Česká národní banka nedávno všechny překvapila tím, že tiše a rádoby nenápadně vložila do jedné připravované novely výrazné navýšení různých správních poplatků, které jsou příjmem jejího rozpočtu. V některých případech má možná navýšení smysl vzhledem k pracnosti placených úkonů, v řadě jiných mají zřejmě navýšené poplatky sloužit k něčemu jinému – aby ČNB místo skutečné dohledové práce zvýšila bariéru pro vstup na trh a tak se zbavila své skutečné práce.
Nejbrutálnějším příkladem je zde navýšení poplatku za registraci podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele z 2 000 na 10 000 korun. Tento poplatek musí zaplatit každý, kdo se chce věnovat nabídce pojistných produktů. No a co, ptáte se? Vlastně nic – jen kdyby se za živnostenský list neplatila desetina toho, co chce ČNB za povolení živnosti v jednom oboru. A kdyby registrace u ČNB, umožňující nabízet investice, nebyla úplně zdarma.
Pro ČNB je už dnes registrace pojišťovacích zprostředkovatelů velmi zajímavý byznys. Spolu s Ministerstvem financí od roku 2004 za registrace vybrala okolo čtvrt miliardy korun, což nejsou ani pro velkou státní instituci peníze k zahození.
Přitom by ale ČNB mohla vybrat výrazně víc – a účastníci trhu by jí tleskali místo toho, aby nechápavě kroutili hlavou nad nesmyslně navýšenými poplatky za jednoduchý administrativní úkon. Hlavním argumentem centrální banky pro navyšování poplatků totiž je, že v registru pojišťovacích zprostředkovatelů jsou desítky tisíc lidí, kteří již činnost dávno nevykonávají. Tuto situaci ovšem pětinásobné zvýšení poplatků za registraci nijak nevyřeší.
Proč raději ČNB nezavede povinnost firem odhlásit z registru lidi, kteří v byznyse končí? Když může firma své lidi hromadně registrovat, měla by mít povinnost je také vymazat. A pokud by banka zavedla drobný udržovací poplatek za vedení v registru, měla by velmi dobrý nástroj, jak každý rok najít ty, kteří už registraci nepotřebují a seznam tak elegantně pročistit.
Brutální navýšení poplatku za jednoduchý administrativní úkon navíc přichází v době, kdy všichni mluví o snižování administrativní zátěže a o podpoře podnikání. A dokonce i Ministerstvo financí tuhle protipodnikatelskou změnu zákona přijalo, místo toho, aby tlačilo ČNB k tomu, aby plnila svou opravdovou roli při dohledu nad finančním trhem.
Administrativní pořádek by bylo možné zavést jednoduchými ročními poplatky a sankcemi za neodhlášení pojišťovacích zprostředkovatelů. Skutečný pořádek by šlo zavést rovněž, i když by to bylo trochu složitější. Místo administrativního zatěžování slušně se chovajících firem by však ČNB musela být ochotna důrazně se podívat na zoubekspolečnostem a jednotlivcům s pochybným přístupem ke klientům. Několikrát v minulosti už to dokázala. Doufejme tedy, že bude pokračovat v tom, co je důležité, a nebude bránit těm, kteří chtějí začít podnikat. Rolí ČNB je totiž udržovat pořádek a udržovat férová pravidla, nikoliv hledat cesty, jak si pohodlně navýšit vlastní rozpočet.
(Psáno pro Lidové noviny)
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 1. 2011 10:38, pietroV
Státní kasa je prázdná, tak proč by to ministerstvo financí nepřijalo. Po ČNB nelze ani požadovat něco co by bylo přínosem pro finanční trhy. Sama přiznává, že ji zákon neumožňuje z registru vyřadit zprostředkovatele, kteří se dopouštějí úmyslných pochybení až podvodů. Na druhou stranu, ale jako dohledový orgán ani nemá snahu iniciovat změnu zákona tak, aby se oddělilo zrno od plev a přitom je to poměrně jednoduché, včetně opatření uváděných Tomášem Prouzou. K čemu potom slouží takový dohled?!?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
18. 1. 2011 17:14, Lukáš Doskočil
Pánové, není tento článek trochu přehnaný???
Chápu pana Prouzu, že zvýšení poplatku za licenci, vidí jako „brzdu“ pro poradenský byznys. Připravovaná novela bude mít určitě fatální důsledky pro nábor nových duší. Každý nováček si dobře rozmyslí, jestli pro něj má cenu se do poradenství pouštět.
Ale na druhou stranu, nemůže být například toto cesta ke zkvalitnění poradenství? Jde nám o kvalitu nebo kvantitu poradců? Nováčci se velkým dílem podílejí na nekvalitě poradenství a navíc velká většina z nich po krátké době skončí. Jediná cesta, jak omezit jejich počet je zpřísnit podmínky pro přístup do oboru. Zavedení ročního poplatku podle návrhu pana Prouzi nic neřeší.
ČNB tleskám!
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.