Aktuálně jsou uzavřené přihlášky do 22. ročníku soutěže EY Podnikatel roku. První ročník se konal na přelomu tisíciletí. Kolik podnikatelů se vám tehdy přihlásilo?
Do úplně prvního ročníku se v hlavní kategorii – tehdy byla jenom ta – přihlásilo 22 podnikatelů, což oproti loňským 146 nebylo úplně fantastické číslo. My byli ale rádi, že se přihlásil aspoň někdo.
Kvůli tehdejší image podnikatelů?
Také kvůli tomu, ano. Podnikatelé neměli v České republice v té době úplně dobrou pověst a lidé je vnímali spíš negativně. Ani sami podnikatelé se proto nikde veřejně moc prezentovat nechtěli. Druhým faktorem ale bylo to, že tu ta soutěž byla nová. Zatímco globální EY Podnikatel roku v té době už běžel víc než dekádu, v Česku tu soutěž nikdo neznal a ani vlastně nevěděl, proč by se měl přihlásit.
A proč by se měl přihlásit? Co je hlavní motivace?
Prestiž, mediální pozornost, oborové uznání, známka kvality toho, co děláte, jak pro vaše zaměstnance, tak pro zákazníky i možné investory, a opravdu ojedinělá možnost přidat se do globální komunity ostatních úspěšných podnikatelů. S tím se pojí nové obchodní příležitosti, osobnostní i profesní rozvoj a celá řada dalších věcí. Porotu navíc tvoří vítězové předchozích kol, takže vaši podnikatelskou dráhu hodnotí opravdu ti nejpovolanější lidé, kteří vědí, o čem mluví.
Soutěž se jmenuje EY Podnikatel roku. Jaká je role vaší společnosti, když vítěze vybírá nezávislá porota?
EY soutěž pořádá a zaštiťuje. Hodnotící kritéria, se kterými porota pracuje, jsou také naše a ve všech 60 zemích, kde aktuálně soutěž probíhá, jsou stejná. To je známkou kvality a férovosti. Součástí hodnocení jednotlivých podnikatelů je také analýza, jestli je s jejich firmou či firmami vše zákonně v pořádku. A tu také provádíme my. Takže EY dává jakýsi potvrzující štempl, takovou známku kvality.
Do mezinárodní auditorské společnosti Arthur Andersen (dnes EY) nastupovala před dvěma dekádami jako zaměstnanec číslo šest a svůj profesní život s ní pojí dodnes. Zprvu působila v oddělení daní, před devíti lety se pak stala ředitelkou prestižní podnikatelské soutěže EY Podnikatel roku, která kromě Česka probíhá také v dalších téměř 60 zemích na šesti kontinentech. V soukromém životě je Helena maminkou tří dnes už dospělých synů a volný čas ráda tráví buď cestováním anebo sportem v přírodě.
Proč jste se rozhodli v Česku soutěž pořádat?
Protože nám tehdejší negativní pověst podnikatelů vadila. Viděli jsme mezi nimi, a to nejen mezi našimi klienty, opravdu zajímavé lidi s úžasnými příběhy. Chtěli jsme paradigma podnikatele v očích veřejnosti změnit tím, že poukážeme na to, co všechno dělá, co všechno musel překonat a jaké má hodnoty. Podnikatelé dávají lidem práci a posouvají svět kupředu. Existují opravdu poctiví a schopní jedinci, tak je pojďme ukázat. To byla motivace v začátku, dnes už jsme trochu dál a řešíme i celospolečenskou stránku věci, udržitelnost a jiné faktory, na které v těch prvních letech takový důraz nebyl.
Je ještě něco, co se za ta léta změnilo? Jsou dnes soutěžící podnikatelé jiní než před dvaceti lety?
Kromě celospolečenské motivace, tedy že chtějí dělat něco navíc, bych řekla, že nám podnikatelé za ty roky trochu omládli. Dříve se do soutěže hlásilo opravdu málo mladých podnikatelů. Dnes je situace v podstatě úplně opačná. Našemu nejmladšímu přihlášenému podnikateli bylo teprve 21 let a loni byl Josef Průša ve svých 31 letech dosud nejmladším celostátním vítězem. To je asi nejzajímavější změna. A také se objevuje víc technologických firem než dřív, což asi není úplně překvapivé.
