První část rozhovoru s Tomášem Baránkem a Vítem Šeborem, kteří stojí za brněnským nakladatelstvím Jan Melvil Publishing, se točila především kolem jejich životního a podnikatelského příběhu.
Pokračování se už mnohem víc zaměří na knížky a jejich řemeslo jako takové. Proč jsou dnes knížky krásnější než kdy dřív? Čeká nakladatele temná budoucnost? A budeme brzy číst už jen z monitorů mobilů a čteček?
Když se podívám na počet knih, které dnes vycházejí o osobním rozvoji, mám pocit, že trh je přesycený…
VŠ: Máte pravdu, trh s knihami osobního rozvoje je hodně zahlcený. Vlastně celý knižní trh je zahlcený.
TB: Všechny trhy jsou zahlcené. Ale teď vážně. Když jsem v knihkupectví, mám totální stres z obrovského množství všech těch knížek v regálech a říkám si, že je malý zázrak, že Melvil žije.
Narodil se v roce 1972. Vystudoval matematickou informatiku na Masarykově univerzitě v Brně. Spoluzakládal vydavatelství Computer Press, kde působil bezmála 10 let. Po prodeji firmy se věnoval volné literární tvorbě a v roce 2007 se vrátil k vydavatelské činnosti (Jan Melvil Publishing). Tvorba: sbírka erotické poezie Bez uzdičky, praktická příručka technologie lovu Jak sbalit ženu 2.0. Bloguje o lifehackingu, což je způsob, jak si udělat život složitě jednodušší. Má ženu, tři děti a žije v Brně.
Narodil se v roce 1973. Na Masarykově univerzitě v Brně vystudoval češtinu a žurnalistiku. Pracoval ve vydavatelstvích Computer Press a Extra Publishing, kde vedl skupinu populárně naučných časopisů. V roce 2007 spoluzaložil nakladatelství Jan Melvil Publishing. Rád po různými záminkami mizí na delší dobu do přírody a do cizokrajných zemí. Je otcem tří dětí ve věku 0 až 8 let.
VŠ: Tím spíš roste poptávka po tom, aby někdo dělal kurátorský výběr kvalitních knih. To je naše cesta. Oproti velkým nakladatelům záměrně vydáváme málo titulů. Inspirovali jsme se v zahraničí, kde některá nakladatelství podobným způsobem hezky fungují. Chceme, aby měl čtenář jistotu, že když si vezme knížku od nás, bude stát za to. Jsme prostě starší brácha, který doporučuje, co je dobré.
Když už si nějakou knížku vybereme, hodně do ní investujeme. Rozhodně víc, než je běžné v jiných nakladatelstvích, a zároveň od ní víc očekáváme. Náš průměrný prodaný náklad je zhruba 8,5 tisíce kusů, což je na český trh nadprůměr. Nemálo našich titulů přitom prodalo přes 20 tisíc kopií, Konec prokrastinace dokonce sto tisíc.
Bude trh s knihami osobního rozvoje dál bobtnat?
TB: Žánr selfhelpu a sebevzdělávání je tady pár desítek let. Když to řeknu s trochou nadsázky, začalo to Biblí, potom nebylo dlouho nic a pak už rovnou přišel Carnegie. Boom knih osobního rozvoje samozřejmě není jen u nás, ale po celém světě. Zároveň se to hodně precizuje. To, co vycházelo před dvaceti lety, se nemůže srovnávat s dnešními knížkami. Náš čtenář očekává, že mu nebudeme servírovat dojmologii nebo čiré motivační řeči. V dobré knížce se motivace najde vždycky, ale neznamená to, že musíte mít povzbuzující výroky v každé třetí větě.
VŠ: Takovým knížkám říkáme motivační bullshit.
TB: Proto hledáme tituly, které mají pevnější základ. Sami jsme k tomu museli dozrát. Jsme přísnější než dřív, víc ověřujeme, děláme rešerše, zaměřujeme se na osobu autora. Nechceme šířit pochybné myšlenky, i kdyby byly čtenářsky atraktivní. Někdy se třeba stane, že je knížka z devadesáti procent perfektní, ale pak je tam kapitola o tom, jak jsou homeopatika skvělá. Tím u nás v podstatě končí.
VŠ: Také pomalu rozšiřujeme pole působnosti. Dřív jsme dělali jen klasickou literaturu osobního rozvoje, produktivitu, management. Když se ale podíváte na naše knížky z posledních let, uvidíte, že se dost prolínají s popularizací kvalitní vědy. Vydali jsme například knížku Myšlení rychlé a pomalé od Daniela Kahnemana, kterou rozhodně nejde označit za příručku osobní produktivity. Když si ji ale pozorně přečtete a vstřebáte, budete schopní dělat moudřejší rozhodnutí.
