Velké srovnání penzijních fondů: posledních 14 dní na změnu

Ondřej Tůma | rubrika: Co se děje | 13. 2. 2012 | 15 komentářů
Velké srovnání penzijních fondů: posledních 14 dní na změnu
Na změnu penzijního fondu máte čas jen do konce února. A to ještě ne do úplného! Kdy se to vyplatí a kdy je zbytečné o tom přemýšlet?

Není pochyb o tom, že drtivá většina ze čtyř a půl milionu účastníků současného penzijního připojištění si v penzijních fondech spoří hlavně kvůli státní podpoře a možnosti odpisu z daní. Z hlediska dlouhodobého zhodnocení uložených peněz si totiž fondy vedou prachbídně a finanční trh nabízí produkty, které jsou v tomto ohledu mnohem atraktivnější. Je proto otázkou, zda se lidé v rámci penzijní reformy vrhnou do nejistého dobrodružství s názvem „druhý pilíř“, ve kterém na ně nebude čekat žádný státní příspěvek – pouze penzijní společnosti s rozmanitými investičními strategiemi, díky kterým bude potenciálně možné získat lepší zhodnocení než v současných konzervativních penzijních fondech. 

Zásadní změny v rámci důchodové reformy se odehrají až na začátku roku 2013. Již na konci letošního února ale přijdou účastníci stávajícího penzijního připojištění o možnost změnit svůj fond. Alespoň v tom případě, že nebudou chtít po novém roce v rámci třetího pilíře přestoupit do takzvaných účastnických fondů, ve kterých ale přijdou o možnost výsluhové penze po 15 letech spoření a garanci nezáporného zhodnocení. V poslední době sice o těchto změnách informují takřka všechna ekonomická média, málokdy se však čtenáři dočkají rady, kdy má opravdu cenu fond změnit a kdy se tento krok nevyplatí.

Pozor! Dvacátého osmého, nikoli posledního února!

Nejde o to, že by snad zákonodárci zapomněli, že je letos přestupný rok. Poslední termín pro přestup mezi fondy (za stávajících podmínek) totiž nemá nic společného s prvním či posledním dnem v měsíci. Počítají se dva měsíce od data, kdy příslušný právní předpis vyšel ve Sbírce zákonů – a to bylo 28. prosince loňského roku.

Kdy se vyplatí změnit fond

Pokud si člověk v rámci penzijního připojištění nespoří alespoň pět let, tak za změnu fondu zaplatí poplatek 800 korun. Už to může odradit. Někdo nechce platit zbytečné poplatky z principu, jiný zas ukládá tak malou, že by v poměru k ní penále bylo příliš citelné. Navíc u malých částek nemá změna fondu valný význam – platí, že čím víc v penzijním připojištění spoříme, tím by pro nás měl být rozdíl ve zhodnocení, které jednotlivé fondy nabízejí, zásadnější. A existují klienti, kterým se změna zkrátka už nevyplatí. „To jsou například klienti, kteří mají starý penzijní plán do věku 50 let nebo ti, kdo mají již odslouženo dost let do výsluhové penze. Ostatní by se měli zamyslet, zda jim jejich penzijní fond připisoval nadprůměrné zhodnocení nebo peníze spíš ‚projedl‘ v nákladech, třeba příliš velkými provizemi zprostředkovatelům,“ říká David Vondrák ze serveru Produktovelisty.cz.

Propojeno: změna fondu, jak na to

Pokud se vám zdá, že současné nastavení penzijního připojištění je pro vás to pravé, jen byste to rádi zkusili s jiným fondem, máte do 28. února šanci přestoupit k jinému fondu a pokračovat za stávajících podmínek. Psali jsme jak na to:

Při rozhodování, zda fond opustit nebo u něj zůstat, je dobré zvážit věc ještě z jednoho hlediska. Roli může hrát i celková velikost fondu. Odchod většího počtu klientů by pro malý fond mohl znamenat pořádné těžkosti. „S tím, jak se penzijní fondy transformují, budou z nich klienti odcházet. Malé fondy se tak mohou dostat na hranici, kdy jejich správa přestane být z hlediska nákladů efektivní. To se může pochopitelně projevit na budoucích výnosech,“ vysvětluje analytik společnosti Partners Dušan Šídlo. To však neznamená, že spoření u velkého fondu musí být za každou cenu výhra. „Má smysl uvažovat i o odchodu od velkého fondu, který nedokázal na dostatečně dlouhém časovém horizontu prokázat, že dokáže peníze účastníků zhodnocovat nad průměrem trhu, a je zatížen vysokými budoucími náklady,“ doplňuje Dušan Šídlo.

