Nebojte se rizikových investic. Jsou bezpečnější

Každá investice by měla začínat finančním plánem. Teprve když člověk ví, kdy bude peníze potřebovat, může začít uvažovat o jejich umístění. Bez alespoň základního finančního plánu nelze správně určit takzvaný investiční horizont ani sumu, kterou je třeba (či možné) investovat.

Základní investiční trojúhelník dává do vztahu výnos, riziko a likviditu (dostupnost). Slibuje-li někdo vysoký výnos u dostupné investice bez rizika, je potřeba zbystřit pozornost. Buď se jedná o podvod, nebo nepřiznává či nedoceňuje veškerá rizika.

Jak může být riziková investice bezpečnější

Je to o úhlu pohledu. Rodina má zpravidla omezené finanční prostředky. A to bez ohledu na to, kolik jich má. Například miliardář a vizionář Elon Musk má peněz na první pohled dost. Jeho cílem je ale osídlit Mars. A v této perspektivě už ani miliardy amerických dolarů nestačí.

Většina domácností má skromnější cíle. Má ale také omezenější finanční zdroje. A ty často nestačí na naplnění všech potřeb a snů. Pak přichází ke slovu investiční trojúhelník: Kdo chce naprosté bezpečí, musí se smířit s nízkým výnosem. Jenže hlavně u dlouhých investičních horizontů je právě výnos rozhodující.

Přibližme si to na příkladu. Řekněme, že potřebujeme naspořit na důchod jeden milion korun. Toho můžeme dosáhnout jak konzervativním spořením, tak dynamickým. Rozdíl je v tom, kolik musíme spořit.

Pokud nám do penze zbývá 40 let, můžeme spořit konzervativně (opatrně) s bezpečným výnosem dvě procenta ročně, ale musíme přitom měsíčně odkládat 1362 korun. Jestliže přijmeme investiční riziko a budeme investovat dynamicky (odvážně), stačí měsíčně odkládat 286 korun – tedy méně než čtvrtinu.

S dynamickou investicí nemáme jistotu, že dosáhneme svého investičního cíle, tedy že naspoříme onen milion korun. Může přijít finanční krize, jaká přišla v roce 2008, a z naspořené sumy je polovina. Nicméně máme šanci danou částku naspořit.

Jenže když nemáme 1362 korun měsíčně, které můžeme odkládat na důchod vzhledem k příjmům a ostatním cílům domácnosti, není tu vůbec žádná šance očekávaný milion naspořit. Pravděpodobnost dosažení cíle při konzervativní investici je nulová. Tedy rozhodně méně než při dynamické investici, kde sice nemáme jistotu, ale pravděpodobnost dosažení očekávané částky je rozhodně větší.

Rizikové investice jsou z tohoto pohledu bezpečnější.

Inflace slouží dlužníkům, ne střadatelům

Naspořit milion korun za 40 let je krásná vize. Potíž je, že za 40 let bude mít onen milion mnohem nižší hodnotu – koupíme si pak za něj méně zboží a služeb. Inflace ohlodává úspory a snižuje kupní sílu.

Proč se tedy centrální banky snaží o kladnou inflaci, když obírá střadatele? Jedním z mnoha důvodů je, že inflace snižuje nejen hodnotu úspor, ale také hodnotu dluhů. A mezi největšími dlužníky je stát.

Dlouhodobě se inflace v České republice pohybuje mezi dvěma až třemi procenty. Za posledních 20 let dosáhl průměr inflace 2,4 %. Za 40 let tak z naspořeného milionu zbyde necelá polovina až pouhá třetina hodnoty.

Očekávat, že i při inflaci zůstane hodnota naspořených prostředků nezměněná, je naivní. Mimo jiné i proto, že pokud odkládáme stejnou nominální částku, snižuje se s časem i její současná hodnota.  Spoříme-li například 502 korun, za 40 let z ní při tříprocentní inflaci zbude 154 korun.

Kolik tedy spořit?

Proti inflaci se lze připravit. Když potřebujeme naspořit milion korun v současné hodnotě, musíme v prvé řadě počítat s reálným očekávaným zhodnocením. Tedy pokud chceme spořit dynamicky s očekávaným průměrným výnosem osm procent ročně při dvouprocentní inflaci, nemůžeme spořit 286 korun měsíčně, ale 502 korun měsíčně (viz první tabulka).

Srovnejte si to s námi

Chci investovat Chci vytvořit rezervu dětem Chci si splnit svůj sen Chci penzijní spoření

Chci také ušetřit

Aby zároveň neklesala hodnota částky, která je investována, musíme ji každý rok upravovat (zvyšovat, valorizovat) o skutečnou inflaci.

Jeden milion korun na doplnění peněz v penzi zřejmě většině domácností stačit nebude. Bude potřeba víc. U průměrného příjmu je náhradový poměr penze 40 procent, což znamená, že důchod „má být“ ve výši 40 procent hrubé mzdy. I vůči čisté mzdě to je přibližně polovina.

Měli bychom také myslet na to, že s odchodem do důchodu se mění životní styl a s ním i výdaje. Je tedy vhodné si nejdřív ujasnit, jak má náš důchodový věk vypadat: Chci ho trávit na venkově, kde si konečně budu v klidu moci pěstovat vlastní zeleninu a chovat králíky? Nebo chci využít volného času k cestování? Tím se opět vracíme k základu investic – finančnímu plánu.

Autor je šéfem obsahu EMA data a šéfredaktorem Poradci-sobě.cz.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem