Penzijní společnosti připsaly za loňský rok klientům svých transformovaných fondů (tedy klasického penzijního připojištění) zhodnocení od 0,7 do 1,7 procenta. Ve většině případů šlo o nižší výnosy než za rok 2013. Nejspokojenější můžou být klienti, kteří mají sjednané penzijní připojištění u Penzijní společnosti České pojišťovny, naopak nejnižší výnos za loňský rok nabídla Conseq důchodová penzijní společnost (od letoška už se jmenuje pouze Conseq penzijní společnost, pozn. red.), která v roce 2013 převzala klienty společnosti Aegon.
Na boj s inflací, která byla loni extrémně nízko – 0,4 procenta, tedy výnosy penzijních fondů stačily. Z pohledu dlouhodobého zhodnocování úspor se ale nejedná o výsledek, ze kterého by měl mít člověk kdovíjakou radost. A lepší zítřky zatím v nedohlednu. Dlouhodobě totiž klesají výnosy státních dluhopisů, do kterých mají fondy zainvestovanou většinu prostředků.
| Zhodnocení za poslední tři roky |
Penzijní společnosti | 2014 | 2013 | 2012 |
Allianz penzijní společnost | 1,64 | 1,60 | 1,85 |
AXA penzijní společnost | 1,46 | 2,29 | 1,23 |
Conseq důchodová penzijní společnost (dnes Conseq penzijní společnost) | 0,70 | 2,17 | 2,21 |
Česká spořitelna – penzijní společnost | 1,42 | 1,30 | 1,63 |
ČSOB penzijní společnost | 1,40 | 1,70 | 1,84 |
KB Penzijní společnost | 1,35 | 1,44 | 1,58 |
NN Penzijní společnost (dříve ING) | 1,13 | 1,41 | 1,75 |
Penzijní společnost České pojišťovny | 1,70 | 2,10 | 2,20 |
Vyšší zhodnocení v účastnických fondech
V Česku si spoří na důchod v penzijním připojištění zhruba 4,5 milionu lidí. Další nepřibudou, Na konci listopadu 2012 je uzamkla vláda Petra Nečase a nejspíš snědla klíč. Náhradou má být doplňkové penzijní spoření. Lidé v něm můžou posílat peníze do účastnických fondů, které se od sebe odlišují různými investičními strategiemi. Na rozdíl od penzijka už nemusí každý rok skončit v plusu, což byla při dlouhodobém investičním horizontu podmínka, která prý bránila vyšším výnosům.
A loňské výsledky účastnických fondů potvrzují, že vyšší výnosy jsou skutečně možné. Dynamické účastnické fondy totiž dosahovaly zhodnocení v průměru kolem pěti procent. Výnos nejlepšího fondu na trhu se pak dokonce přehoupnul přes dvanáct procent. Možnost vyššího zhodnocení je ale na druhou stranu vykoupena rizikem, že v horších časech budou výnosy podstatně nižší, nebo dokonce i záporné. V účastnických fondech navíc není možnost výsluhové penze, tedy výběru poloviny naspořených prostředků po patnácti letech. Doplňkové penzijní spoření také odsouvá výplatu peněz až na dobu odchodu do důchodu. A kdo ví, kdy to vlastně bude… Naopak v případě penzijního připojištění je jednorázová výplata naspořených prostředků možná už v šedesáti letech.
Riziko neláká
Češi se zatím k přestupu do účastnických fondů moc neženou. Na konci loňského roku mělo u penzijních společností sjednané doplňkové penzijní spoření necelých 230 tisíc lidí. „Z dostupných dat je patrné, že počet smluv sjednávaných do účastnických fondů roste, avšak ne takovým tempem, aby to stačilo pokrýt odchody klientů z transformovaných fondů. Klienti tedy celkově ve třetím pilíři dlouhodobě ubývají, každý kvartál je to zhruba mínus 40 tisíc klientů. Důvodem nízkých prodejů je mimo jiné regulace distribuce, kterou by bylo vhodné zmírnit,“ tvrdí prezident Asociace penzijních společností ČR a generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny Vladimír Bezděk, co kromě již zmíněných důvodů stojí za nižším zájmem o tento produkt.
