vypocet dane OSVC pri praci mimo CR

Dobrý den. V první řadě bych se rád omluvil za absenci diakritiky, ale nemám na tomto počítači nainstalovanou češtinu. K mému dotazu: Pracuji jako OSVČ s českým sídlem na území belgického království, kde pobývám většinu roku a mám většinu příjmu. Pojištění platím v ČR, ale zaměstnavatel mě vyzval k platbě daně z příjmu v Belgii. Můj dotaz je, zda mohu pro výpočet základu daně aplikovat český paušál. Děkuji, Vejvoda.

Otázku poslal/a:  , 22. 3. 2015 0:08

Na otázku odpovídá:

Barbora Krížová - daňový poradce, Barbora Krížová

Dobrý den. Dotaz je složitý a má více aspektů, můžu na ně jenom poukázat, dále doporučuji konzultaci s odborníkem. Prvně je potřeba zjistit, jak dlouho máte právo podnikat, na základě českého živnostenského listu, na území Belgie V souladu se smlouvou o založení evropského společenství, by se mělo jednat jenom o dočasné a příležitostné podnikání na území jiného státu, přesné vymezení najdete v belgických zákonech. Dále je potřeba zjistit, zda jste skutečně příslušný k českým předpisem upravujícím oblast zdravotního a sociálního pojištění. V souladu s harmonizovanou legislativou EU, se zmíněná příslušnost určuje podle skutečného místa výkonu výdělečné činnosti (ve Vašem případě je to Belgie). Pro Váš případ je potenciálně možné využít výjimku podle čl. 12 Nařízení č. (ES) č. 883/200. To znamená, že pokud jste obvykle provozoval SVČ v ČR a dále provozujete podobnou činnost v Belgii, můžou se na Vás i nadále vztahovat právní předpisy ČR za podmínky, že očekávaná doba trvání této činnosti v Belgii nepřesáhne 24 měsíců. Co se daní týče, nejdříve je potřeba posoudit Vaší daňovou rezidenci, je možné že u Vás došlo ke změně z české na belgickou daňovou rezidenci (viz čl. 4 smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi ČR a Belgií). V takovém případě již své celosvětové příjmu musíte přiznávat v Belgii (tzn. včetně případných příjmů ze zdrojů v ČR). Podrobné informace týkající se daňové rezidence i určení příslušnosti k předpisům SP a ZP najdete na ve FAQ dotazech nebo na mých webových stránkách www.dane-krizova.cz. Pokud jste ale nadále českým daňovým rezidentem, mohla Vám v Belgii vzniknout stálá provozovna podle čl. 5 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi ČR a Belgií. Příjmy, které jsou generované stálou provozovnou rezidenta ČR na území Belgie, podléhají zdanění v Belgii a to podle daňové legislativy Belgie. Pozor, v tomto případě se nejedná o provozovnu podle zákonů regulujících obchod a podnikání, ale o daňovou fikci, která může vzniknout např. i z titulu poskytování služeb na území Belgie po určité období. V takovém případě ale nemůžete, v belgickém daňovém přiznání, použít českou legislativu, tzn. ani české výdajové paušály. Dále, jako český daňový rezident jste povinen podat daňové přiznání i na území ČR, ve kterém uvedete své celosvětové příjmy, tzn. včetně těch ze stálé provozovny v Belgii. V českém daňovém přiznání již ovšem postupujete podle české daňové legislativy, tzn. uplatnění příslušného výdajového paušálu tady je možné. Případná daň z příjmů, zaplacená v Belgii, se započítá na celkovou českou daňovou povinnost podle čl. 23 zmíněné smlouvy.

25. 3. 2015 15:12

Položte svojí vlastní otázku. Daňová poradna je vám plne k dispozíci.


Další otázky z poradny


Související články

Související články na téma daň z nemovitosti, daň z příjmu, daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, daně, daňová poradna, dph, silniční daň

Nejste si jisti v akciových kramflecích?

29. 9. 2004 | redakce Peníze.CZ | 5 komentářů

Nejste si jisti v akciových kramflecích?

Slova jako akcie a dividenda se v dnešní době skloňují ve všech pádech. Víme ale všichni, co se pod těmito termíny skrývá, jak je to se zdaněním výnosů z prodeje akcií a výplaty dividend nebo s jakými druhy těchto cenných papírů se můžeme setkat?

