Loni v dubnu jste slavnostně spustili „novou éru bankovnictví“. Její nejviditelnější částí je nová aplikace KB+ a nové tarify běžných účtů. Hlavní vlnu migrace dosavadních retailových klientů jste plánovali na letošní rok. Kolik lidí už jste na nový systém převedli?
Na nové platformě máme ke konci července přes 550 tisíc uživatelů. Řekli jsme, že do konce letošního roku jich chceme mít milion. A já občas žertem říkám: budu konec roku odkládat tak dlouho, dokud tam ten milion nebude.
Je reálné, že to stihnete?
Myslím, že to bude dobrodružství až do 31. prosince. Věřím, že to není mimo dosah. A pokud to mineme, tak to bude o kousek.
Zrychluje se tempo migrace?
Ano. Na začátku jsme migrovali desítky klientů za noc. Pak jsme migrační rychlost zvýšili na pět, šest, sedm tisíc, bylo to i osm nebo devět tisíc během noci. Teď jsme dočasně zpomalili, protože je léto – plno klientů i bankovních poradců a poradkyň má dovolenou, v průměru převádíme kolem dvou a půl až tří tisíc klientů.
Loni v dubnu jsme začali s tím, že jsme otevřeli nové kanály, novou platformu pro onboarding, tedy pro nové klienty. Příchod úplně nového klienta je jednodušší než migrace stávajících ze starého světa, protože klient tam vstupuje v podstatě čistý. Je to u nás běžný postup, když spouštíme něco nového, že to nejdříve používáme pro nové klienty – a teprve když jsme si jistí, že máme celý proces pod kontrolou, tak začínáme převádět dosavadní klienty.
Zatímco ten náš starý systém funguje v dávkách, v režimu nočního zpracování, ten nový funguje online a 24/7. Ale ten nový musí počkat na to, až mu to ten starý v té dávce přes noc pustí. Jak vidíte, udržovat současně starý a nový bankovní systém není jednoduché.
Kolik z těch uživatelů nové platformy připadá na dosavadní klienty? Tedy když odečtu úplně nové, případně ty, kteří si vedle svého dosavadního účtu ve starém systému aktivně založili i nový?
Čistě migrovaných máme k dnešku více než 400 tisíc klientů.
Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze se zaměřením na zahraniční obchod a bankovnictví a postgraduálního studia na Graduate School of Banking v Boulder v americkém Coloradu. V letech 1996 až 2006 působil na různých pozicích v rámci Komerční banky, v letech 2006 až 2014 pracoval v její stavební spořitelně Modrá pyramida. V letech 2014 až 2018 byl generálním ředitelem a členem představenstva Société Générale Montenegro banka v Černé Hoře. Od srpna 2018 je členem představenstva Komerční banky, zodpovědným za úsek Retailové bankovnictví a útvar Řízení úvěrového portfolia.
V tom milionu uživatelů „nového světa“, který plánujeme mít ke konci letošního roku, by mělo být 800 tisíc klientů převedených ze „starého světa“. Zbytek je 150 tisíc nových klientů, a 50 tisíc těch, kterým říkáme duhoví klienti – to je často ten, kdo je netrpělivý a nechce čekat, až bude všechno připravené, takže je jednou nohou ve starém a jednou už v novém světě.
Máte kolem 1,4 milionu retailových klientů, do konce roku má projít migrací 800 tisíc. Přibližně na 600 tisíc tak přijde řada až v příštím roce. Můžete obecně charakterizovat, co je to za klienty? Při loňském startu KB+ jste říkali, že nejdéle si počkají ti, co mají nejvíc produktů, protože jejich převod bude nejsložitější, případně pro ně v novém systému ještě není všechno přichystané.
Vy jste to v podstatě popsal. Ano: čím složitější klient, tím déle musí čekat, než na něj budeme v rámci nového systému technicky připraveni.
Vstoupit do naší nové banky může kdokoliv během pár minut. Ale na komfort převodu do nového systému a všeho, co má ve staré bance, do nové banky, na to je potřeba si počkat, než ho pozveme.
