Kompenzační bonus dostanou i podnikatelé v insolvenci

Kompenzační bonus pro drobné podnikatele ve výši 500 korun denně má být nově dostupný i pro lidi v oddlužení. Změnu zákona, kterou po tlaku opozice předložilo ministerstvo financí, dnes schválili i poslanci. 

Po schválení mají kompenzační bonus podnikatelé v úpadku dostat i zpětně za celé období, kdy ho šlo čerpat.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) změnu pravidel umožní změna postoje Evropské komise. Český stát totiž peníze na kompenzace čerpá z rozpočtu Evropské unie a podle Schillerové pravidla komise dosud neumožňují podporu lidem v úpadku vyplácet.

„Aktuálně máme s komisí neformálně vyjednáno, že lidem, kteří jsou již ve fázi oddlužení, čerpání bonusu umožníme, a to zpětně za všech pět bonusových období,“ řekla Schillerová. Ke stejné změně pravidel by podle ní mohlo dojít i u dalších podpůrných programů pro podnikatele.

Ministerstvo financí s žádostí o vysvětlení v lednu oslovil ombudsman Stanislav Křeček, podle něj totiž evropská pravidla podporu pro lidi v oddlužení nezakazují. Na kancelář veřejného ochránce práv se obrátila řada podnikatelů s námitkou, že jde o nespravedlivou a nedůvodnou podmínku.

„I když jsou v úpadku, dál podnikají a podnikáním se živí. Opatření proti šíření koronaviru jejich činnost omezila či zastavila, ale kompenzační bonus nedostanou. V obdobné situaci jsou i společníci malých s.r.o. a osoby vykonávající práci na základě dohod o práci konané mimo pracovní poměr,“ zdůrazňuje Křeček.

Zpochybňuje výklad evropských pravidel ze strany ministerstva. „Podle pravidel Evropské komise nelze podporu poskytnout těm podnikům, které byly v obtížích již na konci roku 2019 (tj. prakticky před rozšířením onemocnění covid-19). Naopak podmínky pro poskytování podpory podnikům, které se do obtíží dostaly až v průběhu pandemie, podle ombudsmana takto přísně stanoveny nejsou,“ říká Křeček.

Stejný názor mají i opoziční Piráti, kteří na nespravedlivé podmínky pro lidi v oddlužení upozorňovali už loni. „Pravidla, na která se ministryně alibisticky odvolává, Českou republiku absolutně nevybízí k takové přísnosti při rozdělování podpory, jaká je zde nastavena. Naopak je v něm explicitní výjimka pro osoby, kterým začala insolvence až v roce 2020 a zároveň nevylučuje podporu, u které nehrozí narušení hospodářské soutěže,” upřesňuje Lukáš Kolářík, pirátský poslanec a expert na dluhovou problematiku.

Situace je o to zvláštnější, že zatímco lidé v exekuci nárok na kompenzace mají, lidé v oddlužení nikoli. Oddlužení je přitom aktivní forma, jak člověk řeší vlastní dluhy. Musí o něj sám požádat a následně nejčastěji pět let plnit podmínky oddlužení.

Kancelář ombudsmana v lednu také uvedla, že mnozí žadatelé o kompenzační bonus ve svých stížnostech ombudsmanovi uvádějí, že byli finančním úřadem neformálně kontaktováni s doporučením, aby žádost o kompenzační bonus vzali zpět, protože na něj nemají nárok.

„Obávám se, že důsledkem takového postupu finančního úřadu může být v řadě případů i to, že žadatel v důsledku své neznalosti právních předpisů, může utrpět újmu na svých právech,“ varoval Křeček.

Jde o to, že když lidé svou žádost nestáhnou, dostanou od finanční správy rozhodnutí. Jen když je rozhodnutí, má člověk možnost se bránit, když na kompenzační bonus nedosáhne. Netýká se to přitom jen lidí, kteří jsou v insolvenci. „Mezi stěžovateli jsou i další, kteří řeší jiné problémy v souvislosti s kompenzačním bonusem. A tak pak přijdou o možnost bránit se. V takovém případě jim pak nemůže k vyplacení kompenzačního bonusu pomoci ani ombudsman,“ říká Iva Hrazdílková, mluvčí kanceláře ombudsmana.

Zástupci finanční správy v první reakci uvedli, že finanční úřady jsou instruovány k vedení neformální komunikace, kterou umožňuje zákon a dokáže řízení v dané věci urychlit. Taková komunikace ale nemá sloužit k zmíněnému nabádání, aby žadatel svou žádost vzal zpět. Zda úředníci v praxi postupují, jak uvádí ombudsman, jak často se to děje nebo zda se to prošetřuje, finanční správa neuvedla.

Sdílejte článek, než ho smažem