpočtu výdajů v roce 2003 nepřesáhl 44 400 Kč, se zálohy na rok 2004 neplatí. Účast na sociálním pojištění jí posléze nevznikne, když za rok 2004 nepřesáhne příjem po odpočtu výdajů 40 410 Kč. Pokud OSVČ vedlejší dosáhla v roce 2003 příjmu vyššího než 44 400 Kč, platí zálohy povinně, a to
v minimální výši 499 Kč na důchodové a 75 Kč na nemocenské pojištění.
U osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění je vyměřovacím základem
částka, kterou si sama určí.
Z vyměřovacího základu se výše pojistného vypočítá vynásobením příslušnou sazbou.
Přehled sazeb je v následující tabulce:
Sazby sociálního pojištění |
Sociální pojištění na: |
Organizace a malá organizace |
Zaměstnanec |
OSVČ |
Osoba dobrovolně učastná důchodového pojištění |
Nemocenské pojištění |
3,3 % |
1,1 % |
(dobrovolně 4,4 %) |
- |
Důchodové pojištění |
21,5 % |
6,5 % |
28 % |
28 % |
Státní politiku zaměstnanosti |
1,2 % |
0,4 % |
1,6 % |
- |
Celkem |
26 % |
8 % |
29,6 % |
28 % |
Zdroj dat: ČSSZ |
V následující tabulce si můžete prohlédnout, kolik běžně odvádí zaměstnavatel společně se zaměstnancem na zdravotním a sociálním pojištění.
Zdravotní a sociální pojištění odváděné zaměstnancem a zaměstnavatelem |
Pojištění |
Zaměstnanec |
Zaměstnavatel |
Celkem |
Zdravotní pojištění |
4,5 % |
9 % |
13,5 % |
Sociální pojištění |
8 % |
26 % |
34 % |
Celkem |
12,5 % |
35 % |
47,5 % |
Zdroj dat: ČSSZ |
Odvádíte pojistné na zdravotní pojistění a sociální zabezpečení vy sami nebo to dělá váš zaměstnavatel? Měli jste někdy s placením nějaké problémy?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
3. 9. 2004 14:58
přidejte ještě dan min+maxa výsledek bude super a Sobotkovo prohlášení že u nás je malé danové zatížení
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
8. 9. 2004 18:51, VlK vladku at seznam.cz
Dovolte se mi zasnít.
Proc by nemohly být spojeny odvody na straně zaměstnavatele a zaměstance? (Menší byrokracie, většina lidí by si uvědomila kolik platí na d aních, jen ta změna by bolela (přepsat všechny zákony z důvodu změny zákaldu pro výpočet - úlevy na daních PF, ZP, SS)
Proč nemohou si zaměstanci si odečítat náklady pro udržení příjmu? Už tak platí vysoké daně a navíc za část nzdy si musím kupovat knihy, SW apod. který mně udržují konkurenceschopní, když zaměstanvatele odejde na východ.
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.