Pokud všechno půjde podle plánu, na konci letošního listopadu a začátku prosince budou obě ty naše banky stejně velké, stará i nová budou mít stejný počet klientů – a pak se to začne přetáčet ve prospěch té nové.
Kdy převedete ten zbytek? Do poloviny příštího roku?
Ano. Když se bavíme o retailových klientech, tak jejich migrace skončí do poloviny příštího roku. A pak se individuálně domluvíme s těmi, kteří budou mít nějakou komplikaci nebo řeknou, že teď nemůžou, protože jsou zrovna například v Austrálii a přijedou až později.
Druhou vlnu migrace tvoří podnikající fyzické osoby, hlavně živnostníci. U nich jsme již začali s onboardingem nových klientů. Migrace dosavadních klientů se rozjede ještě do konce těchto prázdnin. A pak teprve přijdou na řadu právnické osoby až po velké korporace.
Kolik klientů zatím migraci odmítlo, ale přesto od vás neodešlo a dál zůstává ve starém systému? Co s nimi budete po té polovině příštího roku dělat?
Jsme překvapeni, kolik klientů reaguje příznivě na to, že je chceme pozvat do nového světa. U většiny těch skupin, které zveme společně, se dostáváme až k 85 procentům.
Zbývá tak patnáct procent, které to odkládají, protože jsou třeba někde daleko a musí přijet – nebo něco takového. A pak ti, které jsme do nového světa pozvali už třikrát a říkáme jim, že je to tam lepší, stojí to stejně nebo méně než dosud – a oni přesto odmítají, ale těch je opravdu minimum
S těmi se chceme nějak rozumně domluvit. Pragmaticky jim říkáme, že tu starou banku nakonec vypneme, protože ji neumíme nechat zapnutou. Není to o nějakých výjimkách – ani já nemůžu rozhodnout, že tam někdo z dosavadních klientů nakonec zůstane napořád. Takže bohužel – kdo do nového světa nakonec nepřejde, bude si muset najít jinou banku. Často to jsou ale právě lidé, pro které jsme i dosud byli třetí nebo čtvrtá banka v jejich portfoliu.
Říkáte, že nové tarify běžných účtů mohou být i levnější než ty dosavadní. Velká část kritiky míří právě na to, že vaši nejvěrnější klienti s nejvíce produkty, kteří u vás zůstávají a čekají na migraci, musí dál dosavadní poplatky. U základní varianty MůjÚčet vybíráte šest korun za každou odchozí platbu – jako poslední retailová banka. Platit je nemusí klienti s variantou MůjÚčet Plus, která je s paušálem 39 korun měsíčně (když pominu akční nabídky). Zcela noví klienti, kteří k vám přišli od loňského dubna, už „v nové éře“ za odchozí transakce platit nemusí. Proč jste těm dosavadním, když musí na migraci dlouho čekat, poplatek neodpustili, když u nových to jde?
My ho odpouštíme nejen novým, ale i všem stávajícím, které převedeme nebo kteří si sami založí účet v novém světě…
Ale kdo nepočká, až na něj přijde řada s migrací stávajícího účtu, může si sice založit nový, jenže s novým číslem, novou kartou… A vedle toho mu pořád zůstane dosavadní účet…
Bohužel. Nelze vymyslet jinou technickou a procesní alternativu než tak, že jdeme postupně. Neumíme začít univerzitou, musíme začít na základní škole. Místo abych věnoval energii tomu, že budeme předělávat staré systémy a jejich nabídku, tak našim lidem z týmu říkám: pojďme se snažit, abychom dosavadní klienty převedli do nového světa co nejdříve – tam už mohou mít účet zdarma, žádné účtování za položky.
Rozumím těm opačným argumentům, ale věřím, že vyčistit to v novém systému je správnější než se snažit zasahovat do toho starého, který je na každý zásah mimořádně komplikovaný. Spálíme tam energii, kterou můžeme využít na to, že uděláme ten nový svět ještě lepší.
Jenom nastavíte nulu místo šestky, nebo ne?
