Výnosy podílových fondů za poslední rok nabízejí velmi příjemný obrázek. Na rozdíl od minulého roku, nemluvě o předminulém, řada akciových či smíšených fondů investorům za posledních dvanáct měsíců vydělala desítky procent, nejlepší dokonce vykazují trojciferný zisk. V plusu jsou také dluhopisové fondy nebo fondy peněžního trhu. Pokud ale investor při úvaze, kam vložit peníze, pokládá za bernou minci aktuální výnos či zhodnocení majetku fondu, může jednou splakat nad výdělkem.
Jde, jak často varují odborníci, o minulý výnos, který se nemusí opakovat. Současné enormní zisky fondů ostatně souvisí s dřívějším výrazným poklesem trhů. Až bude dvanáctiměsíční zhodnocení jejich majetku vycházet z dat z konce minulého roku, kdy akcie vymazaly velkou část předchozích ztrát, půjde výrazně dolů. I kdyby se akciím dál dařilo.
Znovu se tak potvrzuje, že vycházet při výběru fondu pouze z jeho aktuálního ročního výnosu není ideální. Existuje však jednoduchý způsob, jakmezi sebou porovnat fondy od doby jejich vzniku. Domácí investoři investují většinou v korunách. Prakticky všechny korunové podílové fondynabízejí na začátku podílové listy za korunu za jeden podílový list.
Na místě je pak otázka, zda má smysl držet fond A, existující přes pět let, když jeho podílový list stojí 0,88 koruny a je tak o 12 procent níže, než když se začal prodávat. Za dobrou investici můžeme naopak považovat fondy B a C, jejichž kurz se za stejnou dobu blíží ke dvěma korunám, nebo je překonává. Investorovi tedy za tu dobu vydělal sto, respektive více procent.
Jde o zdánlivou trivialitu. Kolik méně zkušených investorů si ale tak prostý fakt uvědomuje?
Důležitá je samozřejmě doba vzniku podílového fondu. Některé korunové fondy peněžního trhunebo dluhopisové vznikly v době, kdy výrazně klesaly úrokové sazby, což dodnes pozitivně ovlivňuje aktuální kurz jejich podílového listu. Část akciových fondů zase mohla vydělat na tom, že byly založeny v roce 2003. Jiné zase platí dodnes daň za to, že byly založeny v ne právě nejpříznivější době.
Zmíněné porovnávání podílových fondů podle počáteční korunové hodnoty podílového listu nabízí rychlou orientační představu, které fondy mohou být zajímavé, tento údaj je ovšem vždy třeba doplnit o další kritéria.
Důležité je, aby měl investor jasnou představu, co od fondu vlastně chce, na jak dlouho hodlá investovat, zda a jak velké riziko je ochoten akceptovat, a to v porovnání s výnosem, který očekává.
Zatímco v USA se investoři při výběru fondů často řídí ratingem či rankingem, v Česku, podobně jako v řadě jiných evropských zemí, nejsou tato hodnotící ukazatele zdaleka tak využívána. Jeden z hlavních protiargumentů zní, že jde sice o zajímavý způsob hodnocení fondu, včetně jeho výnosu a stability tohoto výnosu, je ale založen na minulých výsledcích fondu. Vzhledem ke krátké historii není v ČR obvykle v praxi možné využít ani další kritérium výběru fondu, populární v zahraničí - renomé manažera fondu. Většinu z nich totiž investoři ani neznají. Jinak je tomu v případě správcovské společnosti. Její jméno hraje důležitou roli při výběru fondu i u domácích investorů.
Velký důraz by měl investor věnovat velikosti fondu. Některé menší mohou být sice pružnější, předpokládá se však, že dobrý podílový fond právem přitahuje zájem investorů a může tak využít úspory z rozsahu.
Minulý výnos nezaručuje, že fond bude v budoucnu stejně úspěšný. Tuto radu je ovšem třeba brát s určitou rezervou. Investora by rozhodně mělo zajímat, jaký je o podílové listy fondu zájem, pokud dochází k jejich velkým odkupům, tak proč, ale také jak si vedl v jednotlivých letech – příznivých i nepříznivých, jaká je investiční strategiea složení portfolia(majetku) fondu. Některé z těchto informací najde investor na stránkách Asociace pro kapitálový trh (www.akatcr.cz), odkud se pak dostane na weby jednotlivých správcovských společností. Z rozsahu i obsahu informací na těchto webech si pak může udělat představu o vztahu těchto společností ke klientům.
Podle čeho vybíráte podílové fondy, do nichž investujete? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem