danění paušálu za ubytování,dopravu dle interních směrnic

Dobrý den. Podle § 24 odst. 2 písm. zh) a písm. j) bod 1 zákona o daních z příjmů jsou daňově uznatelné náhrady cestovných výdajů do výše stanovené zvláštním předpisem (zákoník práce) a náklady na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců. Podle pokynu GRŘ č. D-6 k §24 odst. 2 ZDP se za prokázané daňové výdaje považují také paušalizované náhrady v případě, že je zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům v souladu se zákoníkem práce. Je rovněž potřeba, aby výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných daňových výdajů. V případě, že dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven, je zaměstnavatel povinen změnit i výši paušálu. Podmínky paušalizace cestovných náhrad upravuje ustanovení § 182 Zákoníku práce. Předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti není hodnota mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků poskytovaná v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem. Předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti rovněž nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze ZČ, do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem pro zaměstnance zaměstnavatele uvedeného v § 109/3 ZP), jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách. Jiné a vyšší náhrady/výdaje než stanoví zákoník práce/zvláštní předpis, jsou zdanitelným příjmem zaměstnance. Uvedené platí i pro paušalizované výdaje. Pokud by zaměstnavatel do paušálních částek svým zaměstnancům zakalkulovat vyšší částky, tzn. nad předmětné limity, musel by tyto nadlimitní částky zaměstnancům „přidanit“. Pro účely stanovení vyměřovacího základu pro SP a ZP se postupuje obdobně.