Asociace penzijních fondů

Zdroj: Asociace penzijních fondů

Dlouhodobé výnosy nejsou všechno

Penzijní připojištění v České republice funguje od roku 1994, takže si každý člověk může při pohledu na historické výnosy fondů udělat obrázek, jak se jim reálně daří zhodnocovat úspory vkladatelů. Zatímco do roku 1999 si fondy vedly poměrně slušně, v následujících letech začala křivka jejich výkonnosti prudce klesat a například zhodnocení v „krizových“ letech 2008 a 2009 bylo až na pár výjimek naprostou katastrofou. Je jasné, že výnosy z předešlých období nejsou zárukou výnosů budoucích, přesto není od věci poohlédnout se, jak se jednotlivým fondům dařilo v dobách, kdy mezi sebou měly svými výsledky svádět boj o nové klienty. S tím bude totiž brzy konec. „Od roku 2013 nebudou mít transformované fondy žádný důvod někoho lákat na vyšší zhodnocení, protože nebudou moci přijímat nové účastníky. Proto lze očekávat, že penzijní společnosti se budou snažit uhradit náklady, které jim v souvislosti s fondy vznikly. Jedná se především o tzv. náklady příštích období, což jsou například náklady na provize vyplácené zprostředkovatelům. Čím nižší tyto náklady fond má, tím pochopitelně lépe,“ radí Dušan Šídlo.

Náklady příštích období

Zdroj: Dušan Šídlo, Partners

Zdroj: Dušan Šídlo, Partners

David Vondrák připomíná další aspekty, kterých by si měl člověk při porovnávání penzijních fondů všímat: „Vysoké historické výnosy obvykle korelují s nízkou nákladovostí fondů. Právě proto je dobré se podívat na nákladovost v minulých letech. Důležitou roli by mohl hrát rovněž rating skupiny, do které patří penzijní fond. Je rozdíl mezi AA (např. Allianz) a BBB (např. ČSOB).“ Dostáváme se tak k problému, že spoření na důchod představuje běh na dlouhou trať a historické výnosy, kapitálová přiměřenost, nákladovost či náklady příštích období neříkají nic o tom, jak to s fondem bude vypadat například za patnáct let. Jestliže si u některého fondu chceme spořit v řádu desítek let, musíme mít důvěru v jeho dlouhodobou stabilitu a věřit mateřské společnosti, pod kterou penzijní fond spadá.

Nákladovost

Zdroj: Dušan Šídlo, Partners

Zdroj: Dušan Šídlo, Partners

Srovnání penzijních fondů na reálných vkladech

Pokud chceme zjistit, jak se penzijním fondům vede z historického hlediska, můžeme si snadno dohledat statistiky průměrných připsaných výnosů v procentech. Takový způsob výpočtu však nutně vede ke zkreslení – řekněme, že jste začali spořit před desíti lety a fond dva tři roky připisoval z dnešního pohledu velmi pěkné úroky mezi čtyřmi a pěti procenty. Jenže to jste ještě ve fondu neměli vloženo skoro nic. Když jste do něj pravidelnými úložkami dostali zajímavou sumu, přestaly být zajímavé úroky. A pak se chvíli držely kolem nuly. Průměrný úrok za deset let může být třeba tři procenta – ale skutečné zhodnocení je přirozeně nižší. Proto jsme se rozhodli, že vám na třech různých modelových příkladech nasimulujeme reálné zhodnocení vkladů u jednotlivých penzijních fondů za posledních deset a tři roky.

Anketa

Pořídili jste si penzijko? A jak si fondíte?

