Zkusíme investice místo spoření v bance, říkají Češi v průzkumu

Téměř dvě třetiny obyvatel České republiky (64 procent) jsou otevřeny možnosti investovat své peníze a nahradit či doplnit tak klasické ukládání do banky. Třetina (31 %) už investuje, další třetina (33 %) o tom teprve uvažuje.

Ukázal to průzkum agentury STEM/MARK pro společnost Amundi ČR. Odpovídal vzorek populace ve věku 20 až 70 let, která neodmítá využívání finančních služeb. Průzkum proběhl v říjnu ještě před druhým uzavřením restaurací, prodejen, zákazu volného pohybu a dalšími omezeními.

Skoro tři pětiny Čechů (59 %) v průzkumu říkají, že se jejich chování ve finanční oblasti nezměnilo. Pokud lidé uvedli změnu, šlo o zvýšenou míru spoření či šetření (36 %).

Většina české populace koronakrizi ve finanční oblasti zvládla, zjistil průzkum. Více než čtyři pětiny respondentů (82 %) by se v případné další krizi chovaly stejně jako letos. Případná změna by spočívala ve zvýšené opatrnosti, ve větším šetření či spoření. Pouze šest procent z těch, kdo by se v příští krizi zachovali jinak než v letošní, by využilo situaci k investování.

Pokud neupřesníme velikost „volných finančních prostředků“, ukládá je většina lidí především na spořicí účet (61 %) nebo na běžný účet (44 %). Do akcií nebo jiných cenných papírů je investuje 17 % populace. Sedmina (14 %) respondentů nechává své úspory doma.

„To, že Češi spíše spoří, než aby měli prostředky uložené v investičních produktech, mě nijak nepřekvapuje. Může za to částečně strach, ale z velké míry i neznalost,“ říká Petr Šimčák, odborník společnosti Amundi ČR.

„Konzervativnost při správě financí je dána mimo jiné i relativně nedávnými historickými zkušenostmi, zejména v době krize. Klasické investiční nástroje s více než stoletou tradicí se v našich končinách používají teprve třicet let – s tím, že první pokus dopadl katastrofou v podobě kuponové privatizace a za poměrně krátkou dobu poté jsme si všichni zažili další dvě velké krize v letech 2000 a 2008,“ vysvětluje Šimčák, v čem spočívá české a slovenské specifikum.

Lidé v průzkumu odpovídali také na otázku, kam by uložili úspory ve výši půl milionu korun. Spontánně – bez předem nabídnutých variant – zmiňovali hlavně investice či investiční fondy (30 %), spořicí účet (23 %) a řešení bydlení – koupě domu či bytu nebo jejich rekonstrukce. Víc než desetina lidí (11 %) by půl milionu využila na splacení dluhů, dalších šest procent by je jednoduše utratilo.

Když však v další otázce dostali na výběr, kam konkrétně by půlmilionové úspory umístili, vybralo si 83 % lidí spořicí účet. S odstupem následují investice do fondů (61 %) a přímé investice (56 %), zatímco 12 % lidí investice rozhodně odmítá.

Sdílejte článek, než ho smažem