Matka po vysoké školy, otec zaměstnaný

Dobrý den, rád bych se zeptal na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Manželka ještě studuje vysokou školu a já pracuji. Na stránkách jsem se dočetl, že manželka nemá nárok na mateřský příspěvek, jelikož neodváděla nemocenské pojištění. Zatím není těhotná, a proto bych se rád zeptal, jak dlouho se musí nemocenské pojištění platit, aby nárok měla a také, v jaké výši, aby poté mohla čerpat rodičovskou ve dvou letech a ne celé 4 roky. Druhá otázka je, zda můžeme čerpat mateřský a rodičovský příspěvek na mě. U mateřské jsem se dočetl, že bych v té době nemohl pracovat na stejnou smlouvu, ale zajímalo by mě jak je to u rodičovské. Můžeme brát rodičovskou na mě, přitom by manželka byla s mimčem doma a já bych mohl dále pokračovat na stejnou smlouvu? A vyšlo by nám to na 2 roky? Nebo bychom nemohli 2 roky čerpat, protože se to odvíjí od té mateřské? Je to pro nás složitá situace a neradi bychom se špatně rozhodli. Děkuji mnohokrát za rady

Otázku poslal/a:  , 26. 1. 2019 10:23

Na otázku odpovídá:

Sociální pracovnice, Zuzana Ledesmová

Dobrý den, peněžitá pomoc v mateřství spadá mezi nemocenské dávky (podobně jako nemocenská při pracovní neschopnosti nebo ošetřovné). Aby měla žena (případně otec dítěte) nárok na PPM, musí být splněny především tyto podmínky: Účast na nemocenském pojištění v délce 270 dní v posledních dvou letech
V případě OSVČ je to dále účast na nemocenském pojištění v délce 180 dní v posledním roce
V době zahájení PPM musí být příjemce účastníkem nemocenského pojištění (nebo v ochranné lhůtě, která je až 180 dní od ukončení poslední pojištěné činnosti)
Na peněžitou pomoc tedy mají nárok především zaměstnané ženy (nemocenské za ně platí zaměstnavatel), které byly v posledních dvou letech (před zahájením PPM) zaměstnány nejméně 270 kalendářních dní. A současně mají nárok ženy, které jsou v době zahájení PPM stále zaměstnány (např. to, že jsou v pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství, ničemu nevadí).I otec může pobírat mateřskou, ale musí splnovat stejné podmínky nároku jako matka.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (dále jen PPM) má i pojištěnec, který je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, jestliže s matkou dítěte uzavře písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě (§ 32 odst. 1 písm. e) ZNP). Musí splňovat stejné podmínky pro nárok na dávku jako žena, tj. 270 dní účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM a být účasten na pojištění v době nástupu na PPM.
Muž může ženu vystřídat nejdříve od začátku 7. týdne po porodu dítěte, tedy po šestinedělí. PPM se muži poskytuje nejdéle v délce 22 týdnů, s tím, že se mu do těchto 22 týdnů započítává doba, kdy pobírala PPM matka kromě prvních 6 týdnů po porodu. Dohoda však musí být uzavřena na dobu alespoň 7 po sobě následujících dní. V písemné dohodě o péči otce o dítě musí být uvedený den, od kterého bude otec o dítě pečovat, den porodu a podpis matky, který je třeba úředně ověřit nebo může být ověřen orgánem nemocenského pojištění (tj. okresní správou sociálního zabezpečení). Den, od kterého bude tento pojištěnec o dítě pečovat, nesmí spadat do období, za které byla peněžitá pomoc v mateřství vyplacena matce dítěte, a do období přede dnem ověření podpisu.
Společně s dohodou je třeba předložit k uplatnění nároku na dávku ještě tiskopis. Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče, který je k dispozici na každé okresní správě sociálního zabezpečení nebo na stránkách Ministerstva práce a asociálních věcí ČR.
Co se týče práce, tak to lze avšak pokud bude chtít pracovat pro původního zaměstnavatele, nesmí to být na pracovní smlouvu, ze které čerpáte peněžitou pomoc v mateřství. Doporučuji obrátit se na okresní správu sociálního zabezpečení, kde vám sdělí více podrobností.

10. 2. 2019 19:31

Položte svojí vlastní otázku. Důchody a dávky - poradna je vám plne k dispozíci.


Další otázky z poradny


Související články

Související články na téma dávky v hmotné nouzi, důchody, důchody a dávky, mateřská dovolená, podpora v nezaměstnanosti, poradna, přídavky na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí, rodičovská dovolená, sociální dávky

Reforma v Německu a boj s nezaměstnaností naruby

13. 7. 2005 | Dan Vořechovský | 9 komentářů

Reforma v Německu a boj s nezaměstnaností naruby

Rostoucí míra nezaměstnanosti v Německu ukazuje, že státní politika nemusí být účinným řešením. Poučení tak plyne nejen pro Němce, ale i další státy, které chtějí s nezaměstnaností bojovat dalším přerozdělováním namísto osvobození trhů od nadměrné regulace.

