Insolvenční zákon je sice nastaven na rychlé a ekonomicky výhodné řešení pro věřitele, má však i sociální rozměr. Zavedl institut oddluženíjako jeden ze způsobů řešení tzv. osobního bankrotu. Oddlužení je dnes jedním z nejvyužívanějších způsobů řešení úpadku, přičemž přináší v mnohém lepší řešení než konkurs, resp. nepatrný konkurs (zjednodušený konkurs pro nepodnikatele a drobné podnikatele).
Zatímco v oddlužení se dlužník postupně dluhůzbaví, v konkursu se to stát nemusí. V konkursu dochází k urychlenému prodeji dlužníkova majetku a k rozdělení získaných peněz mezi věřitele. Dlužník sám je pouze v roli pozorovatele a ty jeho dluhy, které nejsou v průběhu konkursu uspokojeny, nezanikají. Věřitelé jejich zaplacení budou po dlužníkovi požadovat i v budoucnu.
Vzhledem k této skutečnosti je také pozorovatelný relativně velký nárůst soudních rozhodnutí, které právě oddlužení řeší, a lze vysledovat trend, kudy se nejspíš vydá další praxe oddlužení. ( Spočítejte si, za jakých podmínek by vám soud povolil oddlužení)
Návrh na oddlužení může podat a úspěšně se ho dovolat jen ten, kdo nepodniká a nemá dluhy z podnikání (leda skutečně nepatrné dluhy řádech stovek korun). Soudy tedy vylučují z oddlužení ty, kdo mají podnikatelské dluhy, i když už podnikat přestali. Současně je jednotný názor, že návrh na oddlužení je možné podat jen tehdy, je-li nejpozději současně s ním podán insolvenční návrh na prohlášení úpadku dlužníka.
Dlužník, který chce využít oddlužení, musí vyplnit a podat nejen formulářový návrh na povolení oddlužení, ale také musí buď v tomto návrhu zaškrtnout kolonku „insolvenční návrh“ nebo tento návrh podat zvlášť. Oddlužení je totiž možné, jen bude-li zjištěn úpadek.
Pokud podává návrh na oddlužení jen jeden z manželů, musí ho druhý manžel „spolupodepsat“. Tím se mimo jiné předchází možnosti, aby věřitelé chtěli plnění po druhém z manželů.
Když soud zjistí, že dlužník je v úpadku, zkoumá formální a materiální oprávněnost návrhu na povolení oddlužení. Předně musí zjistit, zda jsou v něm obsažené informace podložené a pravdivé – to často činí osobním dotazem na zaměstnavatele dlužníka. Proto je třeba uvádět pravdivé a přesné údaje.
Soudy také zkoumají možnou úspěšnost oddlužení, tedy zejména splnění předpokladu, že dlužník splatí alespoň třicet procent dluhů. Pouze takový dlužník, který nabídne splacení nejméně třiceti procent svých nezajištěných dluhů, může uspět, ledaže se s konkrétním věřitelem dohodne na nižší částce.
Oddlužení může mít dvě podoby. Buď se dluhy splatí z prodeje dlužníkova majetku, nebo soud stanoví splátkový kalendář. Může jít rovněž o kombinaci obou způsobů. Například, aby dlužníkovi byla v rámci oddlužení prodána garáž a zbytek dluhů splácel na základě schváleného splátkového kalendáře. Třicetiprocentní hranice přitom nemusí být garantována na každý způsob oddlužení – tedy na splátky i na prodej majetku. Postačí, když této hranice dlužník dosáhne jen při jednom způsobu úhrady dluhů. ( Spočítejte si, co vám nesmí vzít exekutor)
Další skutečností, kterou soud zkoumá, je poctivost dlužníka. Tu zkoumá nejen z ohledem na jeho okamžitou situaci, ale také s ohledem na jeho minulost. Soudy také dovodily, že překážkou pro povolení oddlužení není skutečnost minulého pravomocného odsouzení dlužníka pro trestný čin, pokud svým dalším jednáním prokázal nápravu. Vždy se však bude věc zkoumat případ od případu.
Stále platí teze, že do oddlužení může jít dlužník opakovaně, nicméně nikoliv v jednom řízení. Bude-li např. návrh dlužníka na povolení oddlužení zamítnut, bude automaticky prohlášen konkurs a oddlužení již možné není. Bude-li však později, po skončení konkursu, dlužník opět v situaci úpadku, může se o oddlužení pokusit. Soudy však budou vždy zkoumat i jeho chování v předchozím řízení.
Pokud jsou dluhy dlužníka součástí společného jmění manželů – tedy vznikla-li např. půjčkana novou televizi tak, že ji uzavřel jeden z manželů -, padají takové dluhy na hlavu obou manželů. Soudy proto dovozují, že v takovém případě se tím, že se druhý manžel „připodepíše“ k návrhu, dává k disposici nejen majetek dlužníka samotného, ale také majetek společný, tedy i budoucí příjmy, které do společného majetku náleží.
Tento soudní závěr znamená, že bez souhlasu druhého z manželů soud návrh na povolení oddlužení většinou odmítne.
Pokud se jedná o dluhy v manželství, má nicméně smysl, aby návrh na povolení oddlužení (s insolvenčním návrhem), podal každý z manželů zvlášť. Soud jejich případy bude projednávat společně.
Pokud řádně proběhne splnění rozhodnutého způsobu oddlužení, má dlužník nárok na osvobození od zbytku dluhů – takovéto rozhodnutí vydává soud, ovšem nikoliv automaticky, ale dlužník o to musí požádat. Účinkem takového rozhodnutí zaniká vymahatelnost téměř všech jeho dluhů (přihlášených i nepřihlášených) – tedy dluhy jako takové nezanikají, ale věřitelé se jich nemohou domáhat a dlužník je tak není povinen doplatit.
Autor působí jako Of counsel v advokátní kanceláři PRK Partners.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
10. 11. 2014 5:56, Michal
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli je nějaká šance, že nedojde k prodeji majetku, ikdyž na mne byl vyhlášen nepatrný konkurs? Dluh mám ve výši 415.000kč. Soud bude až za měsíc. Dá se proti rozhodnutí nějakým způsobem odvolat?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
16. 7. 2012 14:10, Lenka H.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda existuje firma na oddlužení, které nevadí, že mám dluhy s podnikání, a to-nezaplacené sociální a zdravotní pojištění (celkem cca 160 000kč).
Celkově mám dluh cca 200 000kč a v současné době jsem zaměstnaná od Března tohoto roku, můj čistý měs. příjem je 7000kč, smlouva je samozřejmě na dobu určitou(s prodlužováním). Již mám exekuci na plat a to právě sociální zdravotní, plus další exekuci kvůli neplacenému povinnému ručení na auto Dále menší průšvihy, jako Provident,...
Nechala jsem to dojít moc daleko a teď jsem z toho nešťasná...poradíte, prosím?!!! (
Děkuji, Lenka H.
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.