  • Prvním příkladem bude člověk, který si každý měsíc spoří 440 korun. To je mimochodem průměrná úložka na jednoho účastníka penzijního připojištění v roce 2010. Jeho zaměstnavatel mu žádnou částkou nepřispívá.
  • Ve druhém případě si klient spoří 100 korun, aby měl nárok na minimální státní podporu, a jeho zaměstnavatel mu každý měsíc k tomu ještě posílá částku 600 korun. To je nejčastější suma, kterou přispívají zaměstnavatelé na penzijní připojištění zaměstnanců.
  • Ve třetím modelovém příkladu bude účastník penzijního připojištění každý měsíc ukládat 1500 korun, tedy částku pro nejvyšší možný odpočet z daní, a jeho štědrý zaměstnavatel mu k tomu ještě přidá dalších 1000 korun.

Nyní se můžeme podívat, jak by to vypadalo, kdyby si tito tři účastníci penzijního připojištění spořili na důchod v letech 2001 až 2010 – tedy v posledních 10 letech, u kterých jsou známé kompletní výsledky jejich hospodaření.

Reálné zhodnocení 2001–2010

Penzijní fondy: skutečné zhodnocení 2001–2010 (Kč) 

 

Měsíční vklad
440 + 0

Měsíční vklad
100 + 600

Měsíční vklad
1500 + 1000

Allianz penzijní fond

81 873

105 195

371 702

Generali penzijní fond

81 333

104 504

369 253

Penzijní fond České spořitelny

78 976

101 464

358 521

Penzijní fond České pojišťovny

78 270

100 558

355 313

ČSOB Penzijní fond Progres

78 204

100 480

355 035

Penzijní fond Komerční banky

78 149

100 403

354 771

ING Penzijní fond

77 861

100 039

353 480

ČSOB Penzijní fond Stabilita

77 835

99 995

353 322

AXA penzijní fond

77 815

99 973

353 245

 

Po desíti letech už mohou být rozdíly mezi výnosy jednotlivých fondů poměrně velké. Zvláště pokud se – jako ve třetím případě – úročí vyšší částky. Rozdíl mezi nejlepším a nejhorším fondem je potom přes 18 tisíc korun. I v prvních dvou příkladech, kdy se do penzijního fondu každý měsíc posílalo 440 a 100 + 600 korun je však rozdíl mezi nejhoršími a nejlepšími fondy kolem čtyř až pěti tisíc korun. Nejlépe své peníze v posledních deseti letech zhodnotili klienti, kteří si vybrali penzijní fondy Allianz a Generali. Ty své konkurenci, mezi kterou byly rozdíly spíše ve stokorunách, totiž výrazněji odskočily a klient si tak mohl polepšit i v řádu tisíců.

Druhá tabulka ukazuje, jak by se ve skutečnosti zhodnocovaly úspory našim třem modelovým klientům penzijních fondů, kdyby si spořili v posledních třech letech, ve kterých známe úplné výsledky fondů – tedy od roku 2008 do roku 2010.

 Penzijní fondy: skutečné zhodnocení 2008–2010 (Kč) 

 

Měsíční vklad
440 + 0

Měsíční vklad
100 + 600

Měsíční vklad
1500 + 1000

Allianz penzijní fond

22 011

28 280

99 925

AEGON Penzijní fond

21 757

27 952

98 766

Generali penzijní fond

21 733

27 919

98 649

Penzijní fond České spořitelny

21 588

27 729

97 976

Penzijní fond České pojišťovny

21 515

27 636

97 647

AXA penzijní fond

21 505

27 624

97 603

Penzijní fond Komerční banky

21 457

27 560

97 379

ČSOB Penzijní fond Stabilita

21 444

27 544

97 322

ING Penzijní fond

21 406

27 494

97 144

ČSOB Penzijní fond Progres

21 309

27 368

96 701

 