Jak moc přizpůsobujete ediční plán vlastním životním etapám?
TB: Hodně. Někdy si dokonce říkám, jestli v něm není náš osobní otisk až příliš velký. Ale na druhou stranu to není zas tak nelogické. Publikujeme jen knížky, která nás nadchnou. Tuhle emoci chceme přenášet i na čtenáře. Bez toho by náš podnikatelský model asi nefungoval. Navíc naše životní situace a problémy – ať už pracovní, podnikatelské, osobní nebo zdravotní – nejsou nijak neobvyklé. Věnujeme se tedy knížkám o výchově dětí, zdraví, spánku, organizování času, vedení lidí nebo hledání odpovědí na základní otázky. Naším cílem není vytřískat z toho co nejvíc peněz a užívat si někde na jachtě.
Šéfredaktor webu Finmag.cz Michal Kašpárek se ve svých recenzích s knížkami od Melvila potkal už hodněkrát. Když sáhnete po těchhle, neuděláte prý chybu (a můžete si přečíst proč):
Kdybyste měli jmenovat jen jednu knížku, která vás nejvíc ovlivnila, jaká by to byla?
TB: To je strašně těžké. Spíš řeknu ty nejaktuálnější, které mám teď nejvíc na mysli a které zásadně ovlivňují můj život. Jsou to knihy Proč spíme a Zdravá střeva. V podstatě jde o dva skryté aspekty životního stylu a zdraví, u kterých věda dlouho nevěděla, jak je správně uchopit. Teprve v posledních pár letech se konečně dostala k potřebným tvrdým datům.
VŠ: V době krize našeho podnikání pro nás byla zásadní knížka Restart. Vydávali jsme ji během naší hluboké deprese a její obsah pro nás byl hodně povzbudivý. Píše se v ní třeba o tom, že firmy nemusí nutně usilovat o co největší počet zaměstnanců, což v době, kdy propouštíte svého jediného pracovníka, slyšíte celkem rádi. To samé platilo o tezi, že nemusíte sedět v kancelářích a všechno můžete delegovat na dálku, protože jsme zrovna vraceli klíčky od kancelářských prostor, které jsme si už zkrátka nemohli dovolit. V knížce je celá řada skvělých rad. Dali jsme jí podtitul Průvodce podnikatelským minimalismem. Je pravda, že nám tehdy nic jiného než podnikatelský minimalismus nezbývalo, ale myslím, že je dobré v podobném duchu uvažovat i ve chvíli, kdy už nejsme taková mikrofirma.
TB: Je fakt, že nás tahle knížka hodně formovala a dost možná i částečně zachránila.
VŠ: V současnosti hodně čerpám i z knížky Dítě na vlastní pohon, která je jakýmsi manifestem proti helikoptérovému rodičovství. Varuje před mikromanažerským přístupem k dítěti, před přílišnou péčí, ke které každý zodpovědný rodič chtě nechtě tíhne. Knížka velmi dobře vysvětluje, že takové chování může u dětí vést až k demotivaci a úzkostným stavům.
Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu
SPORTEM K BYZNYSU
Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem
BYZNYS JE HRA
„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu
Když jsem se na začátku našeho povídání ptal na to, jaká knížka vám zrovna leží na nočním stolku, zapomněl jsem dodat, jestli je tam hmotně, nebo v elektronické podobě… Jaký máte vlastně vztah k elektronickým knihám?
TB: Začnu technicky. Dívat se před spaním na displej, pokud na něm nemáte červený filtr, nebo nepoužíváte červené brýle, je hrozně špatné. Dostanete totiž obrovskou nálož modrého světla, které vám narušuje spánek. Večer čtu proto knížky zásadně na papíře nebo na nepodsvíceném kindlu.
VŠ: Na nočním stolku mám papírovou knížku, kterou čtu s vojenskou čelovkou s červeným filtrem. V armádě se hodně používá, protože neruší noční vidění a není z dálky vidět. Nakazil jsem tím i manželku.
Koukám, že jste extrémisti…
TB: Já teď doma kompletně měním osvětlení. Výrobci ledek totiž vždycky argumentovali jen úsporností, ale nikdy se neřešilo, kolik jejich výrobky obsahují modrého světla. To vede k velkým problémům, poruchám spánku, Alzheimerovi, větší nehodovosti. Každý den se to načítá. Naštěstí se tomuhle problému začínají ve velké míře věnovat lékaři, instituce, města a vlády.
Jsme spánkově deprimovaná generace, která spí čím dál méně. Ať už vinou modrého světla, nočního osvětlení na ulicích, večerní zábavy, alkoholu nebo kávy. Psychiatři to teď hodně řeší, protože v západním světě skokově narůstá počet depresí, které jsou s tím spojené. Spánek má zásadní regenerační funkci. Kvůli špatné spánkové hygieně si během deseti let způsobíte degenerativní onemocnění, léčíte ho za pomoci prášků, chodíte po doktorech, a nikdo vám neřekne, že jste blbec, který si za to může sám. Ale to jsme vám dost utekli z otázky, pojďme zpátky k e-knihám.
