Zdroj: Shutterstock
Poslanci přehlasovali senátory a definitivně schválili nový stavební zákon, jehož hlavním cílem je zrychlit výstavbu. Zákon z dílny ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové má platit od 1. července 2023 (některé věci budou postupně nabíhat dříve).
Dnes pro něj hlasovali poslanci ANO, SPD i KSČM. Komunisté přitom na konci května hlasovali proti stejnému zákonu. Pro hlasovalo celkem 104 z přítomných 162 poslanců. Dostat se přes potřebnou hranici 101 hlasů pomohli i dva poslanci ČSSD a tři nezařazení.
Nový stavební zákon rozlišuje stavby na drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní. Za stavbu bude považován i „výrobek, který plní funkci stavby“, například zahradní nebo mobilní domek. Návrhy na povolení stavby se označují jako stavební záměry.
Rozčlenění staveb má význam pro nutnost žádat o stavební povolení, anebo možnost postavit si stavbu svépomocí. Přehled jednotlivých staveb najdete v přílohách 1 až 3 k zákonu.
V příloze číslo 1 jsou vyjmenovány drobné stavby, kam spadají při splnění dalších podmínek (maximální výška, maximální zastavitelná plocha, respektování hranice a další) například výše zmíněný mobilní domek, skleník, drobná stavba na pozemku u rodinného domu nebo chaty, která neslouží pro podnikatelskou činnost, a další. Pouze drobné stavby nepodléhají povolovacímu procesu, u ostatních záměrů je nutné podat žádost o stavební povolení.
O stavební povolení bude stavebník žádat u státního krajského stavebního úřadu. U vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 zákona (dálnice a další strategické stavby) bude o povolení rozhodovat specializovaný stavební úřad.
Největší spory se celou dobu vedly o stavební úřady. Stavební úřady podle schváleného zákona přejdou pod stát. Dosud jsou v režimu přenesené působnosti pod obecními úřady. V čele státní stavební správy bude Nejvyšší stavební úřad se sídlem v Ostravě, dále Specializovaný a odvolací stavební úřad, a na nejnižší úrovni budou krajské úřady, se svými územními pracovišti. Právě krajské úřady budou rozhodovat o povolování staveb (kromě vyhrazených) v první instanci, odvolání bude možné ke specializovanému a odvolacímu stavebnímu úřadu. Obdobná organizace státní správy už dneska funguje třeba u katastrálních nebo finančních úřadů.
Dost bylo nájmu. Chcete do vlastního, ale váháte, z čeho to zaplatit? Hypotéka? Úvěr ze stavebního spoření? My porovnáme nabídky, vy ušetříte.
Odpůrci návrhu argumentují tím, že jejich zestátnění prohloubí propast mezi občany a úřadem. Podle poslance Martina Kupky (ODS) to bude problém nejen pro obyvatele menších měst a obcí, ale i pro úředníky, kteří se budou účastnit místních šetření. Svaz měst a obcí označuje postátnění stavební správy za nežádoucí centralizaci.
Cílem převodu agendy pod stát je profesionalizace, zastupitelnost úředníků a dodržování lhůt, uvádí ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). „Přece není možné, aby stavební úřad zavřel, když jedna úřednice onemocní a druhá odjede na dovolenou. Podat žádost o stavební povolení a komunikovat s úřadem budou moci občané díky digitalizaci elektronicky, a pokud budou chtít na stavební úřad jet, jednou z podmínek bude, aby byl dostupný ve vzdálenosti do 35 kilometrů,“ říká Dostálová.
Úředníci ze současných více než 700 stavebních úřadů by se tak měli přesunout pod stát. Z průzkumu vyplynulo, že zhruba 40 % stávajících úředníků je ochotných přejít do služebního poměru. Ze stávajícího počtu sedmi tisíc úředníků na obecných stavebních úřadech jich má po digitalizaci zůstat zhruba čtyři až pět tisíc. S novými budovami pro státní úředníky se nepočítá, ministerstvo plánuje vyjednat se starosty obcí, aby úředníci mohli sedět tam, kde doposud. Stát také zvažuje pronájem dalších prostor, například nádražní budovy od Správy železnic.
