Sociální pojištění aspoň v minimální výši musí povinně platit všechny osoby samostatně výdělečně činné. V praxi jde vlastně o státní důchodové pojištění.
Pro stanovení minimální zálohy záleží na tom, jestli jde o podnikání v rámci hlavní, nebo vedlejší činnosti.
Jak vysoké zálohy na sociální pojištění podnikatel platí, závisí na jeho zisku v předchozím kalendářním roce. Pro stanovení konkrétní výše je rozhodující vyměřovací základ, který se počítá jako polovina příjmů ze samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů. Zároveň ale platí: vyměřovací základ nemůže být nižší než státem určené minimum. Respektive: komu vyjde vyměřovací základ nižší, musí vždycky počítat aspoň se stanoveným minimem.
Minimální vyměřovací základ pro rok 2020 vychází minimální měsíční vyměřovací základ na 8709 korun. Roční minimální vyměřovací základ potom dělá dvanáctinásobek základu měsíčního – 104 508 korun. Kdo loni nepodnikal celých dvanáct měsíců, vynásobí měsíční vyměřovací základ pouze počtem měsíců, během nichž se podnikání věnoval.
Minimální měsíční záloha se následně vypočítá jako 29,2 procenta z vyměřovacího základu. V roce 2020 je tedy potřeba platit na sociální pojištění aspoň 2544 korun, což je o 156 korun víc než v předchozím roce.
Kdo má podnikání jenom jako vedlejší činnost – při zaměstnání, studiu, v důchodu, na mateřské nebo během pobírání rodičovského příspěvku, platí minimální zálohu ve snížené výši.
Minimální vyměřovací základ u vedlejší činnosti totiž odpovídá jenom desetině průměrné mzdy (při hlavní činnosti jde o čtvrtinu), pro rok 2020 je to tedy 3484 korun. Roční minimální základ pak opět dělá dvanáctinásobek, tedy 41 808 korun. Kdo loni nepodnikal celých dvanáct měsíců, vynásobí měsíční vyměřovací základ pouze počtem měsíců, během nichž se podnikání věnoval.
Minimální záloha pak vychází na 1018 korun měsíčně (29,2 % z 3484), což je o 63 korun víc než v předchozím roce.
Důležité údaje k sociálnímu pojištění | Rok 2020 | Rok 2019 |
Minimální měsíční záloha – hlavní činnost | 2544 Kč | 2388 Kč |
Minimální měsíční záloha – vedlejší činnost | 1018 Kč | 955 Kč |
Rozhodná částka pro vedlejší činnost | 83 604 Kč | 78 476 Kč |
Minimální roční vyměřovací základ – hlavní činnost | 104 508 Kč | 98 100 Kč |
Minimální měsíční vyměřovací základ – hlavní činnost | 8709 Kč | 8175 Kč |
Minimální roční vyměřovací základ – vedlejší činnost | 41 808 Kč | 39 240 Kč |
Minimální měsíční vyměřovací základ – vedlejší činnost | 3484 Kč | 3270 Kč |
V prvním roce podnikání formou vedlejší činnosti se zálohy neplatí. Sociální pojištění se doplatí teprve po podání přehledu o příjmech a výdajích, tedy podle skutečných zisků za první kalendářní rok podnikání. Přehled se odevzdává správě sociálního zabezpečení nejpozději měsíc po termínu odevzdání daňového přiznání za předešlý rok.
A je tu ještě jedna výhoda. Pokud zisk z podnikání při vedlejší činnosti (příjmy po odečtení výdajů) nepřesáhne takzvanou rozhodnou částku, nemusí se z něj sociální pojištění za daný rok platit vůbec. Pro zisk z podnikání za rok 2019 dosahuje rozhodná částka 78 476 korun, za rok 2020 se zvyšuje na 83 604 korun.
Kdo rozhodnou částku převýší, musí kromě platby pojistného za předchozí rok dál (v aktuálním roce) platit i zálohy, které mu vyšly v přehledu. Zálohy přitom nesmí být nižší než minimum pro vedlejší činnost – v roce 2020 tedy 1018 korun měsíčně. Jestliže rozhodnou částku nepřevýšil, nemusí hradit zálohy.
Ačkoli nová výše minimální zálohy platí od ledna, poprvé se hradí v měsíci, v němž podnikatel odevzdá přehled o příjmech a výdajích za předešlý rok. Obvykle tedy za duben, protože přehled se odevzdává nejpozději do jednoho měsíce po daňovém přiznání. Výjimka platí pro toho, kdo v roce 2020 s podnikáním v rámci hlavní činnosti začíná – nováčci hradí od začátku zálohu v minimální výši.
Záloha se platí v kalendářním měsíci, na který je určena. Lhůta běží vždycky od prvního do posledního dne daného měsíce. Například zálohu za červen je tedy potřeba zaplatit od 1. do 30. června. Kdo v daném měsíci zálohu nepošle, musí ji uhradit nejpozději do konce měsíce dalšího – za červen nejpozději do konce července. V opačném případě si sociálka napočítá 0,05 procenta z dlužného pojistného za každý den prodlení. Kdo s podnikáním začne v průběhu měsíce, musí první zálohu zaplatit do konce měsíce následujícího.
Na předchozích řádcích jsme psali hlavně o zálohách. Pro hlavní i vedlejší činnost pak po skončení kalendářního roku platí: Jestliže odvedené zálohy neodpovídají pojistnému, které nakonec musí podnikatel zaplatit podle zisku v daném roce, je potřeba sociální pojištění po podání přehledu doplatit.
Kdo naopak na zálohách odvedl víc (zjednodušeně řečeno měl předloni vyšší zisk než loni), dostane předplatek od státu zpátky.
Nemocenské pojištění je pro živnostníky a další podnikatele dobrovolné. Pokud se pro něj rozhodnou, měli by opět platit aspoň minimální pojistné. To se odvíjí od minimálního vyměřovacího základu, který stát určil na 6000 korun (tahle částka platí od ledna 2019, pro rok 2020 se nemění).
Minimální pojistné na nemocenské pojištění se pak vypočte jako 2,1 procenta. Pro rok 2020 jde tedy o částku 126 korun, stejně jako to bylo ve druhé polovině předchozího roku. Připomeňme, že od ledna do června 2019 dosahovala minimální záloha 138 korun, protože se počítala jako 2,3 procenta z vyměřovacího základu. Po zrušení takzvané karenční doby klesla sazba na 2,1 procenta.
Zároveň jsou platby na nemocenské pojištění omezené shora – vyměřovacím základem pro sociální pojištění, k němuž se podnikatel dopočte v přehledu pro sociálku, rozpočteným na měsíce.
Také platby na nemocenské pojištění se hradí v měsíci, na který se vztahují. Například pojistné za červen 2020 (minimálně 126 korun) je tedy splatné 30. června.
Projděte si, jak rok 2020 může ovlivnit vaše osobní finance.
Monika Veselíková
Petr Kučera
Navštivte svět soudobého umění
Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 1. 2020 13:00, Martin
Tak a malý živnostník to může pověsit rovnou na hřebík. To už je pěkná suma, ještě když to dvakrát zapomene zaplatit tak hned skáčou penále. No mazec, ještě že jsem tu živnost ukončil a nechal jsem se zaměstnat.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
2. 1. 2020 15:12, Petr
Jasně neplatit nic, u žádného lékaře, ošetření v nemocnici zdarma s prvotřídní péčí. Jezdit po nových dálnicích, 3x do roka dovolená u moře a potom 50 tisíc důchod...Takhle si to podnikání představujete???
Já jako zaměstnanec mám odvody přes 14 tisíc, ano tolik, protože si do nákladů nemůžu dát nic a každou korunu mám těžce zdaněnou, ale nestěžuji si. Takže živnostník, který není schopný platit takovou směšnou minimální zálohu, nemá na trhu práce co dělat!!!
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (74 komentářů) příspěvků.