A je něco, co se nemění?
Nemění se ta touha po vítězství. Všichni chtějí vyhrát a neradi prohrávají, což se určitě promítá i do jejich byznysu. Když budujete firmu, často bojujete se spoustou nepřízní a daleko to dotáhnou jen ti, co se nevzdávají. A to samé platí pro EY Podnikatele roku.
Jaký musí podnikatel být, aby v soutěži uspěl?
Myslím, že je důležitá vášeň a schopnost strhnout ostatní. Výjimečný podnikatel musí mít vizi, pro kterou nadchne svůj tým. A musí mít charisma, vidět příležitost tam, kde ji jiní nevidí, a být ochoten bít se až do posledního dechu.
Můžu se jako podnikatel přihlásit víckrát, nebo jednou a dost?
Přihlásit se opakovaně je možné a také se to děje. Roli v tom hrají ambice podnikatelů a jejich touha vyhrát. Občas se stává, že když je ročník opravdu silný a je v něm hned několik potenciálních vítězů, že se ti, kteří skončí na druhých a třetích příčkách přihlásí znovu. Když to řeknu odlehčeně: Někdy holt máte smůlu, že je s vámi v závodě i Usain Bolt, tak aby vám to nebylo líto, můžete zkusit závodit napřesrok.
Vzpomínáte si na nějaký konkrétní takto silný ročník?
Nejsložitější byl v tomto smyslu asi ročník 2012. Tam se nám sešly hned tři velké osobnosti – František Piškanin z Hopi, Zdeněk Pelc z GZ Media a Lubomír Stoklásek z Agrostroje Pelhřimov. Porota se s tím opravdu hodně prala, než nakonec vybrala pana Piškanina. Oba v tomto kole neúspěšné pány to samozřejmě naštvalo a současně zdravě motivovalo. Proto se nakonec oba přihlásili znovu. A celostátního vítězství se také oba i dočkali – pan Pelc v roce 2015 a pan Stoklásek v roce 2017. Taková pauza někdy navíc přihlášce i pomáhá, protože se firma za tu dobu posune zase o něco dál a má lepší šance, což se nám tady v obou případech potvrdilo.
Čí příběh z těch, které vám prošly takříkajíc pod rukama, je podle vás nejzajímavější?
Asi bych jmenovala Avast. Když se v roce 2009 Eduard Kučera s Pavlem Baudišem přihlásili, nikdo z nás netušil, jaká fenomenální firma, na kterou my všichni Češi můžeme být právem hrdí, z jejich podnikání vyroste. Z tohohle pohledu měl Avast asi ten nejimpozantnější vývoj. I když nás samozřejmě těší zejména to, že všichni vítězové, které jsme ocenili, i po svém vítězství dál rozvíjeli a zdokonalovali svoje firmy a jsou dnes daleko dál, než byli v den ocenění. Tedy to, že to všechno byly očividně dobré volby.
V globálním kole soutěže ale ani Avast neuspěl.
Tak tehdy to ještě nebyla ta firma jako dnes, ale obecně je pravda, že evropských vítězů celosvětové soutěže není mnoho a Čech nevyhrál ještě ani jeden. Myslím si ale, že je to způsobeno jednak relativním měřítkem – globální vítězové většinou nějak zásadně ovlivňují, když to přeženu, skoro půlku planety, což z naší pozice většinou moc dobře nejde. A také tam jsou opravdu převratné osobní příběhy, které se přihodí jen jednomu ze sta milionů. To ale samozřejmě neznamená, že takový člověk nemůže být Čech. A třeba to příště právě Čech bude, kdo ví. Nominujte zajímavé lidi kolem vás a uvidíme, jestli to prolomíme.
FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.
Navštivte svět soudobého umění
Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.
Sdílejte článek, než ho smažem