Kromě profesionalizace a zastupitelnosti má přinést postátnění stavební správy také odstranění tzv. systémové podjatosti. Znamená to, že stavební úředník obecního úřadu nemůže být při rozhodování ve stavebních procesech zcela nestranný, když rozhoduje o věcech týkajících se zájmu obce. I tak má změna řadu kritiků.
„Kvůli novému zákonu se dostaneme do bizarní situace, kdy rozvoj obcí a měst nebudou řešit zaměstnanci jejich radnic, kteří dobře znají místní specifika, ale naopak centrální státní úředníci, na míle vzdálení každodenní realitě v těchto obcích,“ říká pražský primátor Zdeněk Hřib. „Převodem stavebních úřadů ze spojeného modelu veřejné správy přímo pod stát dojde k omezení nežádoucího vlivu samosprávy na povolovací procesy, a tudíž k odstranění systémové podjatosti úředníků stavebních úřadů,“ reaguje Dostálová.
Jednorázové náklady na změnu systému dosáhnou podle výpočtů ministerstva pro místní rozvoj přibližně 1,3 miliardy korun. Podle ministerstva se to bohatě vyplatí, když zrychlení procesu povolování staveb pomůže ekonomice.
Namísto současného dvojího řízení územního a stavebního (a dalších zvláštních postupů) bude zavedeno jednotné povolovací řízení vedené stavebním řadem. Ačkoliv lze i nyní sloučit územní a stavební řízení do řízení společného, je zavedení jednotného řízení podle expertů jednoznačně krok správným směrem.
Stavební povolení má úřad vydat u jednoduchých staveb do 30 dnů, u ostatních staveb do 60 dnů. Tam, kde bude prováděno posouzení vlivu záměru na životní prostředí (tzv. EIA), činí základní lhůta až 120 dnů. Tyto lhůty se mohou prodloužit o dalších 30 dnů, pokud je případ obzvlášť složitý, anebo až o 60 dnů v řízení, ve kterém je velký počet účastníků.
I nadále v případě, kdy stavebník udělá v žádosti nějakou chybu, úřad řízení přeruší a lhůty v té době neběží. Lhůty pro rozhodnutí ve stavebním řízení přitom existují i dnes, stát však nemá možnost nečinné stavební úřady donutit k jejich dodržování.
Díky zavedení tzv. apelačního principu si nebudou úřady mezi sebou věc neustále přehazovat, ale odvolací stavební úřad bude muset věc sám rozhodnout. Urychlení nově přinese i to, že v případě nedodržení lhůty podřízeného stavebního úřadu rozhodne ve věci sám nadřízený stavební úřad.
Dnes musí stavebník obíhat řadu úřadů a získávat desítky razítek (jako například od orgánů ochrany životního prostředí, památkové péče, požární ochrany, pozemkových úprav a dalších). Většina těchto tzv. dotčených orgánů přejde pod státní stavební úřady.
„O kácení stromů, zásazích v lesích, zabírání zemědělské půdy budou nově rozhodovat pouze stavební úřady. Tedy úřady, které mají v popisu práce povzbuzovat výstavbu. Stavební úřady dokonce budou mít poslední slovo při výstavbě v národních parcích,“ kritizuje Petra Kolínská z asociace ekologických organizací Zelený kruh.
Výjimkou je několik úřadů, které zůstanou samostatné. Jde třeba o hasičský záchranný sbor, anebo Agenturu ochrany přírody a krajiny (při povolování záměrů v chráněných krajinných oblastech a národních parcích), která se ponovu bude vyjadřovat jedním dokumentem. Památkáři přejdou pod stát částečně.
Pro dotčené orgány, které nepřejdou do stavebních úřadů, bude platit 30denní lhůta pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska. V odůvodněných případech lze tuto lhůtu o dalších 30 dnů prodloužit. Pokud se orgán nevyjádří včas, bude to, jako by vydal vyjádření nebo stanovisko kladné, půjde o takzvanou fikci souhlasu. Fikce souhlasu se ale neuplatí pro závazné stanovisko o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).
