Pojmem brigáda se většinou označuje nahodilé zaměstnání sjednané na určitou dobu například po dobu letních prázdnin. Firma může s brigádníkem uzavřít tři druhy smluv: dohodu o pracovní činnosti, dohodu o provedení práce či klasickou pracovní smlouvu sjednaný na dobu určitou. Každá z nich má určitá specifika, na které si je třeba dát pozor.
Dohoda o pracovní činnosti
Na základě dohody o pracovní činnosti může zaměstnanec vykonávat práci maximálně v rozsahu poloviny pracovní doby. Dodržení této podmínky je posuzováno za celé období platnosti dohody. V jednom dni lze tedy pracovat déle, v jiném zase méně, ovšem za celé období nesmí pracovní doba v průměru překročit povolený rozsah.
Doba, na kterou lze dohodu o pracovní činnosti uzavřít, není zákoníkem práce omezena. Může být uzavřena do dobu určitou i neurčitou. Pokud je sjednána na dobu neurčitou, lze ji zrušit vzájemnou dohodou či výpovědí s patnáctidenní výpovědní lhůtou. Na důvodu výpovědi nezáleží.
Dohoda o provedení práce
Dohodu o provedení práce lze využít k vykonání práce pro zaměstnavatele, kterou nemohou zaměstnanci splnit v rámci běžného pracovního poměru a jejíž rozsah nepřesáhne 150 hodin ročně. Do této doby se započítávají i předchozí dohody o provedení práce v daném kalendářním roce. Zaměstnavatel totiž může se zaměstnancem uzavřít libovolný počet dohod, ovšem jejich rozsah nesmí přesáhnout právě 150 hodin za rok.
Dohodu o provedení práce lze uzavřít ústně či písemně.
Za jakou mzdu se při dohodách pracuje
Jak v dohodě o pracovní činnosti, tak v dohodě o provedení práce lze dohodnout prakticky neomezenou odměnu. Záleží pouze na vzájemné domluvě zaměstnavatele a zaměstnance.
Ovšem platí, že pokud by sjednaná odměna za práci byla nižší než minimální hodinová mzda - nyní 48,10 Kč za hodinu, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek do této sazby. Zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce tak musí za 150 hodin dostat odměnu minimálně 7 215 korun, a při dohodě o pracovní činnosti 962 Kč za týden, pokud pracuje celou povolenou pracovní dobu.
Dohody a sociální a zdravotní pojištění
Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti se výrazně liší v tom, že z dohody o provedení práce se neodvádí pojistné ani na sociální, ani na zdravotní pojištění. To znamená, že z výdělku na základě dohody o provedení práce nemá brigádník nárok na nemocenskou, ani se k takto odpracované době nepřihlíží při posouzení nároku na důchod.
Naopak v případě dohody o pracovní činnosti se sociální i zdravotní pojištění odvádí, proto se tato doba započítává do nároku na důchod. Pokud brigádník onemocní má nárok i na nemocenskou.
Z pracovního poměru sjednaného na dobu letních prázdnin náleží nemocnému brigádníkovi - studentovi nemocenské, které se poskytuje nejdéle do konce letních prázdnin. Po jejich skončení se poskytuje pouze ve výjimečných případech, kdy pracovní neschopnost brání studentovi ve studiu.
Pro výpočet sociálního pojištění platí stejná pravidla jako u všech ostatních zaměstnanců.
U zdravotního pojištění platí pro studenty pouze úleva v tom, že za ně platí pojištění za dobu studia stát. Pojistné se proto vypočítává vždy ze skutečně dosaženého výdělku. Ostatní zaměstnanci platí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, který odpovídá výši minimální mzdy.
Dohody a daně
U dohody o provedení práce se příjem do pěti tisíc korun v kalendářním měsíci, kdy zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani, zdaňuje srážkovou daní ve výši 15 procent, pokud příjem překročí částku 5 000 korun, činí daň 20 procent.
Brigádník však může u zaměstnavatele podepsat prohlášení k dani. Na konci roku mu firma zaplacenou daň zúčtuje, započte daňové slevy a finanční úřad mu přiměřenou část daně vrátí. Toto prohlášení lze ovšem podepsat v jeden čas pouze u jednoho zaměstnavatele.
Pro odvádění daní z dohody o pracovní činnosti platí stejná ustanovení jako u pracovníků zaměstnaných na pracovní smlouvu. Lze podepsat prohlášení k dani a při výpočtu daňové povinnosti je uplatněna sleva na dani. Navíc lze využít i slevu na dani za studium, ovšem je nutné zaměstnavateli předložit doklad o studiu.
Co vše brigáda ovlivní
Příjem z letní brigády neovlivní posuzování nároku na dávky státní sociální podpory (třeba přídavků na dítě). Úřady k němu nepřihlíží. Totéž platí pro studenty, kteří jsou příjemci sirotčího důchodu. U nich příjem z výdělečné činnosti o prázdninách nehraje roli, s výjimkou práce po celý kalendářní měsíc v době posledních prázdnin po ukončení školy. V takovém případě nárok na sirotčí důchod zaniká.
Pokud se absolventi škol evidují na úřadech práce, není jim automaticky poskytována podpora v nezaměstnanosti, protože nesplní potřebnou podmínku odpracované doby. Studium se započítává v délce šesti měsíců, ovšem pro nárok na podporu je třeba mít odpracováno v posledních třech letech minimálně dvanáct měsíců. Pro zbývajících šest měsíců mohou studenti vykázat právě letní brigády. Ovšem jen v případě, že z příjmu odváděli nemocenské pojištění, tedy byli zaměstnáni na dohodu o pracovní činnosti či na pracovní smlouvu.
Chystáte se na brigádu?