To byste se divil… Stejně jako já, když jsem se jako původně obchodník začal nořit do tajů technologického světa. Ty staré systémy jsou opravdu komplikované a nevyzpytatelné.
Zajímavé, že tarif Start – tedy účet zdarma z naší nové nabídky – si nakonec vybírá jenom polovina klientů. Ta druhá si vybírá některý z těch placených tarifů. Klient je mnohem ochotnější povídat si o tom, že něco zaplatí, když za tím vidí tu hodnotu.
Polovina klientů si tedy zvolí některý z placených účtů. Jaký je poměr mezi tarifem Standard s paušálem 39 korun měsíčně, Komfort (89 Kč) a Exclusive (169 Kč)?
Většina si vybere ten za 39 korun. Ale to není překvapení, s tím jsme počítali. Nejen proto, že třetí a čtvrtý tarif, tedy Komfort a Exclusive, mají tu cílovku samozřejmě mnohem užší. Je to i proto, že náročnější klienty s větším počtem produktů budeme migrovat později. Zatím převádíme klienty, kteří mají přirozenou afinitu k tomu, aby nám zaparkovali do těch prvních dvou tarifů.
Myslím, že řada lidí by si ráda připlatila za vyšší tarify, ale zatím toho nenabízejí o tolik víc. Od prvních dvou se liší hlavně neomezenými výběry z cizích bankomatů, možností mít několik multiměnových účtů a k nim hodně debetních karet. U tarifu Exclusive uvádíte dokonce až 100 debetních karet – ale v tom paušálu 169 korun měsíčně není ani jedna kreditka, respektive lepší kreditka s cestovním pojištěním nebo letištními salonky…
Říkal jsem bankovním poradcům, aby to neprodávali jako 100 karet, ale že smyslem toho čísla je ukázat, že nejlepší účet je v tomto směru prakticky bez limitu. Je možné mít deset účtů a ke každému až deset karet. Je to taková fair use policy, aby to někdo nezneužíval.
Základní kreditka je už teď pro zájemce ke všem účtům zdarma. Za tu lepší, vybavenou pojistkami a vstupy do salonků, se už něco platí. Nabídku kreditek budeme teprve představovat.
Opět to souvisí s tím, že na začátku jsme věnovali energii hlavně těm prvním dvěma tarifům Start a Standard, protože klienty do nich převádíme dříve. Ale věděli jsme, že ta diferenciace musí pokračovat.
Jedním z vylepšení, o které jste třetí a čtvrtý tarif nedávno doplnili, jsou výhodnější směnné kurzy. Píšete, že klient si může převést peníze na multiměnový účet za tržní kurzy a když pak zaplatí kartou v příslušné měně, vyjde ho to levněji. Můžete upřesnit, jaké to jsou kurzy? Dostane se klient třeba až na úroveň Evropské centrální banky nebo kurzů kartových asociací?
To ne, pořád jde o kurzy stanovené námi. Lepší kurz závisí i na objemu transakce a u některých klientů se pak může rovnat tomu, jaký dostanete, když si zavoláte přímo na trading. Každopádně si ten náš středový kurz nemůžeme dovolit nějak horší, vždy jdeme ruku v ruce s trhem.
Čerstvou novinkou u tarifů Komfort a Exclusive je také bonusová úroková sazba na spořicím účtu. Je o jeden procentní bod vyšší než u účtů Start a Standard – v srpnu tedy 4 % místo standardních 3 %.
Ano. Dál tím rozevíráme možnosti ve prospěch těch placených tarifů. A určitě nás napadají i další vylepšení, na které se mohou klienti těšit.
Na začátku roku jste představili pojištění platebních karet a osobních věcí nazvané Extra služba Bezpečí. Nedávno jste přidali Extra službu Cestování, obsahující dlouhodobé cestovní pojištění. Oba balíčky se dají přikoupit ke všem tarifům. Ale nejsou automaticky součástí ani toho nejvyššího tarifu s paušálem 169 korun měsíčně. Nabídnete u něj něco takového přímo v ceně? A jaká vlastně bude hranice mezi tím nejvyšším z nových tarifů, tedy Exclusive, a dosavadním prémiovým účtem Top nabídka? Ten dál necháte zvlášť, nebo pak překlopíte na ten nejvyšší tarif, třeba i s přísnějšími podmínkami?