Daňová reforma III: jak uzdravit státní rozpočet

7. 7. 2005 | Kateřina Havlíčková | 11 komentářů

Daňová reforma III: jak uzdravit státní rozpočet

Opatření ke stabilizaci veřejných rozpočtů je několik. Mohou zvýšit příjmy rozpočtu, snížit výdaje státu, většinou dokáží obojí. Jaké léčebné procedury může státní rozpočet podstoupit?

Bydlení s ODS pod střechou, nebo pod mostem?

27. 6. 2005 | Jiří Šedivý | 39 komentářů

Bydlení s ODS pod střechou, nebo pod mostem?

Ach ta deregulace! Jak zajistit, aby byla rychlá, efektivní a přitom sociálně únosná? Koncepce momentálně nejpreferovanější politické strany je ekonomicky propracovaná, ale příliš nemluví o sociální stránce věci. Pomůže hospodářství, nebo vyrobí další bezdomovce?

Vládní snížení daní: měl by přijít další krok

17. 6. 2005 | Martin Zika | 81 komentářů

Vládní snížení daní: měl by přijít další krok

Česká vláda schválila návrh na snížení daní. Chvályhodné je, že pokud mu požehnají i poslanci, senátoři a prezident, přinese významné úspory většině lidí. Návrh ovšem neřeší problémy, které nás z hlediska daňového systému pálí nejvíc.

Dotace aneb jak si EU šlape na vlastní krk

7. 6. 2005 | Kateřina Havlíčková | 16 komentářů

Dotace aneb jak si EU šlape na vlastní krk

Evropa miluje dotace a rozdává je ve velkém. Jen subvence pro zemědělce spasou 40 % unijního rozpočtu. Čím víc peněz je takto přerozdělováno, tím víc je deformován trh i samotné podnikatelské smýšlení. Cílem už není aktivně a svobodně podnikat a tvořit, ale získat dotace. Jsou potřeba, nebo EU podřezává větev vlastnímu rozvoji?

Nájemné neurčují majitelé, říká Šimeček

4. 5. 2005 | Jiří Šedivý | 5 komentářů

Nájemné neurčují majitelé, říká Šimeček

Předsedy Občanského sdružení majitelů domů jste se ptali na to, kam vzroste nájemné v bytech, kde je dosud zmraženo. Nájemné podle něj určuje zásadně trh a ne majitelé, proto jsou obavy o dramatické nárůsty liché. Přečtěte si jeho další odpovědi.

Chceme svým rodičům přispívat na důchod přímo?

2. 5. 2005 | Kateřina Havlíčková | 38 komentářů

Chceme svým rodičům přispívat na důchod přímo?

Rádi byste část svých příspěvků na důchodové pojištění odváděli namísto státu přímo svým rodičům? Myšlenka to není neproveditelná a snad ani politický odpor není v tomto případě příliš pravděpodobný. Jak by takový penzijní systém mohl fungovat a jak dosáhnout fiskálně neutrálních dopadů?

Potřební podnikatelé opět dosáhnou na přídavky

29. 4. 2005 | Ludmila Řezníčková | 5 komentářů

Potřební podnikatelé opět dosáhnou na přídavky

Novela zákona o státní sociální podpoře připravila lidi s doplňkovými příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (například důchodce či ženy na mateřské) o potřebné sociální dávky. Po půl roce jim nárok zase vrací. Co se mění a co musíte udělat, abyste dávku získali?

Děti bez vlastní rodiny pomoc státu potřebují

22. 4. 2005 | Kateřina Havlíčková | 8 komentářů

Děti bez vlastní rodiny pomoc státu potřebují

Tam, kde chybí láska, péče a starostlivost rodičů k dětem, musí nastoupit stát. A to jak s pomocí dětem, tak s represí vůči rodičům, kteří neplní své povinnosti. Jak financovat výchovu dětí, které nežijí se svými biologickými rodiči? V čem je potřeba současný systém změnit?

Jak financovat náklady na vzdělávání dětí?

15. 4. 2005 | Kateřina Havlíčková | 7 komentářů

Jak financovat náklady na vzdělávání dětí?

Základním principem financování vzdělávání dětí i jejich mimoškolních činností by měla být zásada financování konečného uživatele, tedy žáka. Co a jakým způsobem by měl hradit stát, co kraj a co obec? Jak by mohl vypadat ideální stav?

Náklady na výchovu dětí: má či nemá platit stát?

13. 4. 2005 | Kateřina Havlíčková | 29 komentářů

Náklady na výchovu dětí: má či nemá platit stát?

Má nebo nemá se stát, tedy všichni ekonomicky aktivní občané, podílet na nákladech spojených s výchovou dětí? Postarat se o dítě je povinností obou rodičů. Neměl by tedy být spíše rozvedený rodič přinucen platit na své dítě slušné výživné? Na něco ale stát přispívat musí. Kolik, na co a jak?

