Lidé s vysokými příjmy i jejich zaměstnavatelé si od nového roku pomohou. Začnou pro ně platit stropy na odvody na sociální pojištění. V okamžiku, kdy zaměstnanec tento strop překročí, on ani jeho zaměstnavatel už za něj sociální pojištění nebude platit. Má to ovšem jeden háček. Platí to pro pracovníky, kteří strop překročí u jednoho zaměstnavatele. Když práci v průběhu roku změní a přes strop se dostane až v novém zaměstnání, bude pojistné platit dál a teprve v následujícím roce si požádá o vrácení přeplatku. Firma však takto přeplacené pojistné zpět nedostane.
„Stropování pojistného“ se týká lidí, kteří měsíčně pobírají více než 86 240 korun hrubého. Pro rok 2008 činí strop 1 034 880 korun (48x průměrná mzda 21 560 Kč). Ten, jehož kumulovaný příjem přesáhne během roku 2008 tuto částku, nebude z výdělku nad stropovou hranicí platit pojistné. Za takového zaměstnance nebude už nic odvádět ani zaměstnavatel.
Například manažer s hrubým měsíčním příjmem ve výši 100 000 Kč měsíčně přesáhne strop v listopadu 2008 (hrubá mzda 100 000 Kč krát 11 měsíců = 1 100 000,- Kč). Za prosinec již pojistné neplatí, neplatí za něj ani zaměstnavatel. Přeplatek pojistného bude vrácen zaměstnanci i zaměstnavateli z částky 65 120 korun (1 100 000 minus 1 034 880), o kterou příjem překročil strop.
Problém nastane, pokud pracovník s vysokými příjmy změní v průběhu příštího roku zaměstnavatele. V první firmě si například za první polovinu roku vydělá hrubého 700 000 korun a u druhého zaměstnavatele si do konce roku přijde na 900 000 korun. I když tento pracovník překročí strop již v září (700 000 Kč předchozí příjem plus 3krát 150 000 Kč nový měsíční příjem = 1 150 000 Kč), musí nadále až do konce roku pojistné platit. A stejně tak i jeho nový zaměstnavatel.
Zaměstnanec má ale šanci přeplatek dostat zpět. A to tak, že získá od obou zaměstnavatelů potvrzení, kolik si u nich v roce 2008 vydělal, a požádá okresní správu sociálního zabezpečení o vrácení přeplatku. O vrácení pojistného se přitom může přihlásit během příštích pěti let. Jeho nový zaměstnavatel ale přeplatek zpět nezíská, platba zůstane v kase sociálního zabezpečení.
Změnu zažijí od ledna lidé na nemocenské. Budou dostávat méně peněz, během první tří dnů pracovní neschopnosti nedostanou žádné nemocenské (Více v článku Reformováno: za krátkou chorobu nemocenskou nečekejte). Navíc inspektoři správy sociálního zabezpečení budou mnohem přísněji trestat porušení léčebného režimu. „Až dosud bylo možné výši nemocenské dočasně snížit či odejmout pouze tehdy, pokud dávka ještě nebyla vyplacena. Od ledna to bude jinak. Pokud kontrola zjistí, že nemocný zaměstnanec nedodržuje léčbu, kterou mu určil lékař, dávky se mu od tohoto dne výrazně zkrátí nebo o ně zcela přijde,“ říká Božena Michálková, ředitelka České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Zpřísní se také posuzování, zda z lékařského hlediska již není důvod, aby byl nadále zaměstnanec v pracovní neschopnosti. Marodit například s bolestmi v zádech osm týdnů již nebude tak snadné. Pokud se neprokáže lékařsky opodstatněný důvod, pracovní neschopnost bude ukončena.
Maximální nemocenské za prvních třicet dní pracovní neschopnosti bude činit 10 368 Kč. „Dostane ho ta osoba, jejíž hrubé příjmy v posledních dvanácti kalendářních měsících činily nejméně 288 350 Kč, tedy alespoň přibližně 24 000 Kč měsíčně hrubého,“ upřesňuje Jana Laumannová ředitelka odboru nemocenského pojištění zaměstnanců ČSSZ.
Dosud platilo, že rozvázáním pracovního poměru byl propuštěný zaměstnanec chráněn po dobu 42 dnů pro případ onemocnění. Jestliže si tedy nenašel práci a onemocněl například 42. den po odchodu ze zaměstnání, měl stále nárok na nemocenské dávky. Nově bude tato ochranná lhůta výrazně kratší, pouze 7 dnů. Tato změna začne platit od 1. ledna 2008 a bude se týkat každého, kdo ukončí pracovní poměr od 31. prosince 2007 a následně v průběhu roku 2008.
Lidé, kteří dostanou výpověď den před Silvestrem, tedy k 30. prosinci 2007, budou mít ještě starou, 42denní, ochrannou lhůtu.
Sdílejte článek, než ho smažem