Zdroj: Shutterstock
Kvůli státem nařízenému uzavření restaurací, obchodů a dalších podniků přichází řada podnikatelů o tržby. Zároveň ale mají dál platit za nájem prostor nebo náhradu mzdy zaměstnancům. Škody počítají i občané, třeba za propadlé letenky nebo vstupenky.
Podle právníků by mělo být možné požadovat náhradu od státu, pokud škoda vznikla v přímé souvislosti s opatřeními v době nouzového stavu.
Má stát nahradit jen skutečnou škodu, anebo i ušlý zisk? Podle advokátky Petry Dolejšové na to neexistuje jednoznačná odpověď, protože krizový zákon není napsaný úplně šťastně. Bude tedy záležet na tom, jak se k výkladu postaví stát a poté soudy.
„Podle mě by se měly hradit hotové náklady, typicky vyhozené potraviny, propadlé letenky a podobně. Ohledně ušlého zisku to bude věštění z křišťálové koule. Doslova,“ říká Dolejšová.
Jakub Kadlec z právní kanceláře Vilímková Dudák & Partneři uvádí, že součástí náhrady by měl být i ušlý zisk – vypočítaný jako rozdíl mezi tržbami při standardním provozu po odečtení souvisejících obvyklých nákladů. „Výši tržeb lze určit z účetní historie,“ dodává.
Nebude ale možné uplatňovat škodu bez toho, aniž by se člověk snažil jejímu vzniku nějakým způsobem předejít. Typickým příkladem jsou nakoupené potraviny do restaurace, která musela být uzavřena. Provozovatel by neměl čekat a nechat potraviny zkazit.
„Měl by se pokusit potraviny sám spotřebovat nebo prodat někomu jinému mimo provozovnu. Pokud by to možné nebylo (příliš mnoho potravin nebo nedostatek zájmu o odkup), hodnotil bych situaci tak, že poškození se vznik škody odvrátit pokusil,“ upřesňuje advokát Jan Valtr.
O povinnosti státu hradit škodu v souvislosti s krizovými opatřeními se vláda zatím nezmínila. Zatím představila první kroky, jak ulehčit lidem i podnikům: především prominutí sankcí za zpoždění s daňovým přiznáním, prodloužení ošetřovného po celou dobu zavřených škol, podnikatelé mají šanci na bezúročný úvěr COVID od Českomoravské záruční a rozvojové banky. Ve čtvrtek by vláda měla rozhodovat o příspěvku zaměstnavatelům na mzdy.
„Tyto nádoby se určitě budou muset propojit. Bez ohledu na paragrafy se do nich musí promítnout spravedlnost,“ upozorňuje Dolejšová. „Pokud se část škod bude moci eliminovat určitými kroky státu, měly by se do výsledku zohlednit,“ dodává.
Zatím není jasné, kde by lidé a firmy mohli náhradu škody uplatnit. Podle zákona je to ten, kdo krizové opatření vydal, což pro různá opatření mohou být i různé orgány.
„U opatření vydaných vládou by se podle mého názoru mělo uplatňovat u Úřadu vlády, nicméně vede se o tom diskuse, která může mít i jiné závěry,“ říká Valtr. Někteří právníci uvádějí, že s ohledem na soudní rozhodovací praxi by tím správným orgánem mělo být ministerstvo vnitra.
Nárok na náhradu škody musí poškozený uplatnit do šesti měsíců od okamžiku, kdy se o škodě dozvěděl – každopádně nejpozději pět let od chvíle, kdy vznikla. „U každé situace to bude malinko jinak. Doporučuji vycházet z toho, kdy bylo opatření vydáno. A lhůtu šesti měsíců nezaspat,“ radí Dolejšová.
I kdyby měl člověk na náhradu škody jinak nárok, ale lhůtu by zmeškal, náhradu nezíská. V této lhůtě musí být písemné uplatnění nároku doručeno příslušnému státnímu orgánu, nestačí tedy, aby bylo podáno na poště.
Valtr doporučuje popsat škodu včetně její výše a příčinnou souvislost mezi vznikem škody a vydaným opatřením podle krizového zákona. Tato souvislost bude pro přiznání nároku na škodu klíčová.
„Například pokud restaurace nakoupila potraviny, které následně nesměla prodat, a proto se zkazily. Je potřeba popsat, o jaké potraviny se jednalo, kdy byly nakoupeny a za kolik, kdy měly být při obvyklém chodu spotřebovány a že nemohly být spotřebovány kvůli zákazu prodeje. A k tomu vylíčit, proč je nebylo možné spotřebovat jinak,“ vysvětluje Valtr.
Zatím nevíme, jak stát k náhradě škody přistoupí. Prozatím lze každopádně doporučit, aby podnikatelé všechno dokumentovali, škody nafotili, dali si do pořádku doklady, smlouvy a faktury. A nezapomínali na snahu takovou škodu odvrátit nebo alespoň minimalizovat.
„Poté bude potřeba vyhodnotit situaci, jestli o škodu stát zažádat, a sledovat vývoj. Je to oblast poměrně bezprecedentní a čekají nás v ní určitě ještě novinky a zvraty,“ upozorňuje Petra Dolejšová.
O náhradu mohou žádat i nepodnikatelé. Třeba za propadlé vstupenky, letenky nebo ubytování v zahraničí, jestliže by se cílová destinace nenacházela v karanténě nebo podobném omezení.
Občanský zákoník stanoví, že klient cestovní kanceláře může odstoupit od smlouvy o zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu.
„Pokud zákazník nevycestoval do zahraničí z důvodu, že Česká republika uzavřela své hranice, přičemž v cílové destinaci žádná hrozba nebyla, je potřeba obrátit se přímo na stát podle krizového zákona,“ říká advokát Ladislav Drha.
Navštivte svět soudobého umění
Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.
Sdílejte článek, než ho smažem
