Fondy: jak dlouho ještě přežije UNIS?

Jak jsme již informovali, jednou z hlavních novinek má být přijetí dvou reprezentantů zahraničních fondů. Na první pohled by se zdálo, že se UNISu konečně daří naplnit přes dva roky starou strategii sdružovat všechny hráče na trhu kolektivního investování a zbavit se nálepky klubu českých investičních společností. Jenže ono jde svým způsobem jen o formalitu bez hlubšího obsahu. Prvním "zahraničním" členem je totiž Pioneer česká finanční společnost, sestra investiční společnosti Pioneer (profil, názory). Vstup tohoto zástupce zahraničních fondů Pioneer do UNISu ovšem souvisí především s utlumováním činnosti investiční společnosti Pioneer a jejího nešťastného Pioneer Trustu (profil, názory) před tím, než Pioneer do portfolia získá řadu kvalitně řízených fondů ŽB-Trustu (profil, názory).

Druhý "zahraniční" člen UNISu je ještě podivnější - je jím totiž Investiční společnost České spořitelny (profil, názory), která by podle Martina Hanzlíka, generálního tajemníka UNIS, měla reprezentovat zahraniční fondy skupiny Erste, nabízené na českém trhu. Toto oznámení překvapilo mimo jiné i Komisi pro cenné papíry, ale svým způsobem je možné je připsat spíše internímu boji v rámci České spořitelny, která si podobně jako ostatní velké bankovní skupiny musí ujasnit, zdali hodlá nabízet české či zahraniční fondy a jaký mezi nimi případně najde vztah. Zatímco u ČSOB je priorita fondů KBC dávno jasná, Česká spořitelna byla dlouho pod vlivem úspěchu ISČS. V posledních měsících ovšem začaly vznikat klony fondů ISČS registrované v zahraničí a řada sofistikovanějších klientů začala vyžadovat i jiné fondy než ty z rodiny ISČS. Poté, co musela loni v listopadu ISČS propustit třetinu zaměstnanců, někteří předpovídali přechod na model KBC a daleko větší důraz na fondy zahraniční, což by výrazně oslabilo pozici ISČS v rámci skupiny. Snaha stát se "reprezentantem všech fondů skupiny Erste bez rozdílu" je proto do jisté míry hrou politickou a postavení UNISu jako sdružení českých fondů to příliš nezmění.

Jistě by bylo dobré, kdyby existovala pouze jediná instituce, reprezentující kolektivní investování. V tuto chvíli má k tomu blíže ovšem spíše AKAT. Velmi dynamicky roste podíl zahraničních fondů na trhu a i když zatím disponují pouze asi třetinou majetku fondů českých, propast se uzavírá rychleji, než se očekávalo. Činnost AKATu je také mnohem širší než u UNISu a lépe se prosazuje v oblastech, které nabývají na důležitosti. Jedním z příkladů je problematika distribučních sítí, nabízejících podílové fondy. I když v UNISu již pracovní skupina pro tuto otázku delší dobu existuje, není příliš aktivní a stále především hledá svou náplň. To je dáno mimo jiné tím, že ani jeden ze tří klíčových členů UNIS - ISČS (profil, názory), IKS KB (profil, názory) a První investiční (profil, názory) + OB Invest (ISOBI) - externí distribuční sítě příliš či vůbec nevyužívá a není to pro ně priorita. Naproti tomu otázka sítí je pro naprostou většinu členů AKAT klíčová a tak je možno očekávat, že pracovní skupina pod vedením Jana D. Kabelky z ING (profil, názory) bude tím místem, které definuje vztah fondy-sítě.

