Zdroj: Shutterstock
Poslanci schválili vládní návrh zákona, který zaměstnavatelům umožní odložit platby sociálního pojištění v příštích třech měsících. Návrh nyní míří k projednání do Senátu.
Firmy tak budou moci využít odklad plateb u sociálního pojištění za své zaměstnance. Půjde o platby za květen až červenec, tedy se splatností v červnu až srpnu. Firmy, které odklad využijí, budou muset pojistné doplatit do 20. října. Pozměňovací návrh, který termín doplacení prodlužoval o měsíc, většina poslanců nepodpořila.
Od podnikatelů, kteří odklad využijí, však vláda požaduje sankci, byť sníženou. Jde o penále ve výši jednoho procenta dlužné částky za čtvrt roku místo běžných zhruba 4,5 procenta.
Odklad bude možný jen u plateb sociálního pojištění za samotné zaměstnavatele. Ti odvádějí 24,8 procenta hrubé mzdy. Část sociálního pojištění, kterou zaměstnavatel strhává zaměstnanci přímo ze mzdy ve výši 6,5 procenta, se musí dál odvádět.
Opravdová pomoc podle zástupců firem vypadá jinak, ukázal průzkum Hospodářské komory mezi 796 členskými společnostmi. Podle firem by stát měl pojistné či daně dočasně zcela odpustit. A zástupci větších firem, které mají víc než 250 zaměstnanců, zase vládě vzkazují, že by měla prodloužit a rozšířit program Antivirus.
Komora také vládu upozorňuje na možnost, že firmy budou na stát ve velkém podávat žaloby, pokud nepřijde s návrhem kompenzace škod, které vznikly v souvislosti se zavedenými opatřeními v boji proti epidemii.
Běžný účet, spořicí účet, kreditka. Tohle trio může ušetřit určitě pár stovek ročně. Když je správně vyladěné a když víte, kam ve správný čas přesunout kolik peněz. Dobrá zpráva: dneska to jde do značné míry automatizovat. Na začátku je to samozřejmě dost kombinování. Pomůžeme s porovnáním a výběrem.
I to, že za pomoc ve formě odkladu pojistného vlastně musí platit, se podnikatelům nelíbí. Poslanci vládní koalice dnes odmítli pozměňovací návrhy opozice, která chtěla penále úplně zrušit. Vláda to zdůvodňuje tak, že chce předejít zneužívání odkladů. Sněmovnou neprošly ani pozměňovací návrhy na výrazné snížení pojistného pro firmy zasažené krizí.
„Pokud bychom penále úplně zrušili, vedlo by to k tomu, že by platby pojistného odkládaly i firmy, které nemají problémy s likviditou, a jen by na opatření vydělaly,“ říká Vladimír Dostálek z tiskového oddělení ministerstva práce.
„Navíc v rámci připravovaného rozšíření programu Antivirus o takzvanou variantu C jednáme o úplném odpuštění odvodů pro firmy, které jsou velmi tvrdě zasaženy dopady korovaniru,“ dodává Dostálek.
Z průzkumu také vyplynulo, že víc než třetině podniků by vedle zrušení plateb pojistného pomohlo, kdyby se stát přihlásil ke kompenzaci škod.
„Drtivé většině podnikatelů nejde o náhradu ušlého zisku, ale o alespoň částečnou náhradu škody, kterou jim způsobila vládou zavedená preventivní opatření. Stát jim nařídil zavřít, přišli tedy o svůj příjem. Ale nadále měli výdaje, měli povinnost zaměstnancům vyplácet mzdy, státu odvádět odvody a jiné zálohy daní, hradit nájemné, splácet úvěry, v některých případech museli vyhodit nakoupený materiál, například restaurace vyhodily do popelnice nakoupené suroviny,“ říká Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory.
Škodu podle něj utrpěly nejenom podniky, které musely okamžitě zavřít. A pro takové podpora často není. „Třeba neměly zaměstnance na překážkách, ale přišly o svůj odbyt,“ vysvětluje Dlouhý.
Hospodářská komora odhaduje, že podnikatelé můžou podat desítky až stovky tisíc žalob. Vláda je podle Dlouhého může odvrátit, když dá podnikatelům „férovou“ nabídku. Ta by mohla vypadat třeba tak, že stát firmám uhradí alespoň půlku nákladů prokazatelně vzniklých během krize.
Po náhradě škod volají hlavně nejpostiženější odvětví, tedy restaurační služby (65 % respondentů z tohoto odvětví) a cestovní ruch (63 %).
Firmy s více než 250 zaměstnanci volají především po prodloužení programu Antivirus, ve kterém zatím úřady práce vyplatily 2,5 miliardy korun a podpořeno přes něj bylo 377 tisíc zaměstnanců. Tuto formu podpory potřebuje polovina respondentů mezi velkými firmami. Současná pravidla počítají s vyplácením do konce května.
Firmy hrubým odhadem každý měsíc na mzdy a odvody z ní vyplatí 150 miliard korun. Vyplacená podpora ja tak podle některých ekonomů velmi nízká a stát by měl přidat. „Myslím, že vláda podporu ekonomiky absolutně nezvládá. Lidi i firmy potřebují okamžitý přísun likvidity a vyplacených peněz je zatím velmi málo,“ říká Filip Pertold, ekonom z think-tanku IDEA při výzkumném centru CERGE-EI.
Velké firmy také žádají rozšíření programu Antivirus o další režimy, například pro firmy, které musí udržovat trvalý provoz, i když je pro ně ztrátový. Tento režim programu Antivirus by mohl pomoct třetině firem ze zpracovatelského průmyslu. Pokračování nějaké formy programu Antivirus by uvítaly i tři pětiny všech firem z cestovního ruchu.
Například Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučuje, aby výrazně vzrostla podpora od státu pro firmy, které mají omezený režim, protože třeba nemají teď tolik zakázek. Dnes Antivirus firmy podpoří tím, že jim vyplatí 60 procent ze mzdy a odvodů, když firmy samy zaměstnancům dají 60 procent mzdy, a to za dny, ve kterých nepracují, protože je ve firmě omezený provoz. Tato podpora by podle ekonomů měla výrazně narůst.
Průzkum také ukázal, že pětina podniků by uvítala především snížení administrativní zátěže, častěji se přitom jedná o právnické osoby a subjekty působící v oboru stavebnictví. Výhodné úvěry preferuje před ostatními formami pomoci jen 16 % firem, a to především ve stavebnictví a v cestovním ruchu.
Koronavirus: aktuality, kalkulačky, informace
Chraňte nejen sebe, ale i svoji peněženku. Vybíráme nejdůležitější texty a nástroje, které vám pomohou překonat dopady pandemie viru COVID-19.
Jiří Hovorka
Navštivte svět soudobého umění
Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.
Sdílejte článek, než ho smažem
