Vážená paní Ledesmová, prosím o zodpovězení dotazů, který se týká provádění šetření u příjemce dávek hmotné nouze. Moje dotazy jsou velmi konkrétní, protože netrávím celé dny doma čekáním na "kontrolu." A zároveň se chci vyvarovat sankcím. 1. Pracovníci mohou přijít ohlášeně nebo také bez ohlášení? 2. V jakých intervalech (týden, měsíc, dva měsíce..) se sociální šetření provádí? Podle čeho se frekvence takových šetření určuje? 3. Co bude pracovníky na šetření zajímat a jak dlouho takové šetření trvá? 4. V jakých dnech (pracovní dny, víkendy) a časech (dopoledne, odpoledne, večer)se většinou takové šetření provádí? 5. Pokud nebudu doma, třeba i několikrát po sobě, jaký postih mne čeká? 6. Jaká legislativa, atd., upravuje výkon a kompetence pracovníků při sociálním šetření? 7. Jaký je rozdíl (i v pravomocích) mezi sociálním pracovníkem a ověřovatelem dávek hmotné nouzi v rámci výkonu sociálního šetření? 8. Je "něco", co bych měla o sociálním šetření vědět? Velmi Vám děkuji za Váš čas. S pozdravem Petra Knopová
Otázku poslal/a: , 9. 10. 2015 14:15
Na otázku odpovídá:
Dobrý den, k dotazu 1/ pracovníci chodí zpravidla neohlášeně, samozřejmě pokud se jim nepodaří Vás zastihnout stává se, že se s Vámi domluví, ale záleží na pracovníkovi, nebot přímo v zákoně je, že neumožnění soc šetření může vést k zamítnutí dávky...podrobněji zde výnatek zákona:
§ 63
(1) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi jsou na základě souhlasu žadatele o dávku, příjemce dávky a osob společně posuzovaných oprávněni v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, v němž tyto osoby žijí, a to s cílem provádět sociální šetření, popřípadě šetření v místě pro vyhodnocení podmínek nároku na dávky. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávajícího orgánu pomoci v hmotné nouzi. O sociálním šetření, popřípadě o šetření v místě pro vyhodnocení podmínek nároku na dávky podle věty první se vždy učiní záznam ve spise.
(2) Pokud žadatel o dávku, příjemce dávky nebo osoba společně posuzovaná tím, že nedají souhlas se vstupem do obydlí, znemožní provedení sociálního šetření k ověření skutečností rozhodných pro nárok na dávku nebo její výši, může jim být žádost o dávku zamítnuta nebo dávka odejmuta, popřípadě snížena její výše.
K dotazu 2/ šetření se provádí po podání žádosti, lhůty do kdy pracovník příjde se liší podle vytíženosti úřadu, počítejte však cca do 2 týdnů od podání žádosti..další šetření se neprovádí v žádných přesně zákonem stanovených intervalech, ale zhruba řekněme po 3 měsících můžou dorazit zase.
3/ šetření zpravidla trvá cca 20 min, nelze to plošně sdělit, záleží co vše je potřeba zjištovat, někdy jde jen o popis domácnosti zjištění majetkových a celkových sociálních poměrů, kolik osob se v bytě nachází atd...když mají pracovníci pochybnosti mohou se doptat sousedů např či domovníka, ale to se děje ve vyjímečných případech např když se jim nezdá počet osob v domácnosti atd..nebojte nebude je zajímat, kolik máte pc či noteboků, zda máte myčku apod. Často vám pracovník řekne jak se vyvíjí vaše žádost či zda je něco potřeba doplnit, dopodepsat vezme pracovník podklady ssebou a proberete to přímo. Jedná se o přátelské povídání, není třeba obav.
4/ Šetření se provádí v týdnu o víkendu nikoliv (máme na mysli dávky hmotné nouze) většinou během celého dne mohou přijít, nebot pracovníci mají na daný den naplánovano např více šetření a u někoho se staví dopoledne u někoho odpoledne, domluvte se s nimi, kdy býváte doma, at šetření nemusí provádět opakovaně, když vás nezastihnou.