Nechceme o tom zatím moc mluvit, protože diskuze, jak bude náš prémiový účet dál vypadat, ještě finišují. Zatím to bylo, vzhledem k postupu migrace, předčasné vymýšlet.
Občas dostávám otázku: čím se ta naše nová banka tak zásadně liší od všeho ostatního. Ukažte mi tu propozici, říkají mi. Odpovídám, že to vlastně není pointa toho příběhu. Pointa je, že v bankovnictví téměř všechno, co kdo udělá, napodobíte do tří nebo šesti měsíců. Věci, které jsou nenapodobitelné, v retailových bankách téměř neexistují. My si teď vyrobili a vyrábíme kapacitu rychle reagovat, což je mnohem důležitější než ta propozice v daném okamžiku. Když vymyslíte propozici v roce 2023, tak si můžete být téměř jistí, že v roce 2025 už zdaleka nebude tak konkurenceschopná.
Musíte mít hlavně tu schopnost reagovat. Budeme-li mít pocit, že je potřeba do toho balíčku něco zařadit a klienti to budou chtít, tak to dokážeme rychle přidat. A když se mě zeptáte, proč už tyhle věci neděláme rychle teď? Doděláváme všechno, abychom měli tu novou banku hotovou…
Vraťme se ještě k migraci. Některé klienty, které už jsme převedli do nového systému, zaskočilo, že neměl ani některé z těch funkcí, na které byli zvyklí ve starém. Například šablony – vzory plateb – byly schované pod nastavením aplikace. Nové založit nešly, ani je změnit. Nefungovala ani možnost vygenerovat si a vytisknout potvrzení o platbě. Nebo založit si termínovaný vklad online.
Většinu těchto funkcí už jsme doplnili nebo vylepšili. Šablony jsou dostupnější a lze zadávat nové, přibylo i potvrzení o provedené platbě a spousta dalších věcí. Na našem webu máme seznam, co všechno už jsme na základě zpětných vazeb od klientů udělali a co brzy spustíme. (Tento přehled přinášíme i v rámečku u našeho rozhovoru – pozn. red.)
Hlavní vylepšení, která KB podle námětů klientů už spustila:
Hlavní vylepšení, která si klienti nejvíc přejí:
Některé dosavadní služby jste se rozhodli v nové aplikaci už nenabízet. Které přesně to jsou? Tipnu si, že třeba multibanking, tedy možnost mít v aplikaci připojeno více účtů z ostatních bank?
Příkladem jsou třeba SMS notifikace – ty už pro nový systém vyrábět nebudeme. Nebudeme posílat papírové výpisy, ani e-mailem. Snažíme se to udělat jednoduše, digitálně, přímo v aplikaci.
Pokud jde o multibanking – ještě bych to téma nechtěl úplně uzavřít. U nás v Komerční bance sice tuto službu využívá nejvíc klientů na trhu, jenže pořád je jich hodně málo – a těch aktivních je ještě méně.
Chápu, proč chtěl regulátor takovou službu prosadit, ale v každodenním používání je poněkud nemotorná. Když nejste opravdu nadšenec, musíte často obnovovat propojení, některé banky fungují hůř než jiné… I mnozí klienti, kteří si to vyzkoušeli, to přestali aktivně využívat.
V našich vývojových plánech multibanking v tomhle okamžiku není. Ale ještě nepadlo definitivní rozhodnutí, že ho do aplikace KB+ nepřidáme nikdy. Skupinku klientů, kteří ho používají, ještě nezveme k migraci.
Kolik klientů multibanking ve vašem dosavadním elektronickém bankovnictví využívá?
Vyzkoušeli si to malé desítky tisíc klientů, což je opravdu málo z těch 1,4 milionu. A většina z nich navíc odpadla v tom provozu. Vy to používáte?
