Na serverech některých správců podílových fondů, třeba IKS Komerční banky, bylo kdysi možné denně sledovat, jak se mění skladba aktiv, do nichž tyto fondy investují. Pak ale IKS i další správci fondů tuto praxi změnili. Údajně proto, že část investorů kopírovala jejich strategii. Portfolia fondůse tak až na výjimky zveřejňují opožděně. To je stejný trend jako v zahraničí.
IKS Komerční banky je typickým příkladem investiční společnosti, která sice investorům poskytuje velký počet informací o fondech,ale najít ty podstatné může být pro investora obtížné. Informace jsou totiž roztroušeny na několika webových stránkách a v několika dokumentech. Vyplývá to z průzkumu serveru peníze.cz mezi investičními společnostmi, které spravovaly koncem minulého roku českým investorům nejvíc peněz.
Výzkum testoval základní dokumenty k fondům, jako jsou infolisty a měsíční, případně jiné reporty manažera fondu.
Vychází z toho, že investora zajímá hlavně typ fondu, tedy do čeho investuje, riziko podobné investice a doporučený minimální investiční horizont. Důležitou roli hrají i velikost fondu (čím větší je o něj zájem, tím by mohl být úspěšnější), minimální velikost investice, vstupní, výstupní a manažerské poplatky, ale i tzv. TER (Total Expense Ratio), které porovnává náklady fondus konkurencí.
Kde vás nejlépe informují o podílových fondech
2. Conseq Investment Management
6. ČSOB Investiční společnost
8. Axa, investiční společnost
K dobrému investování je potřeba dostatek kvalitních informací. Mají jich ale čeští investoři dost? Server www.penize.cz otestoval při hledání odpovědi na tuto otázku kvalitu infolistů, respektive měsíčních či jiných reportů manažerů fondů, devíti investičních společností. Jde o společnosti, které v ČR koncem roku spravovaly investorům největší majetek. Původně jich bylo deset, z výběru vypadla banka HSBC, která nabízí investice asi od sto tisíc korun. Její fondy tedy nejsou určeny pro klasické drobné či menší investory.
Velmi dobře a přehledně zpracované informace v infolistu. Některé (výkonnost p.a. aj.) ovšem chybí.
Plus
- informace o měnovém zajištění fondu
- uvádí počet titulů v portfoliu
- uvádí roční obrátkovost fondu
Mínus
- chybí výkonnost fondu od začátku historie v p.a.
- na grafu chybí porovnání kurzu fondu s benchmarkem
- neuvádí TER neboli celkovou nákladovost fondu
Velmi dobře zpracovaná data, v měsíční zprávě je obsaženo prakticky vše, co investor potřebuje.
Plus
- uvedena hodnota TER neboli celkové nákladovosti fondu, jako snad u jediné ze sledovaných investičních společností
- porovnání grafu vývoje podílových listů fondu s benchmarkem
Mínus
- není zřejmé, zda je fond zajištěn proti měnovému riziku
- možná by bylo vhodné více zdůraznit doporučený investiční horizont
Dobře zpracované informace, není ale na první pohled jasné, že se má investor řídit především měsíční zprávou manažera fondu a nikoliv aktuálními informacemi.
Plus
- informace o manažerech fondů
- informace o zajištění měnového rizika
Mínus
- uveden benchmark, ale není zahrnutý v grafu, ukazujícím výsledky fondu
- není uveden TER neboli celková nákladovost fondu.
Dobře zpracovaný infolist fondu, informace zpracovány přehledně. Některá data ovšem z pohledu investora chybí.
Plus
- dobrý popis, k čemu jsou fondy určeny
- přehledně zpracovaný infolist, data logicky řazena za sebou
Mínus
- v Infolistu chybí poplatek za správu fondu (manažerský)
- chybí graf vývoje ceny podílových listů od začátku historie
- chybí benchmark, nebo poznámka, zda se nějakým fond řídí,
- není uveden TER neboli celková nákladovost fondu.
Dobře zpracovaná měsíční zpráva fondu, v níž ale chybí některá data (vstupní či výstupní poplatky, TER).
Plus
- snadná dostupnost dat
- graf fondu i s jeho benchmarkem
Mínus
- graf není od začátku historie fondu,
- chybí číselná data od začátku historie fondu
- chybí vstupní a výstupní poplatky (vzhledem k více distributorům třeba i maximální)
- nelze najít počet titulů v portfoliu fondu nebo jeho celé portofolio
- není uvedena hodnota TER neboli celkové nákladovosti fondu
Dobře zpracovaný infolist, v němž ovšem chybí některá data, která může investor hledat. Například benchmark je sice uveden, není ale porovnán na grafu s vývojem kurzu fondu.
Plus
- uvedeno, zda jsou fondy zajištěny proti měnovému riziku,i když ne zcela zřetelně
- upozornění, že výnosy fondu jsou po odečtení poplatků za správu
Mínus
- v grafu není porovnán vývoj kurzu fondu s benchmarkem
- bylo by vhodné více zdůraznit, pokud je fond měnově zajištěn
- není uveden TER neboli celková nákladovost fondu
IKS má na internetových stránkách velké množství informací, nikoliv však v souhrnné podobě. Investor tak musí požadované údaje hledat na různých místech. Vyjdeme-li z měsíčního komentáře, chybí v něm vstupní či výstupní nebo manažerské poplatky, nezahrnuje data od začátku fondu, která jsou k dispozici jinde.
