Klíčovou otázkou pro vyhodnocení z hlediska DPH je to, co se rozumí servisní službou. Vycházíme z předpokladu, že jde o servis zboží (mapř. strojů, zařízení apod.) umístěného buď na území ČR (pak servis provádí česká společnost), nebo na území SR (pak servis provádí slovenská společnost). Vycházíme z předpokladu, že český firma je plátcem DPH v ČR a slovenská firma je osobou registrovanou k DPH na Slovensku.
Ad 1.
Pro vyhodnocení režimu DPH je nezbytné mít k dispozici informaci, zda je zákazník osobou povinnou k dani pro účely DPH. Zjednodušeně řečeno, zda jde o subjekt (fyzickou nebo právnickou osobu) soustavně vykonávající ekonomickou činnost (§ 5 a § 9 odst. 3 zákona o DPH ve znění účinném od 1.1.2010) nebo zda jde naopak o občana, kterému je servis poskytován pro jeho soukromou potřebu.
Pokud je servisní služba poskytnuta zahraniční osobě povinné k dani, pak je místem plnění stát, ve kterém má příjemce sídlo nebo místo podnikání, popř. provozovnu pro účely DPH, které je služba poskytnuta (§ 9 odst. 1 zákona o DPH ve znění účinném od 1.1.2010). Služba pak není předmětem daně v ČR, je fakturována českou společností bez DPH. Vzhledem k tomu, že slovenská právní úprava vychází ze znění stejné evropské směrnice upravující DPH pro člesnké státy EU (2006/112), mělo by vyhodnocení místa plnění při fakturaci uvedené služby slovenskou společností dopadnou obdobně. Obě společnosti (česká i slovenská) by si měly ověřit, zda jim nevznikají nějaké povinnosti z hlediska DPH či jiné obdobné daně ve státě příjemce.
Pokud je servisní služba poskytnuta zahraniční osobě nepovinné k dani, pak je místem plnění stát, kde je služba skutečně poskytnuta (§ 10g zákona o DPH ve znění účinném od 1.1.2010). Pokud je servis proveden na zboží v ČR, pak je místem plnění ČR a česká firma by měla fakturovat vč. české DPH. Analogicky v případě Slovenska. Pokud je servis proveden na zboží umístěného u zákazníka v zahraničí, pak služba není předmětem daně v ČR (analogicky by neměla být předmětem daně na Slovensku v případě poskytnutí slovenskou firmou) a je fakturována bez české (slovenské) DPH. Obě společnosti (česká i slovenská) by si měly ověřit, zda jim nevznikají nějaké povinnosti z hlediska DPH či jiné obdobné daně ve státě příjemce.
Ad 2.
Subdodávkám ze strany jedné z firem (v uvedeném případě české firmy) slovenské společnosti, která pak fakturuje službu najednou za činnosti provedené českou i slovenskou firmou, nic nebrání. Jde o nastavení smluvních vztahů. Jelikož je fakturováno mezi dvěma osobami povinnými k dani, bude česká firma fakturovat slovenské bez české DPH, neboť místo plnění je ve státě příjemce (§ 9 odst. 1 zákona o DPH ve znění účinném od 1.1.2010). Doporučujeme ověřit na Slovensku, zda se povinnost přiznat slovenskou daň přenese na slovenskou firmu (přizná v režimu reverse charge).
Upozorňujeme na ustanovení o cenách obvyklých, které je třeba používat mezi spojenými osobami.
Slovenská firma postupuje při fakturaci zákazníkovi podle principů uvedených u bodu 1.
Pokud budete mít další dotazy v této věci, doporučujeme se obrátit na daňové poradce a řádně specifikovat výchozí situaci.