Představa, že by prostředků v penzijním fondu mohlo nějaký čas také ubývat, je u nás pro mnohé stále jen těžko překonatelná. Takže když už lidé pro účastnické fondy rozhodnou, ani pak nejsou moc odvážní. „Stále převažuje zájem o konzervativní fond (cca 78% zastoupení). Vyvážený fond volí cca 15 procent klientů a dynamický pak sedm procent. Je to škoda, protože investice do dynamického fondu je vhodná například i pro mladého konzervativního investora – díky dostatečnému investičnímu horizontu je totiž riziko krátkodobého kolísání cen jednotek v jeho případě prakticky bezvýznamné, a fond přitom nabízí nejvyšší dlouhodobé zhodnocení,“ říká Klára Pačesová z penzijní společnosti České spořitelny, která má v tuto chvíli v účastnických fondech nejvíc klientů ze všech penzijních společností.
Chystají se změny
Důchodová komise, která má na starost reformu penzijního systému, by ráda zatraktivnila spoření ve třetím pilíři, zejména tedy v účastnických fondech. V polovině ledna proto předložila návrhy na úpravu doplňkového penzijního spoření, vesměs s cílem přilákat mu víc klientů. Prvním opatřením, které by výrazně rozšířilo počet potenciálních klientů, je možnost účastnit se doplňkového penzijního spoření už od narození. Rodiče a prarodiče by tak mohli svým potomkům zakládat smlouvy a posílat do penzijních fondů peníze podobně, jak je dnes běžné například u stavebního spoření.
Další novinkou, kterou důchodová komise navrhuje vládě, je změna danění výnosů při výplatě peněz. Nyní se totiž všech výplat týká patnáctiprocentní sazba z daně příjmů. V případě jednorázové výplaty se navíc daní nejen výnosy, ale i příspěvky zaměstnavatele. Důchodová komise navrhuje, aby byli od daně osvobozeni všichni klienti, kteří se rozhodnou, že si peníze z doplňkového penzijního spoření nechají vyplácet v podobě desetileté renty.
Zástupci penzijních společností by si ale představovali mnohem zásadnější změny: „V rámci Asociace penzijních společností navrhujeme tyto úpravy: podporu pro zapojení zaměstnavatelů například přes další daňové stimuly, návrat k výsluhovým penzím ve formě možnosti částečných výběrů vkladů v průběhu spoření, snížení regulace distribuce včetně úpravy/zrušení provizních stropů a vytvoření lepších podmínek pro investování penzijních společností,“ vyjmenovává Vladimír Bezděk. Všechna doporučení důchodové komise v současné době řeší Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí, která mají na starost připravit návrhy legislativních úprav. Ty budou později předloženy vládní koalici ke schválení. Už teď je tedy jasné, že nepůjde o bleskový proces, který by třetí pilíř proměnil jako mávnutím kouzelného proutku.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
14. 5. 2015 10:00, Škodolibka domácí
Já jsem s výnosem spokojena ...jako "výnos" u penzijka beru státní podporu, daňový odpočet a velmi štědrý příspěvek zaměstnavatele. A když tam skočí i nějaké ty drobné na úrocích, tak to beru jako něco příjemného navíc. Penzijko berum jako tu pevnou nohu spoření na důchod, ke které do kombinace již několik let pravidelně investuji měsíčně do akciových fondů. A rozhodně nehodlám přecházet na nové podmínky teď - garance nezáporného zhodnocení je pro mě na této části důchodových úspor důležitá. Přechod na nové podmínky zvážím podle situace až před důchodem, pokud nebude v té době existovat jiný způsob jak se vyhnout zdanění příspěvků zaměstnavatele.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
15. 5. 2015 12:07, qwertz
záleží jak vnímáte politické riziko. Pokud jako relativně vyšší, což je zřejmě racionální postoj, musíte počítat s tím, že ze systému můžete preventivně předčasně vystoupit a ztratit státní podporu. Pak má státem řízené spoření na penzi smysl jen za účelem čerpání příspěvků zaměstnavatele s minimálním vlastním vkladem a současně se zajisti jinak. Tot je zřejmě nejracionálnější varianta.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.