Při pohledu na to, jak penzijní fondy v posledních třech letech reálně zhodnocovaly vklady klientů, vidíme, že zde nejsou tak markantní rozdíly jako v desetiletém horizontu. U nižších úložek jsou tedy rozdíly mezi jednotlivými fondy ve stokorunách, v případě větších vkladů je pak rozdíl mezi nejlepším a nejhorším fondem přes tři tisíce korun. Mezi nejúspěšnější fondy (Allianz a Generali), které vévodily i tabulce zhodnocení za posledních deset, se ve statistikách za roky 2008 až 2010 vklínil penzijní fond Aegon, jenž na našem trhu působí teprve od roku 2007. Odborníci však varují, že jde o malý fond, který je zatížený vysokými náklady – placenými z akcionářských peněz. Je pravděpodobné, že akcionáři budou chtít dotace zpět, což se projeví na budoucím zhodnocení. Nejhůře pak za poslední tři roky zhodnotil úspory svých klientů penzijní fond ČSOB Progres – věru nedělal čest svému jménu. Snad proto ho ČSOB od roku 2012 slučuje se svým druhým fondem ČSOB Stabilita. Dá se předpokládat, že v investičních strategiích se budou předhánět nově vzniklé fondy, a nabízet dvě různé strategie i v transformovaných fondech tedy nemá význam.

Penzijko s finančním bonusem

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+50
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 15 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

13. 2. 2012 10:58, Carmen

Tak, tak, je to od státu pěkná "kulišárna". Vidí na stavebku cca 400 mld, v penzijku cca 225 mld Kč úspor lidí, které ale finančním žralokům nic nepřináší. A tak se spojí s nejlepším ministrem světa M.K. a pod jeho dohledem (a jistě i motivací)tyto dva produkty "zašlapou do země" - tj. znevýhodní.
A lidem pak již nezbude nic jiného, než jim ty své úspory nasypat do II. a III.pilíře té slavné reformy.
No prostě fuj, hnus. Vždyť je to do očí bijící, jak to krásně do sebe zapadá.
A proto novému pokusu, nyní o důchodovou reformu, ZDAR a finančním žralokům obzvlášť.!!!

+9
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Za šest týdnů spadne klec nad penzijními fondy

17. 1. 2012 | Ondřej Tůma | 11 komentářů

Za šest týdnů spadne klec nad penzijními fondy

Nikde se o tom příliš nemluví, i když se to týká víc než čtyř a půl milionu občanů České republiky. Spoustě lidí tak možná unikne důležitá informace: Na změnu fondu v rámci penzijního... celý článek

Teď, nebo nikdy! Na změnu penzijního fondu máte poslední dva měsíce

23. 12. 2011 | Pavel Kohout, Tomáš Machanec | 49 komentářů

Teď, nebo nikdy! Na změnu penzijního fondu máte poslední dva měsíce

Příliš se o tom nemluví. Vlastně vůbec! Přitom jde klíčovou informaci, která se dotkne více než 4,5 milionu osob, jež si na důchod spoří prostřednictvím penzijního připojištění. Řeč... celý článek

Škola finanční gramotnosti: penzijní připojištění

13. 9. 2011 | Roman Baroš | 5 komentářů

Škola finanční gramotnosti: penzijní připojištění

I kdyby nakonec důchodová reforma nebyla, má už teď jeden pozitivní efekt. O penzích se totiž letos řeklo a napsalo tolik, že se nikdo nemůže vymlouvat, že nevěděl, že se o své spokojené... celý článek

Penzijní fondy: srovnání 2011

21. 6. 2011 | Dušan Šídlo | 17 komentářů

Penzijní fondy: srovnání 2011

Všechny penzijní fondy již ohlásily výši zhodnocení, kterého dosáhly v loňském roce. Ta činí v průměru dvě procenta. Reálné zhodnocení je však po odečtení jedenapůlprocentní inflace... celý článek

Penzijní fondy nepřekvapily: inflaci porazily jen s odřenýma ušima!

23. 3. 2011 | Dušan Šídlo | 36 komentářů

Penzijní fondy nepřekvapily: inflaci porazily jen s odřenýma ušima!

Penzijní fondy budou za loňský rok připisovat zhodnocení na úrovni spořicích účtů. V průměru zhruba dvě procenta. Vyplývá to z aktuálně zveřejněných dat zveřejněných Asociací penzijních... celý článek

Partners Financial Services