Diplomatický, šaramantní, tichý, loajální a maximálně profesionální. Tak působí na první dojem nejlepší likvidátor jedné z největších tuzemských pojišťoven. Přestože je to velmi mladý muž s výhradně technickým vzděláním, je vidět, že sociální inteligence a schopnosti vyjednávat a obhájit svůj postoj mu rozhodně nechybí. Stejně jako odbornost se zaměřením na auta. Jako automechanik s praxí a absolvent dopravní průmyslovky má pro likvidátora autopojištění patrně tu nejvhodnější kombinaci vzdělání. Díky svým schopnostem a zkušenostem se Marek Paclík v pojišťovně Allianz zabývá těmi nejsložitějšími případy, jak potvrzuje i ředitel úseku likvidace pojistných událostí vozidel, majetku a odpovědnosti Pavel Novotný (o jeho práci se dočtete víc v příštím díle seriálu).
Do terénu už likvidátoři nejezdí
Běžný den likvidátora ve velké pojišťovně začíná poměrně stereotypně. Nevyráží nikam do terénu jako v dřívějších dobách, kdy se pokoušel o detektivní práci a při ní se potkával i přímo s klienty. Tak to můžete znát třeba z dobrodružného filmu Finna Taylora Darwinovy ceny (2006) – hlavní hrdinové se snaží pro pojišťovnu zjišťovat, jak došlo k naprosto neuvěřitelným pojistným událostem. V těch největších tuzemských pojišťovnách to prý už několik let takhle opravdu nevypadá. Likvidátoři nejezdí po klientech po celém Česku, nýbrž jen na jedno místo, a to do firmy svého zaměstnavatele.
A každé ráno se opakuje stejný rituál. Likvidátor přijde do kanceláře, zpravidla v centrále pojišťovny, a zapne počítač. Poté se přihlásí do interního systému pojišťovny a zjišťuje z databáze, jaké případy na něj tentokráte vyšly. Vyjma závažných a velmi komplikovaných pojistných událostí se běžné rutinní pojistné události přidělují v systému jednotlivým likvidátorům automaticky podle jejich vytíženosti. Mezi takové patří v případě pojištění automobilu například klasické „parkovací“ nehody, kamínkem poničené přední sklo auta či karosérie poškozená při běžné nehodě bez škod na zdraví. I ty „běžné“ pojistné události jsou ale pochopitelně omezené výší škody.
Jednoduché případy pojistných událostí však nejprve „projdou rukama“ operátora. Ten od klienta přijme hlášení o pojistné události a vyplní o něm záznam do systému. S klientem se současně domluví na tom, jaké podklady má ještě dodat, aby se pojišťovna mohla jeho případem zabývat a popřípadě mu i vyplatit pojistné plnění. Teprve v okamžiku, kdy je dokumentace případu kompletní, přiřadí ho systém konkrétnímu likvidátorovi. Jeho úkolem v této třetí fázi procesu likvidace je posoudit případ celkově a vyhodnotit závěr za pojišťovnu, tj. včetně výpočtu. Likvidátor tak rozhoduje o tom, zda vůbec, kolik a případně jak pojišťovna klientovi vyplatí pojistné plnění.
Pojistné podvody neprocházejí
Složitější případy s vysokou výší škody, které řeší mimo jiné i Marek Paclík, se posuzují více individuálně. Likvidátorům je rozděluje přímo jejich šéf, a to nejen podle vytíženosti či počtu případů, které mají likvidátoři za sebou, ale i podle specializace (na motorky, kamiony atd.). Od přidělení takovéhoto případu se potom o vše až do konce stará dotyčný likvidátor. Sleduje, zda je dokumentace k pojistné události kompletní, urguje její doplnění a věnuje se rovněž výpočtu výše pojistného plnění. Likvidátor musí ověřit například i tak banální fakta jako, zda vlastník vozu souhlasí s účastníkem nehody podle technického průkazu. Stává se totiž, že klient prohlašuje auto za své, podle technického průkazu ale likvidátor zjistí, že je vůz psaný na manželku. V takovém případě je podle Paclíka nutné zajistit ještě i plnou moc. Likvidátor dále musí prostudovat faktury servisu a výsledné zprávy z prohlídek vozidel či majetku. Práci v terénu, jako je obhlídka místa škodné události, nehody, vozidla atd., ovšem vždy deleguje přes interní systém na mobilního technika pojišťovny (o něm píšeme v jiném díle seriálu), popřípadě na partnerský autoservis či jiného smluvního obchodního partnera.
Jestliže se likvidátorovi něco „nezdá“, vyžádá si k jedné prohlídce pro jistotu i ještě jednu další, a to v případě autopojištění klidně i po opravě. Případů, kdy se prohlídka dělala vícekrát, není podle Paclíka až tolik. Ty nejkřiklavější případy obyčejně odchytne už systém pojišťovny podle vybraných parametrů. Fotografie ale vyhodnotit neumí. A to je také úkolem likvidátora, aby fotodokumentaci posoudil a případně si vyžádal ještě další obhlídku. Pokud je podezření na pojistný podvod, likvidátor požádá o přešetření detektiva pojišťovny (o něm píšeme v jiném díle seriálu). Tam, kde se podezření potvrdí, případ se předává policii. Někdy se ale stává, že se klient při dalším podrobnějším prošetřování s pojišťovnou dohodne a svou žádost o pojistné plnění stáhne. Pro pojišťovnu to je zpravidla výhodnější (časově i finančně) než jít s případem k soudu.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
22. 9. 2013 13:35, klient
Paclík, zvaný též mezi lidmi prclík, je jen protekční lempl, a to, že vedoucího likvidátora v pojištovně dělá lempl vzděláním automechanik, potvrzuje póvl z Allianzu. Tůmová pak jen prdovlezka, která si může jit onanovat jinam, nikoliv na internet.
S debilama z Allianzu nikdy!!!!!
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.