Zajímá vás, jak na tom finančně budete, když v roce 2015 skončíte v pracovní neschopnosti? Předně záleží, zda jste zaměstnanec, nebo osoba samostatně výdělečně činná. A nejdřív se mrkneme na pravidla pro první jmenované.
Nejdřív platí zaměstnavatel…
Ačkoli vláda uvažuje, že by to v budoucnu mohla změnit, zatím stále platí železné pravidlo, že první tři (pracovní) dny na neschopence (ještě přesněji: během prvních dvaceti čtyř neodpracovaných hodin) stonáte na vlastní útraty. Stát ani zaměstnavatel vám nezaplatí nic. Výjimkou je situace, kdy vám nařídí karanténu – v takovém případě pobíráte od prvního dne náhradu mzdy, kterou platí zaměstnavatel. To se ale v praxi příliš často nestává. Většina marodů tedy začne pobírat náhradu mzdy až od čtvrtého dne na neschopence. Nárok na ni má každý zaměstnanec v pracovním poměru a každý, kdo pracuje na dohodu o pracovní činnosti a za koho zaměstnavatel platí nemocenské pojištění.
Náhrada mzdy dosahuje šedesáti procent průměrného hodinového hrubého výdělku za poslední čtvrtletí. Pokud vám to zní jako docela prima, tak zpomalte: průměrný výdělek se ještě snižuje prostřednictvím redukčních hranic. Hodnoty redukčních hranic pro náhradu mzdy platné pro rok 2015 vidíte v boxu.
Náhradu mzdy vám bude zaměstnavatel vyplácet do čtrnáctého dne nemoci, náleží vám za každý den, který by pro vás jinak byl dnem pracovním, a za svátek (za který byste jinak, nebýt v pracovní neschopnosti, pobírali náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku).
… pak se začíná starat stát
Od patnáctého dne pracovní neschopnosti se o vaši finanční situaci stará stát: správa sociálního zabezpečení vám začíná vyplácet dávky nemocenského pojištění, lidově nemocenské nebo nemocenskou. Nemocenská se na rozdíl od náhrady mzdy vyplácí za každý kalendářní den nemoci, nejen za dny pracovní. Čerpat ji můžete maximálně tři sta osmdesát dní od začátku pracovní neschopnosti; pro skutečně dlouhodobě nemocného člověka je ale hraničním stoosmdesátý den na neschopence. Když bude váš stav k tomuto datu stabilizovaný, musí vám lékař pracovní neschopnost ukončit, i když ještě nebudete zcela vyléčeni.
Nemocenská se vyplácí ve výši šedesáti procent z denního vyměřovacího základu, který je tvořen průměrem vašich hrubých příjmů za poslední rok. Také denní vyměřovací základ se ovšem nejprve snižuje prostřednictvím redukčních hranic – jejich hodnoty platné pro rok 2015 vidíte v boxu.
Jestli se vám nechce do složitých počtů, využijte naši kalkulačku, která výši náhrady mzdy i nemocenské vypočítá za vás.
Každý zaměstnanec, který skončí na neschopence, ovšem náhradu mzdy a nemocenskou dostat nemusí. Když si pracovní neschopnost přivodíte úmyslně (a zaměstnavatel a sociálka na to přijdou), můžete na obojí zapomenout. Když si neschopnost způsobíte pod vlivem alkoholu nebo omamných látek, ve rvačce nebo při páchání úmyslného trestného činu, sníží se vám náhrada mzdy i dávky nemocenské na polovinu.
Podnikatelé: Pouze nemocenská. A jen pro někoho
Podnikatelů a živnostníků se náhrada mzdy od zaměstnavatele přirozeně netýká. Jednoduše proto, že žádného zaměstnavatele nemají a mzdu nedostávají. A na nemocenskou od patnáctého dne nemoci dosáhnou jen někteří z nich. Aby vám na nemocenskou v době pracovní neschopnosti vznikl nárok, musíte totiž splňovat jednu rozhodující podmínku: být účastni nemocenského pojištění. Což konkrétně znamená, že za vás pojistné odvádí zaměstnavatel nebo si ho jako podnikatelé sami dobrovolně platíte.
Nemocenské pojištění je pro osoby samostatně výdělečně činné dobrovolné, na rozdíl od sociálního pojištění a zdravotního pojištění si ho povinně platit nemusí. A velká část podnikatelů si ho neplatí. Má to několik nepříjemných dopadů, především ten, že nemůžete počítat s dávkami nemocenského pojištění – s nemocenskou, mateřskou ani ošetřovným.