Firma 'dobrý občan'

27. 9. 2004 | Simona Ely Plischke | 1 komentářů

Firma 'dobrý občan'

Podnikatelé a firmy vynakládají na sponzorské dary nemalé peníze, někdy jde až o několik desítek milionů ročně. Ne vždy se ovšem snaží zviditelnit své jméno. Koho a proč sponzorují?

Jsou zaměstnanecké výhody pro zaměstnance?

24. 9. 2004 | Petr Šafránek | 33 komentářů

Jsou zaměstnanecké výhody pro zaměstnance?

Rozšířenou formou zaměstnaneckých výhod se staly příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění zaměstnancům. Praxe ale bohužel často ukazuje, že zaměstnavatelé se snaží zejména o vytěžení maxima pro sebe či obchodní zástupce finančních institucí, a výhody pro zaměstnance tak zůstávají na posledním místě.

Čistá mzda tvoří pouhou polovinu nákladů na práci

22. 9. 2004 | Jiří Šedivý | 21 komentářů

Čistá mzda tvoří pouhou polovinu nákladů na práci

Náklady na práci jednoho zaměstnance, to nejsou jenom jeho mzda a zákonné pojištění, ale řada dalších nezbytných výdajů. Je u nás práce drahá, nebo levná? Jaké jsou podíly nemzdových nákladů, tedy odvodů do zákonných fondů, státní kasy a dobrovolných výdajů?

Rovný důchod: snižte povinné odvody

22. 9. 2004 | Petr Mach | 53 komentářů

Rovný důchod: snižte povinné odvody

Všichni lidé by měli mít právo sami rozhodnout, jak se svými penězi naloží. Jen tak lze dosáhnout spravedlnosti poskytnutím svobody volby všem. Rovný důchod, systém připravený Centrem pro ekonomiku a politiku, zajišťuje, že stát přebírá odpovědnost za určitý standard a na poplatnících nechává zajištění se nad tuto úroveň. Jak by tento systém fungoval?

Reforma penzí nemusí být hra s nulovým součtem II.

16. 9. 2004 | Kateřina Havlíčková | 95 komentářů

Reforma penzí nemusí být hra s nulovým součtem II.

Přečtěte si dokončení včera publikovaného prvního dílu návrhu reformy. Přinese navrhovaný systém nějaké ztráty, a pokud ano, jaké? Mělo by být kapitálové spoření povinné, či nikoliv? Jak vyřešit problémy ohrožených skupin a jaké má vlastně výhody a nevýhody smíšený systém?

Reforma penzí nemusí být hra s nulovým součtem

15. 9. 2004 | Kateřina Havlíčková | 39 komentářů

Reforma penzí nemusí být hra s nulovým součtem

Výsledkem reformy penzí by měl být smíšený systém, sestávající z paušálního státního důchodu a toho, co si každý naspořil ve fondu. Standardně se počítá s tím, že se do systému nejprve zapojí pouze mladí, to ale přináší významné problémy. Lepším řešením se jeví zapojení naopak pouze starších, významným plusem je pak flexibilita reformy.

Jak zvolit favorita mezi penzijními fondy

14. 9. 2004 | Lev Dvorok | 43 komentářů

Jak zvolit favorita mezi penzijními fondy

V začátcích penzijního připojištění se mohli zájemci rozhodovat jenom podle penzijních plánů, dobrého jména fondu, kapitálové síly a podobných ukazatelů. Jenže penzijní připojištění u nás existuje už dost dlouho na to, aby jednotlivé fondy ukázaly, jak umí zhodnocovat svěřené peníze.

Domek nebo les, pro stát zdroj peněz

10. 9. 2004 | Vendula Hilkovičová | 64 komentářů

Domek nebo les, pro stát zdroj peněz

Každoročně vybírá stát od vlastníků staveb a pozemků daň z nemovitostí. A protože vlastnit dům, pole nebo les není nic neobvyklého, nebude na škodu, když si o této dani řekneme něco více.

Penzijní reforma? Klíčem jsou příspěvky do systému II.

9. 9. 2004 | James Hyzl Martin Kulhavý Jiří Rusnok | 52 komentářů

Penzijní reforma? Klíčem jsou příspěvky do systému II.

