Zdroj: Shutterstock
Nejsou lidi, stěžovalo si mnoho provozovatelů restaurací a hotelů v Česku na nedostatek schopného personálu v době ekonomického růstu a minimální nezaměstnanosti. Ti, kteří pak přežili nečekaný zásah koronaviru, doufali, že kvůli propouštění v jiných firmách teď nebude problém vybrat si mezi číšníky či kuchaři ty pravé.
Nestalo se tak. Vypadá to, že koronavirová krize nedostatek pracovní síly v oboru ještě umocnila. „Přestože se celkově snižovaly stavy zaměstnanců v pohostinství přibližně o 15 procent, je paradoxně stále problém získat kvalifikované pracovníky jako například kuchaře,“ konstatuje Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací.
Kam se kuchaři poděli, zjišťovala společnost Grason Solutions, která skrz mobilní aplikaci zprostředkovává práci v gastronomii. „Až 69 procent kuchařů bylo během koronakrize nuceno najít obživu jinde. Pracovali zejména v obchodech, kde doplňovali zboží či seděli na pokladnách, rozváželi jídlo nebo pracovali ve skladech,“ říká výkonný ředitel Grasonu Karel Mařík.
Po znovuotevření restaurací se 29 procent z nich vrátilo jenom na částečný úvazek a 14 procent zůstalo v jiných oborech. „Jako důvod uvádějí nejistotu a strach z dalších vln pandemie, kdy by mohli ze dne na den přijít o práci, což si jako živitelé rodin nemohou dovolit,“ upřesňuje Mařík. Celkově se tak počet kuchařů, kteří jsou ochotní pracovat na hlavní pracovní poměr, snížil o 26 procent.
„Každý podnik musel v důsledku kritické situace na jaře reagovat – přenastavit svoje fungování, personální schéma a podobně. My jsme v podnicích, které provozujeme, nikoho propouštět nemuseli. Je ale pravda, že někteří zaměstnanci, které jsme po dobu uzavření restaurací platili, po opětovném otevření odešli,“ popisuje například Jan Boroš, jednatel společnosti F&B Centrum, která mimo jiné provozuje dvě restaurace franšízového řetězce Potrefená husa.
Boroš připomíná, že práce v gastronomii je fyzicky náročná, stresující a znamená pracovní večery, víkendy i svátky. „Pokud navíc chcete být jako podnikatel ekonomicky zdravý, nelze za personální náklady dlouhodobě dávat víc jak 30 procenta tržeb,“ upřesňuje.
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Zatímco jeho Potrefeným husám se podařilo oslabené stavy personálu doplnit, jiní takové štěstí neměli. Kvůli zoufalému nedostatku pracovní síly je od začátku srpna zavřená vyhlášená břeclavská restaurace Mlsná koza.
„Před nástupem koronaviru jsme měli pět zaměstnanců. Když to začalo, přeorganizovali jsme se na rozvoz jídel, abychom přežili a zaměstnance udrželi. Po znovuotevření restaurace ale začínala letní sezona, na kterou vždycky potřebujeme počet pracovníků zdvojnásobit. Tentokrát jsme nesehnali jediného – a po pár týdnech nouzového režimu jsme museli podnik dočasně zavřít,“ říká majitel restaurace Antonín Nešpor.
Část personálu Mlsné kozy přešla do jeho druhého provozu – pár kilometrů vzdáleného Hotelu Celnice. Přesto ani ten nemá dost zaměstnanců, posila nedokázala odvrátit omezení jeho provozu jenom na víkendy.
„Ve víkendovém režimu plánujeme fungovat do konce listopadu, přes zimu pak necháme hotel zavřený zcela. Počítám, že stejnou strategii zvolí mnoho hoteliérů. Mlsnou kozu ale plánujeme otevřít co nejdříve, respektive v okamžiku, kdy konečně seženeme schopný personál. Je to opravdu velmi oblíbený podnik,“ plánuje Nešpor.
Personální situaci podle některých provozovatelů neprospívá státní podpora pracovních míst, tedy program Antivirus. „Podle mého názoru fungovala v létě spousta potenciálních pracovníků právě v režimu kurzarbeitu, případně dostali výpověď s odstupným a rozhodli se užít si léto doma,“ konstatuje Ivana Peterková, manažerka čtyřhvězdičkových pražských hotelů v Tančícím domě a Chateau St. Havel.
Letošní léto bylo pro tuzemské pohostinství specifické i prudkým úbytkem zahraničních turistů. „Sezónní poptávka po brigádnících byla na podobné úrovni jako minulý rok. Lišila se však skladba podniků. Ty dražší, v turistických lokalitách a centrech měst, ustoupily do pozadí a v poptávce je nahradily běžné restaurace a pivnice,“ přibližuje Mařík.
Peníze z Antiviru přišly nejdřív pozdě, pak nečekaně brzo. Stát je chce po podnikatelích zpátky, přestože nikoho neošidili a jenom reagovali na předchozí zkušenosti s pomalou výplatou pomoci.
Když jste spokojení, dejte radši deset procent než deset korun. Ani plná restaurace během oběda ještě neznamená, že přežije nejbližší měsíce.
Od 100 do 330 korun za lůžko a noc. Žádosti o dotaci začne přijímat Státní fond podpory investic.
Nezvykle silná návštěvnost tuzemských lokalit díky Čechům, kteří raději trávili dovolenou „doma“, zvýšila zájem o sezónní pracovní sílu ze strany horských hotelů a restaurací. Část této poptávky pokryli třeba studenti, kteří přes školní rok pracovat neplánují, ale část letních brigádníků by se v těchto dnech měla na „trh práce“ zase vracet.
Další pracovní síla se nejspíš uvolní z podniků v lokalitách, kde je cestovní ruch závislý na zahraničních turistech. Hlavně v centru Prahy. Situace je dramatická už teď a nejnovější vývoj nedává moc optimismu, že by se masy turistů brzo vrátily.
Jenom v prvním pražském obvodu už hotely snížily počet svých zaměstnanců o 40 procent. Do konce roku by mohlo jít až o 65 procent, ukazuje analýza podnikatelského sdružení Centrum žije. „Na základě dostupných údajů odhadujeme, že v Praze 1 pracuje v hotelnictví okolo 9000 osob. Ztráta zaměstnání se tedy může dotknout tří až pěti tisíc lidí,“ říká k tomu David Mazáček, ředitel Institutu strategického investování Fakulty financí a účetnictví pražské Vysoké školy ekonomické, který je členem výboru zmíněného sdružení.
Dodává, že právě v centru se nachází naprostá většina pražských pěti- a čtyřhvězdičkových hotelů, jejichž dosavadní klientelu tvořili až z 95 procent zahraniční turisté. Celková obsazenost těchto hotelů je teď zhruba na 30 procentech loňských hodnot. Ani v době, kdy to s koronavirem v Praze vypadalo líp než teď, tedy čeští návštěvnici nedokázali absenci těch zahraničních nahradit. A to nemluvíme o celkových útratách.
Konkrétní dopad na její dva podniky popisuje Ivana Peterková. „Výpadek zahraničních klientů byl zásadní především pro hotel v Tančícím domě. Cizinci tam běžně tvoří 70 procent klientely. Částečně je nahradili hosté z Čech a Moravy a od července také Němci, Rakušané a Slováci. Náš druhý hotel, Chateau St. Havel, měl i před covidem větší podíl české klientely, takže zde není propad tak citelný. Odkládaly se ale skoro všechny svatby, kterých pořádáme kolem 80 ročně. Naštěstí jsme udrželi v chodu restauraci, která prodávala jídla přes okénko a prostřednictvím rozvážkových služeb.“
Také tyto hotely se v létě potýkaly s nedostatkem vhodných uchazečů o práci. „V současné chvíli už zaznamenáváme větší zájem o práci jak do hotelu, tak do restaurace. Zájemci přicházejí z jiných podniků, které buď zcela ukončily provoz, nebo plánují otevřít třeba až na jaře,“ potvrzuje Peterková aktuální trend.
Teprve nejbližší měsíce ukážou, jestli se poměr poptávky a nabídky pracovní síly v pohostinství nějak zásadně změní. Záležet bude i na tom, kolik podniků přežije druhou vlnu a blížící se zimu.
Jsme konečně normální call centrum. Neplníte nesmyslné normy, nedržíme vás u počítače bez jídla, bez pití a bez možnosti si odběhnout, láká pojišťovna nové pracovníky.
Renata Lichtenegerová
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
10. 9. 2020 9:32, xls
Raketově rostoucí mzdy a zároveň restaurace s předraženými cenami za obvykle dost pochybnou stravu je dost smrtící koktejl. Těch krachů ještě bude...
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
10. 9. 2020 10:58, Pijáček
Opravte si prosím chybu - ve slově "ekonomicky zdravý".
„Pokud navíc chcete být jako podnikatel ekonomicky zdraví, nelze za personální náklady dlouhodobě dávat víc jak 30 procenta tržeb,“ upřesňuje.
V diskuzi je celkem (28 komentářů) příspěvků.