Pokud si nemocenské pojištění platíte, bude se výše budoucí nemocenské odvíjet od výše pojistného. Tu si ovšem nemůžete volit úplně libovolně. Minimální pojistné dělá 115 korun měsíčně (minimální vyměřovací základ je totiž stanoven na pět tisíc korun). Shora vás limituje zase vyměřovací základ pro sociální pojištění, jak jste si ho vypočetli v loňském přehledu příjmů a výdajů pro sociálku, rozpočtený na měsíce. Takže jestli chcete dosáhnout na nemocenskou v solidní výši, musíte si předtím delší čas platit vedle nemocenského pojištění také vcelku vysoké pojištění sociální. Vzhledem k tomu, že nemocenská se vyplácí až od patnáctého dne nemoci, stojí určitě za úvahu, jestli se víc nevyplatí krýt se pro případ nemoci pojistkou od některé z komerčních pojišťoven.
Výši nemocenské dávky spočítá osobám samostatně výdělečně činným naše kalkulačka, stačí zadat měsíční pojistné.
Jestli přemýšlíte, zda se vám vůbec vyplatí nemocenské pojištění státu platit a jak si ho (případně) nastavit, může se hodit také kalkulačka optimálního pojistného.
Jste práce neschopní? Můžou si to přijít zkontrolovat
Když se ocitnete v pracovní neschopnosti a začnete pobírat náhradu mzdy nebo nemocenské dávky, musíte počítat s tím, že si zaměstnavatel nebo kontroloři ze sociálky přijdou ověřit, jestli dodržujete léčebný režim.
Adresu, na které se budete kurýrovat, jste povinni nahlásit ošetřujícímu lékaři, byt musíte opatřit jmenovkou a funkčním označeným zvonkem. Rozsah vycházek určí doktor, nesmí ale trvat víc než šest hodin denně v čase mezi sedmou ranní a sedmou večerní. Jen ve výjimečných případech smí lékař se souhlasem sociálky dobu vycházek prodloužit.
Když budete léčebný režim porušovat a zaměstnavatel nebo sociálka to zjistí, hrozí vám snížení nebo ztráta náhrady mzdy či nemocenské, až dvacetitisícová pokuta a v krajním případě i výpověď.
Podle posledních statistik České správy sociálního zabezpečení kontroloři navštíví každého sedmého člověka na neschopence. Jen za prvních devět měsíců roku 2014 odebrali nebo snížili dávky nemocenské 2433 lidem. Nejvíc kontrol proběhlo v Jihomoravském kraji, nejméně v kraji Libereckém.
Kontroly dodržování režimu dočasně práceneschopných od ledna do září 2014
Kraj | Počet provedených kontrol | Počet postihů |
Jihočeský | 7 151 | 101 |
Jihomoravský | 17 987 | 189 |
Karlovarský | 5 864 | 152 |
Královéhradecký | 9 905 | 183 |
Liberecký | 4 258 | 121 |
Moravskoslezský | 15 700 | 234 |
Olomoucký | 8 565 | 148 |
Pardubický | 8 989 | 192 |
Plzeňský | 11 215 | 346 |
Hl. město Praha | 6 474 | 57 |
Středočeský | 12 843 | 171 |
Ústecký | 9 441 | 230 |
Vysočina | 4 917 | 92 |
Zlínský | 5 618 | 217 |
Celkem ČR | 128 927 | 2 433 |
Zdroj: ČSSZ |
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
15. 10. 2015 12:12, Albina
Stát neodměňuje lidi, kteří je živí, ale pouze ty co na nás parazitují a nikdy nepracovali a pracovat nebudou a to nám chtěj dát tzv. solidární daň kvůli emigrantům. Jakým právem nás takhle očesávají z našich vydřených peněz? Pracující musí platit a žádná práva nemá zato RÓM a další jim podobní dostanou peníze ve výši téměř 40 000Kč při 3 dětech a 2 dospělých ....a není to kec viděla jsem to na vlastní oči!!! My děláme 3 a stěží v 21. století dáme 38 000 Kč dohromady !!!! VYŽÍRCÍ!!! VLASTIZRÁDCI JSOU NAŠI POLITICI!!!
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
26. 10. 2015 11:14, Jana
Od 15. dne se platí za každý kalendářní den. Jen prvních 14 kal.dnů, které platí zaměstnavatel, se počítají jen pracovní dny (první 3 pracovní dny marodění samozřejmě nic).
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.