Neplátce DPH nebo prátce DPH - co je lepší?
Dobrý den.
Manželka je jako fyzická osoba držitelkou ŽL. Má hlavní pracovní poměr jako zaměstnanec, činnost na ŽL provozuje jako formu určitého přivýdělku, nedosahuje tím tedy žádných vysokých příjmu. To jen na dokreslení a pro lepší pochopení situace. Její činnost na ŽL spočívá v nákupu zboží a jeho následném prodeji koncovým zákazníkům prostřednictvím internetu. Manželka vede daňovou evidenci a není plátce DPH, nevyužívá paušální odečet, to jest příští rok (začala podnikat až letos), bude FÚ předkládat případný čistý zisk, to jest částku vzniklou po odečtení daňových nákladů od daňového příjmu. Její zákazníci jsou z 99% fyzické osoby, kterým je vystaven doklad o nákupu zboží (faktura) bez uvádění DPH, to jest s cenou, za kterou si zákazník zboží zakoupil. Manželka nakupuje zboží k dalšímu prodeji především od výrobců zboží sídlících ve třetích zemích (v zemích mimo EU). DPH za dovezené zboží, případně clo, je placeno celnímu úřadu. Faktura od dodavatele ze třetí země s cenou zakoupeného zboží včetně dále uvedené ceny za dopravu zboží, doklad o zaplacení DPH z dovezeného zboží, případně cla, poplatku České poště atd., to jest všechny náklady vzniklé s pořízením daného zboží, to vše je následně zahrnuto v daňové evidenci jako daňový výdaj. Obrat rozhodně během 12-ti měsíců nepřesáhne milión korun (jak jsem psal shora, je to pouze přivýdělek), není v zahraničí nakupována žádná služba, ale zboží, proto manželka usoudila, že bude výhodnější a i administrativně jednoduší být neplátcem DPH a vést daňovou evidenci. Je její rozhodnutí správné, když zhodnotíte shora uvedené skutečnosti?
Nyní se naskytla možnost nákupu obdobného zboží ve státu EU. Rovněž by se jednalo o nákup zboží a ne o službu, stejně tak by částka za nákup zboží určitě během roku nepřesáhla 300.000,- Kč. To znamená, tedy dle mého laického názoru, že nevzniká povinnost se evidovat jako plátce DPH. Výrobce zboží v členském státu EU je ale plátcem tamní DPH. Fakturu buď vystaví a zboží prodá bez DPH nebo s DPH, kterou pak ve svém státu odvede on. Co je v tomto případě lepší? Stále zůstat neplátcem DPH, nebo se již stát plátcem DPH? Když bude zaslána faktura s DPH, to znamená DPH zaplatí ve své zemi výrobce zboží a manželka se tedy o DPH již nijak nebude starat, nevznikne nějaký problém pro manželku tím, že v zemi výrobce je DPH 19,6% a u nás 20%? Nebude nutné u nás doplatit daň z toho rozdílu 0,4%?
Moje poslední otázka se vztahuje k fakturám dodaným od výrobců zboží. Postačuje založit do daňové evidence tyto faktury v jejich originálním znění v anglickém, případně francouzském, jazyce, nebo je třeba zajistit jejich překlad?. Jestliže je nutný překlad, je dostačující překlad provedený mnou nebo manželkou, nebo je třeba překlad od nějakého oficiálně registrovaného tlumočníka? Ptám se na to pro případ kontroly ze strany FÚ, protože nevím, jak by se tvářili na dokument v jazyce, kterému třeba nerozumí.
Omlouvám se za své obsáhlé popisování svých dotazů. V účetnictví a v oblasti daní jsem laik, proto jsem se snažil své dotazy obšírněji formulovat, aby byly, doufám, srozumitelné a pochopitelné.
Předem děkuji za odpověď, případně za vaše další doporučení.
Otázku poslal/a: , 13. 5. 2012 23:52
Na otázku odpovídá:
Barbora Krížová - daňový poradce, Barbora Krížová
Dobrý den. Pokud hodnota pořízeného zboží bez daně z jiného členského státu nepřevýší v běžném kalendářním roce částku 326 000 Kč, manželce nevznikne povinnost registrace k DPH v ČR. Předpokládám, že se nejedná o zboží které je předmětem spotřební daně nebo nové dopravní prostředky. Pokud se manželka stane českým plátcem DPH, podnikatel registrován k DPH v jiném členském státě jí fakturuje zboží bez daně (systém DPH je v rámci EU harmonizován) Povinnost odvést DPH z pořízeného zboží se v tomto případě přesouvá na manželku, které pravděpodobně současně vznikne také nárok na odpočet DPH z tohoto zboží (po splnění obecných podmínek uvedených v zákoně o DPH). Jedná se o tzv. reverse charge mechanizmus, u běžného nákupu a prodeje zboží neosvobozeného od DPH je obecně výsledkem celé transakce nula (odvod daně a současný nárok na odpočet ve stejné výši). Dále je potřeba vzít v potaz povinnost plátce uplatnit DPH u prodeje zboží v ČR. Pokud se manželka stane českým plátcem DPH, výsledkem budou vyšší prodejní ceny zboží (nevýhodné zejména pro neplátce) resp. nižší zisk manželky (pokud prodejní ceny nebude zvyšovat a o DPH sníží vlastní tržby). Pokud se manželka nestane českým plátcem DPH, dodavatel z EU by jí zboží měl fakturovat se zahraniční DPH, která je pro ni daňovým výdajem (součást ceny zboží). Zákon o daních z příjmů neupravuje povinnost poplatníka, který vede daňovou evidenci, překládat daňové doklady do českého jazyka. Jiná situace by mohla nastat v případě daňové kontroly resp. obdobného postupu správce daně. V souladu s § 76 odst. 2 Daňového řádu písemnosti vyhotovené v jiném než českém jazyce musí být předloženy v originálním znění, a současně v překladu do jazyka českého, pokud správce daně neprohlásí, že takový překlad nevyžaduje nebo že požaduje úředně ověřený překlad. Takové prohlášení může správce daně učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet písemností v budoucnu. Závisí tedy od konkrétního postupu Vašeho správce daně.
16. 5. 2012 20:13
