Od středy bude v Česku platit evropská regulace mezibankovních poplatků za platby kartou. Doteď se u nás poplatek obchodníka pro banku, která platební kartu vystavila, průměrně pohyboval těsně nad jedním procentem z placené částky. Nová pravidla stanovují strop pro platby debetní kartou na 0,2 procenta z platby, u kreditní kartou na 0,3 procenta. Evropská komise si od regulace slibuje větší rozšíření elektronických plateb a snížení nákladů obchodníků, což by se prý následně mohlo projevit i v nižších cenách jejich zboží a služeb.
Dostupnější platby kartou
Jedním z hlavních cílů snížení mezibankovních poplatků je podpořit rychlejší rozšíření sítě pro platební karty. Dnes je v Česku přibližně 130 tisíc platebních terminálů. Snížení poplatků za přijímání plateb kartou by prý mohlo k akceptaci této platební metody přilákat nové obchodníky. Banky se budou snažit nabízet svoji službu podnikatelům v menších městech a obcích. „Očekáváme, že počet terminálů stoupne především díky tomu, že na službu budou nyní ochotněji přistupovat i majitelé malých obchodů a restaurací, kteří byli doposud limitováni výší poplatků za transakci, o kterou potom obvykle museli navyšovat ceny svých služeb,“ myslí si prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Marta Nováková.
Podle Veroniky Exnerové z tiskového centra České spořitelny ale nová regulace rychlost rozšiřování platební sítě nijak zásadně neovlivní. „Nepředpokládáme, že by se počet platebních terminálů nepřiměřeně zvyšoval. Obchodník, který terminál chtěl, si ho už pořídil, a který ho nechtěl, nebude si ho pořizovat ani po regulaci. Ceny za akceptaci platebních karet jsou už dnes velmi nízké a regulace jako taková tedy nepřinese masivní narůst terminálů u obchodníků.“
Obři ve výhodě
Celkové náklady obchodníků za možnost přijímat platby kartou se ale neskládají pouze z poplatku pro banku, která platební kartu vydala. Další poplatek totiž směřuje karetní společnosti a třetí část patří bance, která obchodníka vybavila terminálem a zajišťuje další služby spojené s jeho servisem, klientskou podporou a také monitoringem podezřelých plateb. Zatímco prvního z uvedených poplatků se nová regulace týká a jasně stanovuje jeho maximální výši, další dva poplatky zůstávají v režii jednotlivých bank a karetních společností.
Výše regulovaného mezibankovního poplatku se zatím liší podle typu karet a jejich vydavatelů. Obecně platí, že tvoří třetinu až polovinu celkové provize, která se obchodníkovi za uskutečněnou transakci kartou strhává. Nedá se ale přesně odhadnout, o kolik nebo jestli vůbec se po regulaci náklady za přijímání karet sníží, protože banka je s obchodníkem domluvená na celkovém poplatku. Pokud bude chtít obchodník uspořit, bude si to muset s bankou vyjednat. „Smlouvy s obchodníky postupně revidujeme. Do konce listopadu jsme informovali klienty o tom, jakým způsobem banka zajistí plnění povinností, které pro ni z nové evropské regulace vyplývají,“ odpověděl na náš dotaz tiskový mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek s tím, že celkovou cenu služby pro obchodníky určuje konkurenční prostředí a prý na tom nic nezmění ani tato regulace.
Výrazně lepší vyjednávací pozici a šanci dosáhnout na příznivější cenu budou mít stejně jako dnes velcí hráči, především tedy sítě marketů. „Kdo na této akci určitě nejvíc vytěží, jsou velcí obchodníci. V Německu už teď několik velkých obchodních řetězců oznámilo přijímání kreditních karet, které byly dosud v těchto obchodech nevítané. U malých obchodníků budou dopady menší a méně viditelné,“ vysvětluje Katarína Kakalíková, středoevropská viceprezidentka společnosti MasterCard.