Vyjádření od všech dotčených orgánů si pak ponovu stavební úřad zajistí sám.
Od července 2023 bude možné podat žádost o stavební povolení také elektronicky. Součástí nového systému budou dvě základní evidence – evidence stavebních postupů a evidence elektronických dokumentací.
V evidenci stavebních postupů najde stavebník veškeré informace o postupu stavebního řízení. Evidence elektronických dokumentací bude sloužit k ukládání projektové dokumentace. Doposud vzhledem k velikosti souborů nebylo možné projektové dokumentace předávat na stavební úřad elektronicky.
Pro běžného člověka se v podstatě nemusí nic změnit, pokud bude chtít postavit pouze jednoduchou stavbu, může dokumentaci odevzdat na papíře. U rodinného domu pak může pověřit projektanta, aby podal dokumentaci elektronicky.
Od roku 2023 bude fungovat Portál stavebníka, který bude využívat elektronickou identifikaci. Využít půjde všechny možnosti identifikace v rámci Národní identitní autority, tedy i bankovní identitu. V portálu půjde nahlížet do evidencí, sledovat průběh řízení i podávat žádosti pomocí interaktivních formulářů.
Dostálová doslova slibuje, že stavební povolení půjde vyřídit z gauče.
Podle předsedy Svazu měst a obcí ČR a starosty Kyjova Františka Lukla z důvodu oddálení úředníků od staveb hrozí také riziko nárůstu černých staveb, když vzdálenější úřady nedokážou ohlídat celé správní území. Ministerstvo ale počítá s tím, že postup proti černým stavbám bude naopak důslednější. „Obce dnes nemají aparát ani peníze na to, aby černé stavby odstraňovaly. Důsledkem je, že už každá desátá stavba vzniká na černo. Tuto starost od nich převezme stát,“ slibuje ministryně Dostálová.
V současnosti při zjištění, že byla stavba postavena bez povolení, nařídí stavební úřad její odstranění. Zároveň ale musí stavebníka poučit o tom, že do 30 dnů může požádat o dodatečné povolení. Pro legalizaci černé stavby tak postačuje, že stavebník doloží dokumentaci dodatečně. Podle nového stavebního zákona již takto stavby nebude moci legalizovat. Vlastník nebo stavebník bude totiž muset prokázat dobrou víru. A její prokázání se omezí jen na případy, kdy bylo vydáno stavební povolení, které úřad následně zrušil, anebo stavební úřad poskytl stavebníkovi chybnou neformální informaci, že povolení není vůbec potřeba.
Kontroverzní pozměňovací návrh poslanců Martina Kolovratníka, Adama Kalouse (oba ANO) a Petra Dolínka (ČSSD) vypustil ze zákona požadavek, aby měly obytné místnosti přímé denní osvětlení a přímé větrání. Podle navrhovatelů nelze takové přímé osvětlení ve všech případech zajistit, například při rekonstrukci některých stávajících bytů, pokud je k rekonstrukci nutné stavební povolení.
Podle ministerstva pro místní rozvoj přestavby sklepů na byty nehrozí. „Ministerstvo nikdy nesouhlasilo s tím, aby existovaly obytné místnosti bez přímého větrání a bez denního světla. K pozměňovacímu návrhu jsme proto vydali negativní stanovisko, ale byli jsme přehlasováni. Podrobné požadavky na obytné místnosti z hlediska zdravého bydlení budou stanoveny v prováděcím předpise a budou odkazovat na normové hodnoty stanovené ČSN. Nikdy se tedy opravdu nestane, aby kolaudací prošla obytná místnost bez oken. I ostatní města jako Praha, Brno a Ostrava, která si budou moci vydat své stavební předpisy, musí dodržovat české i unijní předpisy,“ říká Jiří Landa z tiskového oddělení ministerstva.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
14. 7. 2021 4:49, Josef 23. 6.1943
Proč zákon neřeší zábory orné půdy.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
14. 7. 2021 11:25, tomu rozumím
Někdo ji může zastoupit, klidně z jiného stavebního úřadu...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (41 komentářů) příspěvků.