Problematice příliš nerozumíte, vzkazuje Křeček

30. 3. 2005 | Jiří Šedivý | 18 komentářů

Problematice příliš nerozumíte, vzkazuje Křeček

Jste zvědaví, jak se Stanislav Křeček vypořádal s vašimi otázkami? Zajímá vás, v jakém bytě bydlí a za kolik? Ptali jste se na všechno možné, také na jeho spánek, ceny nájmů a financování Sdružení nájemníků ČR.

Ptejte se Stanislava Křečka!

22. 3. 2005 | Jiří Šedivý | 88 komentářů

Ptejte se Stanislava Křečka!

"Chceme zaplatitelné bydlení," říká a oprávněnost požadavku dokládá na příkladu důchodců, kteří vydávají až 80 % svých příjmů na bydlení. V očích nemalé části veřejnosti je znám jako odpůrce uvolnění nájmů, ačkoliv sám se za něj rozhodně nepovažuje. Řeč je o Stanislavu Křečkovi, který je připraven odpovídat na vaše otázky.

Legislativní paskvil motivuje naruby

21. 2. 2005 | Kateřina Havlíčková | 22 komentářů

Legislativní paskvil motivuje naruby

Aby byli lidé žijící ze sociálních dávek více motivováni pracovat, byl přijat nový zákon o dani z příjmů. K němu ale Ministerstvo vydalo ještě pokyn, který jaksi dobrý úmysl vlády zcela převrátil. Umožnil např., aby otec pěti dětí, který je zaměstnán v pracovním poměru na jednu hodinu měsíčně za minimální hodinovou mzdu 42,50 Kč, získal nárok na bonus ve výši 30 tisíc Kč za rok. A pokud navíc pobírá podporu v nezaměstnanosti, nepřišel ani o tu.

Komu se stát chystá sebrat sociální dávky?

17. 2. 2005 | Ludmila Řezníčková | 14 komentářů

Komu se stát chystá sebrat sociální dávky?

Nedávno se rozpoutala diskuse nad smyslem poskytování sociálních dávek, nad tím komu jsou adresovány a zda jsou poskytovány v dostatečné výši. Impuls k tomu zavdala vláda, která představila věcný záměr zákona o hmotné nouzi a zároveň připravovanou novelizaci zákona o životním minimu. Co přinese? Některé důsledky jsme propočítali.

Partner sekce

Sociální pracovnice

Zuzana Ledesmová Zuzana Ledesmová vystudovala Vyšší odbornou školu sociální v Ostravě a poté navázala bakalářským studiem v oblasti ekonomiky a managementu. Nyní dokončuje studium sociální práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzitě v Brně. Jmenovaná má také praktické zkušenosti ze sociální oblasti. V minulosti pracovala několik let na sociálním odboru městského úřadu. V současné době působí v roli sociálního pracovníka na úřadu práce, oddělení nepojistných sociálních dávek. Zuzana Ledesmová odpoví na vaše otázky nejen z oblasti sociálního zabezpečení, dávek nemocenského pojištění, důchodového pojištění. Ludmila Řezníčková Ludmila Řezníčková vystudovala Sociálně právní akademii Ostrava a poté i bakalářské studium sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Jmenovaná má i praktické zkušenosti ze sociální oblasti. V minulosti pracovala na sociálním odboru městského úřadu, a nyní pracuje na úřadu práce, oddělení nepojistných sociálních dávek - oddělení dávek pomoci v hmotné nouzi. Ludmila Řezníčková odpoví na vaše otázky z nejen oblasti sociálního zabezpečení, dávek nemocenského pojištění, důchodového pojištění.

Za poradnu odpovídá:

Zuzana Ledesmová

Aktuální články

Zaručená mzda končí. Ta nejnižší ale poroste rychleji

Zaručená mzda končí. Ta nejnižší ale poroste rychleji

Místo politiků bude o růstu minimální mzdy nově rozhodovat předem daný vzoreček navázaný...více

Klienti mBank přijdou o zbývající vkladomaty. Chystá se náhrada

Klienti mBank přijdou o zbývající vkladomaty. Chystá se náhrada

Společnost Broker Consulting se rozhodla ukončit provoz sítě bankomatů s vkladovou funkcí....více

Chcete neplacené volno? Kolik vás bude stát a s čím je třeba počítat

Chcete neplacené volno? Kolik vás bude stát a s čím je třeba počítat

Kdy vám nestačí dovolená, můžete v zaměstnání požádat o neplacené volno. Poradíme, jak...více

Interaktivní grafiky

Jakou kartu teď dostanete? Podívejte se na přehled podle bank

Jakou kartu teď dostanete? Podívejte se na přehled podle bank

Galerie platebních karet, které banky v Česku nabízejí k účtům. Chtěli byste raději vesmírně...více

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více

Partners Financial Services