Levnější nákupy nečekejte
Podle statistik Sdružení pro bankovní karty Češi v loňském roce utratili prostřednictvím platebních karet takřka 375 miliard korun. Výrazné snížení mezibankovních poplatků by tak mohlo desetitisícům obchodníků v součtu ušetřit i několik miliard korun. Tato úspora by se mohla alespoň částečně projevit v nižších cenách jejich sortimentu. Například zástupci obchodních řetězců a supermarketů tvrdí, že se díky regulaci vytvoří prostor pro úpravu cen směrem dolů, i když ne celoplošně, ale spíš selektivně u vybraných výrobků a v určitých kategoriích. Dá se prý očekávat, že se iniciativy ujmou nejsilnější hráči a zbytek trhu se bude muset ve snaze udržet konkurenční ceny přizpůsobit.
Podle prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu Marty Novákové ale ke znatelnému snížení cen zboží nedojde: „Pokud se týká malých obchodníků, kteří doposud nepoužívali platební terminály právě z důvodu navýšení ceny, nelze očekávat snížení cen zavedením služby. Pokud se týká velkých obchodníků, uzavírají se svými bankami komplexní služby a v rámci těchto služeb byly a jsou řešeny i poplatky za platební transakce. Poplatky za bankovní služby jsou součástí nákladů obchodních společností a nemají přímou vazbu na ceny zboží. Proto neočekávám snížení cen zboží. Na ceny zboží mají největší vliv nákupní ceny a nákupní podmínky od dodavatelů.“
Zahojí se banky na klientech?
Ekonom Lukáš Kovanda varuje, že pokud banky po zavedení regulace pocítí výpadek příjmů, při hledání, kde se zahojit, by první po ruce byli jejich klienti. Upozorňuje na nedávnou zkušenost ze Španělska, jehož vláda před desíti lety nařídila snížení mezibankovních poplatků za transakci kartou: „Téměř šedesátiprocentní pokles mezibankovních poplatků vedl ve Španělsku v letech 2006 až 2010 sice k tomu, že se jejich evidovaný objem snížil v souhrnu o více než 3,3 miliardy eur,“ říká Kovanda, jenže vzápětí dodává, že toto snížení spotřebitelé nijak nepocítili. „Naopak – došlo v průměru k více než padesátiprocentnímu navýšení poplatků za užívání platební karty,“ připomíná ekonom.
Jak to bude vypadat v podobné situaci u nás? „V tuto chvíli žádné plošné opatření nechystáme,“ tvrdí Veronika Exnerová z České spořitelny. A Marek Zúbek z Komerční banky dodává: „Ve vztahu ke svým klientům budeme případný negativní dopad změn minimalizovat. Naším cílem je nabízet klientům i nadále produkty a služby za konkurenceschopné ceny odpovídající jejich kvalitě. V každém případě budeme klienty včas o všech případných změnách informovat.“ Nemusíme věřit slovům profesionálních mluvčích, ti by se špatnými zprávami určitě nespěchali. Ale můžeme doufat, že nás před zdražováním tohoto typu ještě dlouhou dobu bude chránit silná konkurence. Tak, jak jsme o ní měli potěšení v nedávné době psát:
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
9. 12. 2015 0:41, Lu
Mimo jiného prodáváme vstupenky (Tickeart/Ticketportal, ...) a klienti chtějí platit kartou. Proč ne, ale kdo zaplatí bankovní poplatky, když provize je často na úrovni 1-2% (vč. 21% DPH)? Takže chcete platbu kartou - OK - připočítáme bankovní poplatky ve výši 2,355% (to je těch 2,3% co musíme zaplatit bance). U stovky to jsou 2,35Kč, ale z 10000 už to je 235 Kč, které si banka strhne. Někteří nechápou, někteří jsou rozhořčeni a pobouřeni co si to dovolujeme a Ti mladí to většinou neřeší. Ono vybrat z bankomatu jiné banky taky stojí 30-60Kč. Ve skutečnosti jde o možnost zaplatit jinak než hotově a to jim umožníme, za předem stanovených podmínek. Jen ty poplatky stanovené procenty místo paušálního poplatku za transakci není nic jiného než parazitování na zisku někoho jiného. Jak by se V8m líbilo, kdyby Vám banka za převodn příkaz naúčtovala 2% místo 6Kč za položku?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
9. 12. 2015 15:23, jezevec
ale prdlačky banka.
ale lidl dokáže podle hugovy karty identifikovat, že si tento týden koupil jen 6 minerálek, takže pro šprcky šel asi do teska ....
tohle už není ani na blahoslavení, to je prostě blbost.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (27 komentářů) příspěvků.