Jednou z oblastí, kde naopak UNIS výrazně uspěl, byla úprava legislativy o kolektivním investování. Po řadu let patřilo vylepšení zákona k hlavním cílům Unie i jejího bývalého předsedy Jiřího Brabce. Velmi důležité je především to, že nově by bylo možno v ČR zakládat specializované fondy a například zájemci o založení zajištěných fondů by nemuseli utíkat do zahraničí nebo se uchylovat k podobným trikům jako ISČS při přípravě Fondu řízených výnosů (profil, názory). Právě zajištěné fondy se totiž stávají hitem a na konci minulého roku v nich bylo uloženo již téměř 2,8 miliardy korun (z toho přes 1,6 miliardy v zajištěných fondech nabízených ČSOB). Otázkou ovšem je, zdali české investiční společnosti dokáží po změně zákona pro své zajištěné fondy získat dostatek majetku. Zatímco ČSOB se to chytrou prodejní a marketingovou strategií daří (ale zřejmě nebude mít důvod přestat využívat servis KBC), ISČS se do jejich semizajištěného fondu příliš investory lákat nedaří. IKS se o uvedení zajištěného fondu velmi snažila před více než rokem, ale nakonec od tohoto plánu ustoupila a ještě řadu měsíců bude mít jiné starosti než uvádění nových fondů. Spíše než záplavu nových zajištěných fondů proto můžeme očekávat spíše fondy nemovitostní, které by mohly řadu investorů zaujmout. Ale nechejme se překvapit…

Řeč čísel

Minulý týden nebyl příliš příznivý z pohledu výkonnosti. Snad poprvé v téměř tříleté historii našich pondělních komentářů se stalo, že negativní výkonnost vykázaly všechny kategorie fondů, včetně fondů peněžního trhu (mínus 0,1 procenta) a fondů dluhopisových (mínus 0,05 procenta). Fondy peněžního trhu jsou mírně ztrátové dokonce i v měsíčním horizontu. Pouze Akro Eurotech (profil, názory) dokázal minulý týden získat přes půl procenta, zatímco fondy jako ČSOB světový akciový (profil, názory), Sporotrend (profil, názory) nebo ČSOB evropský akciový (profil, názory) ztratily přes tři procenta.

Výrazně lépe vypadá statistika přílivu a odlivu peněz. Čisté prodeje minulý týden dosáhly téměř 1,4 miliardy korun, což by měl být důvod k oslavě. Ovšem rozhodně nelze tvrdit, že si fondy získávají větší oblibu mezi drobnými klienty, neboť přes miliardu získaly dva fondy určené korporátní klientele - 516 milionů si připsal IKS Dividendový (profil, názory) a 508 milionů ČSOB Výnosový (profil, názory). V první desítce fondů s nejvyššími čistými prodeji najdeme ještě jeden neretailový fond, ČSOB nadační (profil, názory) s přírůstkem 13 milionů korun.

Nepříliš povzbudivým čtením je desítka fondů s nejnižšími čistými prodeji. Vedle postprivatizačních fondů, ze kterých se odchody očekávají - například IKS Globální (profil, názory), Rentiérský (profil, názory) a Restituční (OFPISRES) fond První investiční - ovšem peníze ubyly také z fondů, které je většinou naopak sbírají. Překvapením je mínus 37 milionů korun vlajkové lodi ISČS Sporoinvestu (profil, názory) či mínus osm milionů ŽB-Sporokonta (profil, názory). Naopak asi nepřekvapí ztráta osmi milionů Pioneer Trustu (profil, názory)…

Co dalšího se ve světě fondů minulý týden stalo? Vše potřebné jako vždy najdete v našich pravidelných tabulkách:

Tabulka výkonnosti a prodejů jednotlivých kategorií fondů

Tabulka fondů s nejvyššími a nejnižšími čistými prodeji, nejvyššími prodeji a nejvyššími odkupy pro retailový segment, segment institucionálních fondů i celkově

Čtveřice tabulek s fondy s nejlepší a nejhorší výkonností v týdenním horizontu a v horizontu ročním

Tabulka tržních podílů a celkových prodejů jednotlivých investičních společností v rámci celého trhu, v retailovém segmentu a v segmentu fondů institucionálních

Náš tip: Chcete-li zjistit o kterémkoliv z fondů další informace, klikněte na link nazvaný profil za jménem fondu. Na kartě fondu najdete výkonnost za různá období ve srovnání s průměrem příslušné kategorie, poplatky, objemy prodejů a odkupů a další zajímavé údaje. Kliknete-li si v záhlaví profilu fondu na link Žebříčky, zjistíte, jak si fond vede v porovnání se svými konkurenty. A samozřejmě se nezapomeňte s dalšími čtenáři podělit o své názory na vybraný fond!

Jak rychle podle vás poroste trh kolektivního investování v letošním roce? O kolik rychleji porostou zahraniční fondy? Jak máte rozloženo své portfolio vy?Podělte se s ostatními o své názory!