Multibanking jsem vyzkoušel, když někdy v letech 2018 až 2019 začínal. Dobrý nápad, ale v praxi to bohužel byla – napříč bankami – komplikovaná a nepraktická služba. Propojení bank bylo potřeba často potvrzovat, některé účty to neukazovalo v reálném čase, třeba spořicí účty v některých bankách vůbec. Účty v některých bankách bylo možné aktivně ovládat, zatímco v jiných fungoval jenom pasivní náhled na stav účtu. Vím, že se to pak trochu vylepšilo, ale ani mě, který má účty ve všech bankách, to nepřišlo dobré. I zájem čtenářů o tohle téma byl od začátku malý – na rozdíl od jiných inovací.
Ano, je to takové nemotorné řešení. Klient, který má víc bank a baví ho to, nakonec většinou skončí tak, že má v mobilu tři čtyři ikonky vedle sebe. Radši jde přímo do aplikace každé té jednotlivé banky, kde je to vyladěné přesně, jak má být – než aby se to někde snažil komplikovaně centralizovat.
Původně jste už v novém systému nechtěli nabízet ani dobití kreditu mobilních operátorů, jenže klienti se hlasitě ozvali, takže tuhle funkci už doplňujete.
Možnost dobíjení kreditu mobilních operátorů je ukázkovým příkladem toho, jak dokážeme pracovat se zpětnou vazbou. To přišlo jak tsunami. Nabízeli jsme všemi jinými způsoby včetně QR kódu, což je jednodušší a modernější, přesto to klienti chtějí i v nové aplikaci. Během pár týdnů jsme to zapracovali a od letošního léta tam klienti tuto funkci najdou.
Těch věcí, u nichž jsme se už rozhodli, že do nového světa opravdu nikdy nepřejdou, není moc. Každopádně to jsou SMS a papírové i e-mailové výpisy – u nich je to problematické kvůli bezpečnosti.
Byli jste jedni z prvních, kdo – od letoška – zrušil možnost zadávat papírové platební příkazy na pobočce. Takže teď chystáte další krok – zrušení výpisů v papírové nebo e-mailové formě pro všechny, kdo budou v novém systému?
Ano. Zákon ukládá povinnost poskytovat výpisy na nějakém trvalém médiu, musí být klientovi k dispozici, jsou tam nějaké archivační lhůty – ale nejsme povinni nabízet fyzické výpisy, třeba poštou.
Vím, že to už moc klientů nevyžaduje, přesto: co když ho někdo bude chtít a bude ochotný připlatit si ještě víc než teď, třeba i 500 korun měsíčně?
I když se skoro vždy snažíme s klienty najít řešení, tak v tomto případě to bohužel nefunguje. Obálkovací linka je obrovská mašina, ani pro jednu stranu to nedává ekonomický smysl. A potřeba klientů mít papírové výpisy dramaticky klesá. Myslím, že za pár let už nebude vůbec zájem.
Při založení nového účtu v KB+ si můžu vybrat jeho číslo, loni si takhle šlo nastavit účet skoro se samými jedničkami. Dosavadním klientům po migraci pořád zůstane dosavadní číslo účtu, to znamená i s předčíslím. Není to pro vás problém?
Častý požadavek klientů při migraci je: hlavně mi neměňte číslo účtu. A nám to problémy interně nedělá, že budeme mít dva formáty. Oba účty obsahují – po migraci – úplně stejné funkce.
Jak jste řekl: kdo chce, může přejít na nové číslo účtu, stačí pár kliků v aplikaci. A spousta klientů to dělá.
Kolik jste od loňského dubna – od startu nové éry – získali nových klientů? A kolik těch dosavadních naopak odešlo?
Zatím máme téměř sto tisíc nově získaných klientů.
Odchodů je opravdu málo – počítali jsme s jednotkami procent a držíme se v tomto limitu. Často to jsou klienti, pro které jsme byli až druhou, třetí, čtvrtou bankou – a on si díky migraci vzpomene, že u nás vlastně má účet. Snažíme se i tyto klienty motivovat, aby prošli migrací a vyzkoušeli si nový svět, protože je to pro ně zdarma, účet si pak mohou kdykoliv zrušit v mobilu. A to přesvědčování se nám daří.
