O kvalifikované řemeslníky či absolventy odborných učilišť mají firmy velký zájem. Jenže dětí, které by chtěly po základní škole nastoupit na učňák, je rok od roku méně. „Problém začíná často už na základní škole, kde jsou méně nadané děti, které jsou přitom manuálně zručné, odsouvány do pozice outsidera, jemuž hrozí ‚jen‘ učňák,“ říká Josef Gruber ze SPŠ strojnické v Plzni.
Podle průzkumu Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV) z března letošního roku přitom absolventi odborných škol zdaleka outsidery nejsou. Skoro šest z deseti firem pociťuje nedostatek pracovníků určitých povolání nebo oborů. K nejvíce nedostatkovým patří obory strojírenské a další technické (elektrotechnika, technická chemie) a nejhledanějšími zaměstnanci jsou obráběči kovů, technologové, konstruktéři, zámečníci, CNC operátoři, nástrojaři, seřizovači. Strojírenské obory považují zaměstnavatelé za klíčové. Bude po nich na trhu práce v dalších letech největší poptávka.
Kapitolou samo o sobě je stavebnictví. „Zájem zahraničních investorů a konkurenceschopnost odvětví nelze považovat za neměnný stav. Bez výchovy dostatečného počtu nových kvalifikovaných pracovníků ale není výkon českého stavebnictví dlouhodobě udržitelný. Kritická situace může vyvrcholit za 3 až 6 let,“ uvedl na Stavebním veletrhu v Brně generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Miloslav Mašek.
Před deseti lety nastupovalo do českých učilišť kolem 75 tisíc absolventů základních škol, což představovalo nejvyšší podíl mladých lidí přicházejících na střední školy. V loňském školním roce jich bylo asi 49 tisíc. Počty žáků a absolventů středních odborných učilišť klesají, řada učilišť zanikla stejně jako některé učební obory. Spolu s tím ve veřejnosti klesá prestiž učilišť, která jsou neoprávněně považována za méně kvalitní školy.
„Ve skupině řemeslných profesí je dnešní stav alarmující. Současný věkový průměr zaměstnanců v tomto segmentu se pohybuje v pásmu 40 až 45 let a každým rokem se zvyšuje. Zpomalující se přísun mladých vyučenců, který trvá již několik let, nemůže nahradit jejich přirozený úbytek,“ dodává Gruber.
Podle nabídek z úřadů práce jen v Praze chybí více než 500 kvalifikovaných frézařů, strojních zámečníků, obráběčů kovů, zedníků, elektromontérů a seřizovačů plynových zařízení. Firmy zde přitom nabízejí nadprůměrné platy – více než 21 tisíc korun měsíčně. Na učiliště v Praze se přitom hlásí jen minimum žáků a čtyřicet procent absolventů nakonec stejně od řemesla uteče. Podobně jsou na tom průmyslová Ostrava a Plzeň, i regiony s tradičně vysokou mírou nezaměstnanosti jako jsou Louny, Most a Chomutov. Zde však mladé lidi od řemesel odrazuje i nízké platové ohodnocení, které nedosahuje mnohdy ani poloviny příjmů pražských řemeslníků.
Lék na nedostatek řemeslníků je známý. Zástupci zaměstnavatelů a státu hovoří nejčastěji o bližší spolupráci firem se školami, lepším vybavení učilišť a zlepšení pohledu Čechů na učňovské školství. Dalším možným řešením je podle Lubomíra Šmída, vedoucího krajské Rady pro rozvoj lidských zdrojů, větší vliv kraje na soukromé školství. Podle viceprezidenta Hospodářské komory ČR Pavla Bartoše se k závažnému problému chová laxně i vláda. „Důvodem může být i to, že gymnázia jsou pro stát levnější než učňovské školství. Zatímco normativ na studenta gymnázia je 32 000 korun, u učně je to 45 000 korun,“ upozorňuje Bartoš.
Kvalifikovaného řemeslníka schopného vyhovět současným i budoucím požadavkům může připravit pouze škola za účasti firem a v podstatě i za účasti dalších sociálních partnerů. Ti v optimálním vyvážení poskytnou jednak potřebné teoretické znalosti, ale současně i potřebnou praxi a schopnost vykonávat příslušnou profesi, v průběhu života si kvalifikaci dále upevňovat a rozšiřovat. Některé podniky si už založily vlastní učiliště (např. Škoda Auto a. s. v Mladé Boleslavi) a jsou s tímto řešením spokojeny.
Měl by stát či kraje více podporovat učňovské školství, nebo by se do něj měly více zapojit firmy? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
15. 5. 2008 23:20, Milan
Víte,je jediný problém ,firmy moc nechtějí elektrikáře platit,Řidiči mají daleko více. Proto dneska třeba dopravní
podniky MHD nemohou sehnat elektrikáře a strašně se tomu diví? Až bude mít dobrý řemeslník více než úředníci ,dealeři apod. , bude zájemců dost. A konkretně elektro jako zdravotnictví je celoživotní vzdělávání,věčné zkoušky,
odpovědnost za životy a plat malý. Hodně mých známých řemeslníků jezdí , mají nejmíň o 30% více než jako dělníci.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
13. 5. 2008 10:43, Michal Kára
A proc bychom meli umele preferovat materialni vysledky prace? Vzdyt prave vysledky nematerialni prace jsou to, co posouva spolecnost kupredu.
Jojo, spolehat na trzni regulaci ze dovede ekonomiku ke krizi je nedostacujici, je potreba zavest regulaci umelou, abychom se do krize dostali jiste :-D Jako treba komunismus, ktery "uzitecnou praci" uprednostnoval tak dlouho, az nebyly zakladni zivotni potreby (napriklad toaletni papir).
Ale to jsme se dostali nekam jinam. Problem popisovany v clanku opravdu existuje, ale podle mne se netyka jen remesel, ale jde obecne o naladu ve spolecnosti, ktera (mozna jako reakci na technokraticky komunismus) zacala uprednostnovat humanitni obory pred technickymi. Projevuje se to samozrejme na tech remeslnicich, ale i na technickych oborech. Zatimco na "dejiny umeni", "socialni antropologii" atp. je narvano, na strojni fakultu berou jeste koncem prazdnin.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (41 komentářů) příspěvků.