Přečtěte si dokončení návrhu penzijní reformy, jehož první díl jsme publikovali včera. Jak by měl podle autorů celý systém přesně fungovat? Kolik budou lidé do systému odvádět v závislosti na počtu dětí v rodině? Jakou základní penzi nám tento systém zajistí? Pomůže vyřešit rostoucí zadlužení penzijního systému?

Ve švédském registru najdeš vše

8. 9. 2004 | Kristýna Havligerová | 8 komentářů

Ve švédském registru najdeš vše

Ve Švédsku obsahuje databáze s osobními údaji o občanech mnohem více údajů než u nás, například identifikační číslo, hodnotu majetku nebo výši zaplacených daní. Pojďme se podívat, jak vypadá registr podle švédského receptu.

Škromach a Tlustý říkají totéž

7. 9. 2004 | Kateřina Havlíčková | 10 komentářů

Škromach a Tlustý říkají totéž

Sečteme-li daňový odpočet na dítě a přídavky, zjistíme, že celková částka této "státní podpory" dětí s rostoucí výší příjmu u všech typů rodin neklesá, ale doslova "hopsá" nahoru dolů, a to víceméně bez ohledu na skutečnou potřebnost rodiny. Nový návrh ministra Škromacha může být přínosem, navíc se zdá, že by znamenal prakticky totéž, co chce opozice.

Jak vyděláváme pro státní kasu

3. 9. 2004 | Vendula Hilkovičová | 16 komentářů

Jak vyděláváme pro státní kasu

Každý měsíc se nám naše mzda či plat sníží nejen o daň z příjmů, ale i o zdravotní a sociální pojištění. Víte však, kdo musí tato pojištění platit, jak se vypočítá jejich výše a o jak velkou část mzdy vlastně pravidelně přicházíme? Jestli ne, čtěte dál.

Je obchodování na měnovém trhu pro každého?

2. 9. 2004 | Jiří Tuvora | 13 komentářů

Je obchodování na měnovém trhu pro každého?

V minulých letech řada společností nabízela obchodování na měnovém trhu (FOREX) za využití finanční páky bez jakéhokoliv povolení jen na základě smlouvy o zprostředkování. "Brokeři" těchto firem přitom obchodovali s penězi klientů na jejich účtu, někdy i bez vědomí klienta. Nyní je situace jiná a lze tvrdit, že se i na poli měnových obchodů pro tuzemské investory blýská na lepší časy.

Stránka 106/127

Partner sekce

Barbora Krížová - daňový poradce

Barbora Krížová - daňový poradce

Ing. Barbora Krížová je daňová poradkyně, člen Komory daňových poradců ČR č. osvědčení 4489, s více než 18letou praxí v oboru daní a účetnictví. V průběhu své kariéry působila jako v ČR tak i na území Slovenské republiky. Daňová poradkyně poskytuje komplexní služby z oblasti účetnictví, mzdové agendy a daňového poradenství právnickým i fyzickým osobám podnikajícím v různých odvětvích ekonomiky. S klienty komunikuje i anglicky, francouzsky a slovensky. info@dane-krizova.cz

Za poradnu odpovídá:

Barbora Krížová

http://dane-krizova.cz

Partnerem poradny od: 16.1.2012

Aktuální články

Chcete neplacené volno? Kolik vás bude stát a s čím je třeba počítat

Chcete neplacené volno? Kolik vás bude stát a s čím je třeba počítat

Kdy vám nestačí dovolená, můžete v zaměstnání požádat o neplacené volno. Poradíme, jak...více

ČSOB zavede poplatek za příchozí platbu přímo na kartu

ČSOB zavede poplatek za příchozí platbu přímo na kartu

Československá obchodní banka (ČSOB) od listopadu nově zpoplatní příchozí platby přímo...více

Moneta rozšířila možnost, jak získat lepší kurz eura nebo dolaru

Moneta rozšířila možnost, jak získat lepší kurz eura nebo dolaru

Online směnárna Monety nově funguje nepřetržitě, tedy v režimu 24/7. Dříve ji lidé mohli...více

Interaktivní grafiky

Jakou kartu teď dostanete? Podívejte se na přehled podle bank

Jakou kartu teď dostanete? Podívejte se na přehled podle bank

Galerie platebních karet, které banky v Česku nabízejí k účtům. Chtěli byste raději vesmírně...více

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více

Partners Financial Services