5/ postih viz bod 1. citace paragrafu..nemějete obavy, muselo by se jednat o účelové jednání z vaší strany opakovaně,,,
6/ zákon 111/2006 Sb o pomoci v hmotné nouzi paragraf 63, pracovník se prokáže průkazem, který jej opravnuje provádět sociální šetření. ÚP má často praocvníky vyhrazené pouze na šetření a jiné, kteří vám zpracují žádost.
7/ rozdíl je v odbornosti např sociální praocovník má vzdělání v daném oboru či několikaletou uznanou praxi tohle řeší zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách, ne každý pracovník ÚP splnuje tyto podínky a proot je pouze ověřovatel a nemůže provádět sociální šetření.
8/ doporučuji se s pracovníkem zksuit předem donluvit, pokud víte, že např dopo vodíte dceru do školky, či docházíte k lékaři či jinam a nebýváte v určitou dobu doma, at se šetření provede úspěšně. Nedělejte si vážně obavy, jde o několika minutový proces, pracovníci se podívají v jakém prostředí bdlíte, napíšou si popis a popř se vás doptají na pár věci, např. kdo s vámi bydlí atd...tento zápis je pak součástí spisu. Vážně není čeho se obávat, pracovníci, kteří dochází do domácnosti jsou dostatečně proškoleni a ví, že je nepříjemné, když někomu do domácnosti příjde cizí osoba...Podrobnější informace podá úřad práce.
11. 10. 2015 15:53
Položte svojí vlastní otázku. Důchody a dávky - poradna je vám plne k dispozíci.
Partner sekce
Sociální pracovnice
Zuzana Ledesmová Zuzana Ledesmová vystudovala Vyšší odbornou školu sociální v Ostravě a poté navázala bakalářským studiem v oblasti ekonomiky a managementu. Nyní dokončuje studium sociální práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzitě v Brně. Jmenovaná má také praktické zkušenosti ze sociální oblasti. V minulosti pracovala několik let na sociálním odboru městského úřadu. V současné době působí v roli sociálního pracovníka na úřadu práce, oddělení nepojistných sociálních dávek. Zuzana Ledesmová odpoví na vaše otázky nejen z oblasti sociálního zabezpečení, dávek nemocenského pojištění, důchodového pojištění. Ludmila Řezníčková Ludmila Řezníčková vystudovala Sociálně právní akademii Ostrava a poté i bakalářské studium sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Jmenovaná má i praktické zkušenosti ze sociální oblasti. V minulosti pracovala na sociálním odboru městského úřadu, a nyní pracuje na úřadu práce, oddělení nepojistných sociálních dávek - oddělení dávek pomoci v hmotné nouzi. Ludmila Řezníčková odpoví na vaše otázky z nejen oblasti sociálního zabezpečení, dávek nemocenského pojištění, důchodového pojištění.
Za poradnu odpovídá:
Zuzana Ledesmová
Aktuální články
Bitcoin je mainstream, kupují ho největší banky. Týden v kryptu
Bitcoin je v kryptu největší zvíře, dominuje trhu nejvíc za tři roky, ETFka se z propadu...více
Tyto značky v Česku končí. Electro World, Hamleys, samostatné CZC – a kdo dál?
Na tuzemském trhu působily celé roky, ale nakonec se buď stáhly, nebo je pohltil nový...více
Realitní mapa Česka: Kde za průměrnou hypotéku koupíte dům a kde jen garsonku?
Češi si berou rekordní hypotéky, ale co za ně skutečně pořídí? V Hypox.cz jsme se podívali...více
Interaktivní grafiky
Jakou kartu teď dostanete? Podívejte se na přehled podle bank
Galerie platebních karet, které banky v Česku nabízejí k účtům. Chtěli byste raději vesmírně...více
Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny
Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více
Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více
Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky
Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více
Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety
Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více