Samozřejmě, že se podíl odchodů stále ještě může zvýšit, až se budeme blížit vypínání staré banky. Ale zatím tam nejsou žádné velké změny. V podstatě se neliší od běžných odchodů, které běžně provázejí retailové bankovnictví.
Pro kolik z těch zhruba 1,4 milionu retailových klientů jste hlavní bankou? Kolik vás aktivně používá?
Vypadá to, že asi tak milion jsou klienti, kteří nás používají opravdu aktivně. Nicméně někdo může mít u nás významnou část svého bankovnictví, ale ještě jednu hlavní banku má třeba jinde – do toho úplně nevidíme.
Zajímavé je, že průměrný počet loginů v našem novém bankovnictví se blíží pětadvaceti za měsíc. Náš nejčastější kontakt s klientem tedy už dávno není na pobočkách, ale díky tomu, že se téměř každý den podívá na zůstatek, transakce, co se mu na tom účtu děje… I díky tomu časem lépe poznáme, pro koho jsme hlavní banka.
Chystáte se retailovým klientům nabídnout také širší možnosti investování přímo přes aplikaci? Nabízíte podílové fondy Amundi, ale lidé chtějí kupovat i přímo akcie nebo ETF jednoduše na pár kliků, sledovat vývoj v aplikaci…
Podílové fondy už v KB+ jsou. A ano, chystáme rozšíření o individuální nákup akcií a ETF – to jsou dvě hlavní věci, které si klient přeje. Řešení vyrábíme, ale bude k dispozici až příští rok, i když bych si ho přál mít dříve, protože taková nabídka je potřeba. Když to vyjde, jak plánujeme, nabídneme v mobilní aplikaci dvacet světových burz, velmi široký výběr akcií i ETF. Potkává se to i s tím, že movitější klienty, u nichž je větší pravděpodobnost, že to budou využívat, budeme zvát do nového světa až příští rok.
Komerční banka má 215 poboček, podle dřívějších plánů má jejich počet klesnout na 200 do konce roku 2025. Platí to pořád?
Zatím jedeme podle tohoto plánu. Každý rok se na to díváme znovu, ale nemyslím si, že bychom měli počet poboček snižovat významně a dramaticky nad tento výhled.
Dlouho jsme se potkávali s klienty na pobočkách, pak většina lidí začala dávat přednost tomu, že si všechno může naklikat online. Dneska začíná vystupovat do popředí nový fenomén: klient chce mluvit s živým člověkem, ale nechce za ním fyzicky přijít na pobočku, protože je ve spěchu a chce ušetřit čas. Novým trendem je, že klient chce mluvit s živým člověkem přes obrazovku.
V tomto ohledu jsme na českém trhu průkopníky díky naší službě „KB na dálku“. Je to takový třetí pilíř těch našich distribučních a servisních kanálů. I když jsme s tím teprve začali, tak dneska už na té pobočce – na které nikdy nikdo osobně nebyl – máme přes 80 tisíc klientů, což je víc, než máme na Václavském náměstí v Praze nebo Náměstí Svobody v Brně.
Největší obavy mají poradci i klienti z toho, aby jim při takovém online kontaktu správně fungovat Skype, Teams, sluchátka, mikrofon. Chceme to zjednodušit. Brzy spustíme tlačítko v mobilní aplikaci, které vás propojí přímo do banky. Budeme vědět, kdo jste, budete plně autorizovaný a můžete tam přes obrazovku skoro všechno domluvit, podepsat, dokonce i poslat peníze. A hlavně je to ta nejlepší a nejbezpečnější cesta, jak si ověřovat bankéře na dálku a nenaletět podvodníkům, kteří se za bankéře často s oblibou vydávají.