Plus
- dobrý popis, k čemu jsou fondy určeny
Mínus
- nepřehledné, dat je dost, ale klient je musí hledat na více místech
- v měsíčním komentáři chybí manažerské, vstupní a výstupní poplatky fondu
- chybí benchmark, nebo je uveden na místě, kde jsme ho nenašli
- není uveden TER neboli celková nákladovost fondu
Nabízí řadu potřebných informací. Až je soustředí do jednoho souboru a zpřehlední, může mít o hvězdičku víc. Investor neví, kde hledat zásadní informace. Zda ve specifikaci fondu, v dokumentech ke stažení, nebo v reportech. Metodou pokusu a omylu zjistí, že nejlepší shrnutí zřejmě obsahuje měsíční zpráva.
Plus
- dobře zpracovaná struktura aktiv dle splatnosti, eventuálně podle regionu či odvětví
Mínus
- v měsíční zprávě chybí vstupní, výstupní a manažerský poplatek
- není jasné, zda je fond zajištěn proti měnovému riziku
- chybí benchmark fondu, pokud ho používá
- chybí údaj TER o tom, jak je fond drahý
Zatímco aktuální kurzy (výnosy) fondů zjistíte na serveru banky ihned, dostat se k informacím o fondech není snadné. Navíc obsahuje velmi stará data.
Plus
- dobře zpracovaný popis, co jsou fondy
Mínus
- příliš komplikovaná cesta, jak se dostat ze serveru banky k souhrnnějším datům o jednotlivých fondech
- aktuální report portfolio manažera fondů v době přípravy článku k 30. 9. 2009
- u korunových fondů investujících do zahraničních aktiv není jasně uvedeno, zda jsou zajištěny proti měnovému riziku, i když to někde může vyplývat z kontextu
- u některých fondů není uvedena hodnota TER, neboli jejich celková nákladovost
Zdroj: Asociace pro kapitálový trh, weby investičních společností
V infolistu či aktuálním reportu by mělo být také datum vzniku fondu, ale i jeho aktuální či historické výnosy včetně průměrného ročního a porovnání s benchmarkem(srovnávacím indexem, pokud fond nějaký využívá). Důležitá je i skladba majetku fondu, včetně vyjmenování alespoň pěti či deseti největších aktiv. Pokud není k dispozici celé portfolio, měl by správce fondu alespoň uvést, kolik titulů je tvoří, aby měl investor představu, zda fond investuje šířeji nebo má užší, tzv. koncentrované portfolio. A také, zda je či není zajištěn proti měnovému riziku. A to jsou jen základní informace. Sofistikovanější investořihledají i další, například volatilitu fondu.
Z deseti správců fondů s největším objemem spravovaného majetku ke konci loňského roku, při hodnocení vypadla HSBC, která nabízí fondy pro movitější investory.
Nejhůře v testu dopadly fondy Raiffeisenbank. Zatímco kurzy fondů na webu banky zjistí investor hned, dostat se k aktuálním informacím o těchto fondech není snadné a vyžaduje řadu kliků. Aktuální zpráva portfolio manažera fondu sice obsahuje většinu potřebných dat, údaje jsou však ze 30. září 2009.
Weby Axa investiční společnosti a IKS Komerční banky nabízejí velký počet aktuálních dat, základní údaje však nejsou shrnuta v jednom dokumentu. Kvalita informacív infolistech, v daném případě ve zprávách manažera není optimální. Internetové stránky IKS Komerční banky působí přehledněji a investor je po několika kliknutích informace snadno najde, i když si musí domýšlet, pod jakými názvy má například najít poplatky. Kdyby měl prohledávat jen základní dokumenty ve formátu pdf, musí jich pročíst několik a stejně kompletní informace nezíská.
Také u investičních společností ING, ČSOB, České spořitelny, nebo Pioneer, se objevují určité prohřešky. Až na výjimku, kterou je Conseq Investment Management (a u některých fondů i Raiffeisenbank) v infolistech či obdobných materiálech chybí ukazatel TER(Total Expense Ratio), vypovídající o výši nákladů fondu. Málokde se objeví benchmark (index, s nímž většina fondů porovnává výkonnost), a pokud ano, chybí obvykle graf, porovnávající výnos fondu s tímto benchmarkem.
Nejlépe vyšly z tohoto hodnocení základních dat (pro méně zkušené investory) Conseq Investment Management a ČP Invest.
Klienty stojí zjišťování informací o fondu, které nenajde na infolistu či v měsíční zprávě manažera fondu (zpravidla za poslední měsíc) čas a tím pádem i peníze. Soustředit tato data přitom sice stojí správce fondůčas a není zadarmo, ke své činnosti je ale obvykle stejně potřebují.
Mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň vysvětluje zastaralé informace o fondech na webu banky tím, že se právě chystá nový web, některé informace tedy prý ještě nefungují, jak mají. Záležitost hodlá prověřit. Marek Zeman z Axa investiční společnosti zase uvedl, že nová podoba českého webu funguje pět měsíců. Ještě tedy běží půlroční lhůta na sbírání připomínek a informací od klientů a zaměstnanců, které budou vyhodnoceny. Na webu je podle Zemana vše, co je třeba zveřejňovat, možné zjednodušení poskytovaných informací nicméně označil za dobrý podnět.
V podobném duchu, tedy že je s růstem množství informací na webu vhodné vytvořit souhrnný dokument, respektive dát novou podobu produktovým listům se standardizovaným rozsahem informací, odpověděl serveru peníze místopředseda představenstva IKS Komerční banky Pavel Hofmann. Nový dokument by měl zahrnovat strukturu portfolia podle typu cenných papírů, původ emitenta, odvětví, výkonnost, náklady fondu aj. Tuto změnu chce IKS spolu s dalšími změnami udělat po letních prázdninách.
Jak jste spokojeni s informacemi, které fondy publikují na svém webu? Podle čeho si vybíráte fondy? Napište nám o tom!
Sdílejte článek, než ho smažem