Převálcují v dohledné době tisk?
TB: Papírový trh je podle nás velká trvalka.
VŠ: V Americe, která je pro Evropu v těchto trendech určitým ukazatelem budoucnosti, dokonce print v posledních letech vzrostl. Naopak e-knihy zažívají útlum, což je vzhledem k předchozímu boomu docela překvapivé. Rostou jen v self-publishingu, kde ale tituly většinou ani tištěnou verzi nemají.
Co stojí za přibrzděním e-knih?
VŠ: Myslím, že lidi podvědomě oceňují kvalitu zážitku čtení z knížky.
TB: Trh se stabilizoval. Většina vydavatelství už dělá knížky na obou platformách. Čtenář to má vyzkoušené, někdy chce číst ušima, někdy na sebe nechce svítit z monitoru, jindy mu vyhovuje, že má v ruce lehkou čtečku. Každopádně print zůstává v našem byznysu dominantním zdrojem tržeb. Čtečky se sice zdokonalují, pořád se ale jen snaží tvářit jako kniha, přitom jí nesahají ani na paty.
VŠ: Dřív se říkalo, že knížky skončí jako cédéčka, protože jsou to hmotné nosiče, které už nebudou potřeba. Jenže tohle srovnání bylo hodně mimo: cédéčko jednou vložíte do mechaniky a kvalita poslechu je už stejná jako ze staženého souboru. Jenže při čtení máte médium stále v ruce a držet papírovou knížku je jiný prožitek než si číst v elektronickém zařízení. A tak zatímco cédéčka už definitivně nahradily streamovací služby, papírové knížky jsou stále v kurzu. Navíc se ukazuje, že si lidský mozek nedokáže z displeje zapamatovat informace s takovou efektivitou jako v případě printu.
TB: Svou roli hraje i to, že většinu zážitků konzumujeme v digitální podobě, takže knížky zůstávají jednou z posledních hradeb offline světa.
VŠ: Nakladatelé zareagovali na hrozbu komoditizace tištěného obsahu tak, že začali klást větší důraz na grafické ztvárnění knížek. Najednou se objevují věci, které se dřív nepoužívaly. Knížky jsou dnes krásnější než kdy dřív. A čtenáři na to zareagovali velmi pozitivně. Tištěných knížek se nechtějí jen tak vzdát.
To je sice pravda, ale jak to bude vypadat za pět deset let?
VŠ: Myslím, že e-knihy nakonec stejně porostou. Zrovna tak audioknihy. Je otázka, jestli pozitivní vztah k papíru, jako máme my, bude mít i mladší generace, která už od mala vyrůstá v digitálním světě.
TB: Kdyby vznikla kniha, která bude digitální, ale s listy jako z papíru, ve kterých jen vyměníte obsah – zkrátka něco jako v Harry Potterovi, byl by to zásadní zlom. A dost možná i konec klasických knih. Teoreticky by pak člověku stačila knihovna s jedinou knížkou. Třeba pak budeme mít doma velkou digitální tabuli, jakousi falešnou knihovnu, s obálkami knih, na které jen klikneme a stáhneme je do digitální knížky. To ale není pěkná představa.
VŠ: Myslím, že mnohem dřív zasáhne knižní trh jiná disrupce, kterou by mohly způsobit špičkové automatizované překlady. Až umělá inteligence dokáže přeložit text z angličtiny do češtiny takovým způsobem, že to nepoznáte, budete si moct stáhnout a přeložit knížku hned ve stejný den, kdy vyšla v Americe. Ještě víc než my, by se toho měli obávat překladatelé. Naše přidaná hodnota nejspíš dál zůstane ve výběru kvalitní literatury a v práci s kmenovými autory, pro které je role nakladatele zatím nenahraditelná.
Dáte za to ruku do ohně?
VŠ: Radši ne. Žádná profese už nemá jistou budoucnost, ani nakladatelé.
Fotky: Radek Miča
Ondřej Tůma
Navštivte svět soudobého umění
Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
11. 5. 2019 20:14, deprese
Proč by si taky někdo kupoval e-knihu, když normální kniha stojí stejně.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
12. 5. 2019 19:09, jezevec
taky mně to napadlo. věděl bych pestrou škálu vlastností, jak by e-knihy mohly ty papírové zcela a poměrně rychle vytěsnit. ale neřeknu, protože chci aby papírové knihy přežily. tak jsem rád, že vydavatelé tech digitálních jsou vesměs neschopní pitomci.
V diskuzi je celkem příspěvků.