Bude „KB na dálku“ fungovat i mimo pracovní dobu klasických poboček? To je totiž taky jedna z bariér: že řada klientů má čas až po páté odpoledne, nebo to chce řešit v klidu doma někdy večer…
Přesně trefujete jeden z těch důvodů, proč to potřebujeme. Na dvou stovkách klasických poboček se mi takové rozšíření zařizuje obtížně. Ale v té pobočce na dálku, která mimochodem sídlí v Liberci, je to jenom otázka zvýšení kapacity a nákladů. Už teď má „KB na dálku“ provozní dobu od 8 do 18 hodin, tedy delší než pobočky. V pozdějších večerních hodinách a brzy ráno je minimální provoz, ale můžeme ho do budoucna flexibilně prodlužovat. Věříme, že virtuální pobočku může časem využívat až třetina klientů.
Musím se na tuhle virtuální pobočku registrovat předem? Co když si přijdu na klasickou pobočku založit účet, ale ještě netuším, že už se tam pak neobjevím, protože budu chtít s bankéřem komunikovat jen online? Můžu využít „KB na dálku“ i bez ohlášení?
Ano, necháme to otevřené klientům obecně. Už dneska tahle dálková pobočka umí 95 procent toho, co klasická. Nedá vám samozřejmě hotovost a nezařídíte tam pár věcí, které se nedělají často, související třeba s úmrtím v rodině.
Klasickým pobočkám tedy může významně konkurovat obsluha na dálku, pokud bude udělána dobře. A na klasických pobočkách bude méně lidí, protože spousta věcí, které tam dneska musí dělat, nebude v té nové bance existovat nebo budou mnohem jednodušší.
Postupně omezujete i pokladny, zatím je držíte na více než polovině poboček. Zároveň máte velkou síť vkladomatů, která se teď ještě rozšiřuje díky jejich sdílení s Monetou, Air Bank a později i UniCredit Bank. Chystáte se rušit pokladny na dalších pobočkách?
Klienti používají hotovost pořád víc, než bychom si přáli a než jsme si kdysi mysleli. Ale nepotřebují kvůli tomu živého pokladníka, nahrazují to technologie. I když hotovost jsou také cizí měny – ty zatím do žádné technologie nedostaneme, v bankomatech se to nikomu ekonomicky nevyplatí.
Naším cílem je mít pokladny jen na čtyřiceti z 200 poboček. Zřejmě do konce příštího roku, pokud ten plán nakonec nezpomalíme. Říkáme jim páteřní pobočky – jsou to ty, které byly otevřené i během pandemie covidu a které jsou i součástí kritické infrastruktury státu.
Pobočky vaší stavební spořitelny Modrá pyramida – je jich myslím 185 – se mění na „KB poradenské místo“, nabídnou vlastně stejné produkty jako bankovní pobočky. Tím se vám prakticky skoro zdvojnásobí celkový počet poboček. Plánujete je omezit?
Pobočky naší stavební spořitelny jsou mnohem menší a mají i nižší počet poradců. Vnímáme to jako zajímavý doplněk naší obchodní sítě. Určitě se nevyhneme nějaké optimalizaci, zejména tam, kde jsou pobočky blízko sebe – což je ale méně než třetina.
Na druhou stranu: jejich poradci jsou živnostníci a mají úplně jiný způsob fungování a odměňování, takže bude záležet hlavně na tom, jak se jim bude obchodně dařit – klidně jich pak může být i víc.
Pobočky Modré pyramidy, dnes KB Poradenské místo, působí jako franšízy, nebo jsou všechny přímo vaše?
Technicky to není franšíza, ale je to hodně na jejím principu. Třeba nájemní smlouvy jdou za námi, nejsou na poradcích. Chtěli jsme mít přímou kontrolu a odpovědnost nad fungováním celé této obchodní sítě. Na rozdíl od mnoha franšíz jim třeba neumožňujeme nabízet nic jiného, v rámci Skupiny Komerční banky jsme partneři. Ale tak to bylo s Modrou pyramidou vždycky.
Jak vypadalo internetové bankovnictví před dvaceti lety? Zveme vás do roku 2002, kdy Peníze.cz vyhlásily soutěž o nejlepší internetbanking. Projděte si velkou galerii a výběr z tehdejších hodnocení.
Popisky a autory fotek najdete uvnitř galerie.
Petr Kučera
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
