Zdroj: Shutterstock
Od příštího roku se mají podle vládního návrhu zvyšovat odvody na sociální i zdravotní pojištění osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Důvodem je, že zhruba 60 procent podnikatelů si v současnosti platí jen minimální povinnou částku. Do důchodového systému tak odvádějí výrazně méně než zaměstnanci a pak pobírají nízké důchody.
„Vláda navrhla zvýšení odvodů OSVČ na sociální a zdravotní pojištění konkrétně tak, že se zvýší v letech 2024 až 2026 minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 na 40 procent průměrné mzdy. Tedy o pět procentních bodů ročně. Tím se přiblíží minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy,“ vysvětluje Stefan Fous z tiskového oddělení ministerstva financí.
V prvních třech letech podnikání by ale snížený minimální vyměřovací základ zůstal. Minimální mzda činí v letošním roce 17 300 korun.
Zároveň by si OSVČ platily pojistné nejméně z 55 procent namísto současných 50 procent základu daně – tato změna se má týkat jak sociálního, tak zdravotního pojištění.
„Adekvátně se tomu bude upravovat i paušální daň v příštích letech. Propočty a změnu legislativy v tomto ohledu chystáme,“ dodává Fous.
Jak se změní odvody na sociální pojištění OSVČ | ||||
| 2023 (současnost) | 2024 (návrh) | 2025 (návrh) | 2026 (návrh) |
Minimální vyměřovací základ | 25 % | 30 % | 35 % | 40 % |
Vyměřovací základ | 50 % | 55 % | 55 % | 55 % |
O nutnosti upravit výši odvodů u OSVČ se v souvislosti s důchodovou reformou mluvilo už dlouho. Současný návrh ovšem sebere více peněz z kapes drobných podnikatelů než těch, kteří mají příjmy ročně kolem milionu a více.
„První opatření se týká pouze těch OSVČ, jež platí zálohy z minimálního vyměřovacího základu, tedy nyní těch, kteří mají základ daně do výše zhruba 240 tisíc korun. Při uplatnění 60procentního paušálu odpovídá tento základ daně příjmům ve výši cca 600 tisíc korun. Druhé opatření, tedy zvýšení vyměřovacího základu na 55 procent základu daně, se dotkne všech OSVČ, tedy i těch, které mají vyšší příjmy, než ze kterých se platí minimální zálohy,“ vysvětluje daňová expertka společnosti Mazars Gabriela Ivanco.
Podrobněji o sociálním a zdravotním pojištění v roce 2023:
Vypočítala, že po zavedení prvního i druhého opatření se hranice příjmů, do které bude nutné platit minimální měsíční zálohy, zvedne až na téměř 900 tisíc korun za rok.
„Je zřejmé, že poplatníci odvádějící zálohy z minimálního vyměřovacího základu odvádějí na zálohách vzhledem k výši svého příjmu relativně více než poplatníci, kteří platí ze skutečného vyměřovacího základu. Přičemž platí: čím nižší zisk, tím relativně více odvádí na zálohách státu,“ upozorňuje Ivanco.
Podnikatel s příjmy 600 tisíc korun ročně a 60procentními paušálními výdaji nyní odvede pojistné na sociální pojištění z minimálního vyměřovacího základu ve výši 2944 korun za měsíc. V letošním roce je minimální vyměřovací základ stanoven částkou 120 972 korun. V roce 2026 by tento podnikatel odvedl pojistné také z minimálního vyměřovacího základu, ale už ve výši 4710 korun za kalendářní měsíc. Připlatí si měsíčně o 1766 korun.
Podnikatel s příjmy jeden milion korun a 60procentními paušálními výdaji nyní odvede pojistné ze skutečného vyměřovacího základu, a to ve výši 4867 korun měsíčně. V roce 2026 by odvedl pojistné také ze skutečného vyměřovacího základu, jeho výše by ale činila 5354 korun. Oproti současnosti zaplatí víc jen o 487 korun.
Chcete si i v penzi plnit sny? Poradíme!
Najděte si nejvýhodnější penzijní spoření a získejte státní příspěvky i slevy na dani. Podpořit vás může i zaměstnavatel.
Nejvíce si připlatí lidé, kteří odvádějí pojistné z minimálního vyměřovacího základu. „Pro tyto nejmenší živnostníky by se mohlo jednat o výrazný zásah do jejich podnikání. V tom lze právě spatřovat problém – že reforma dopadá spíše na drobné, často příležitostné živnostníky, a nikoliv na ty, kteří obcházejí zákon pomocí například švarcsystému,“ říká Ondřej Preuss, zakladatel webu DostupnyAdvokat.cz
Podobný názor má daňový expert Michal Jelínek z V4 Group. „Způsob, jakým k řešení problému vláda přistoupila, není nejšťastnější. Pokud bude nějaká OSVČ v jednom roce ztrátová například z důvodu zvýšených nákladů, pak odvody na sociální pojištění mohou tuto osobu nepřiměřeně zatížit,“ říká Jelínek.
Logičtější by podle něj bylo více zvýšit poměr vyměřovacího základu vůči základu daně. „Jeho zvýšení i o několik desítek procent by mělo neutrálnější dopad než zvýšit minimální vyměřovací základ podle výše průměrné mzdy," míní Jelínek.
Podle Hospodářské komory by stát měl spíše než direktivně zvyšovat odvody usilovat o to, aby si živnostník dobrovolně platil vyšší pojistné, pokud chce dosáhnout na vyšší sociální dávky.
„Rozumíme tomu, že by minimální vyměřovací základ měl být na úrovni minimální mzdy. Ale nezapomeňme, že podnikatel nedostane podporu v nemoci, musí se často starat o své zaměstnance, nemůže odjet na dovolenou. Argumentaci, že drobný podnikatel v tuto chvíli nevidí, že se jednou dostane do stísněné situace a bude chtít sociální dávky nebo bude mít nízký důchod, odmítáme,“ reaguje mluvčí komory Miroslav Diro.
Doplňuje, že podnikatelé jsou svéprávní a nepotřebují vodit za ruku. „Pokud budou odvádět menší částky, musí počítat s nižším důchodem,“ dodává Diro. A připomíná, že minimálmí výše záloh se už nyní zvyšuje každý rok v lednu. Výpočet je navázán na průměrnou mzdu v Česku.
Výše minimálních záloh na sociální pojištění se nyní vypočítá jako 29,2 procenta z 25 procent průměrné mzdy. Ta je pro letošní rok stanovena částkou 40 324 korun. Pro letošní rok tak OSVČ na hlavní činnost platí minimálně 2944 korun měsíčně. Pokud polovina jejich zisku (příjmy minus výdaje) překročí částku 120 972 korun, platí už ze skutečného základu daně. Minimální zálohy na zdravotní pojištění tvoří 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy, letos tedy 2722 korun.
Co ještě přichystala vládní koalice?
Kateřina Hovorková
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
