Dve zamestnani ve dvou zemich EU, jak na materskou?

Dobrý den, dostala jsem se do zapeklité situace a ráda bych znala vaši radu, jak z ní ven. Jsem zaměstnaná v ČR na hlavní pracovní poměr, doba neurčitá. Z tohoto pracovního poměru jsem odešla na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou. V době čerpání rodičovské dovolené jsem využila nabídky a začala jsem pracovat v jiné zemi EU na částečný úvazek, dobu určitou. Za dobu trvání tohoto vedlejšího pracovního poměru jsem otěhotněla podruhé, bohužel rizikově. Momentálně jsem tedy na rodičovské dovolené z hlavního pracovního poměru a v pracovní neschopnosti ve vedlejším pracovním poměru. Rodičovská dovolená v ČR mi končí 14.3.2010, termín porodu je však až 28.5.2010. Vedlejší pracovní poměr v jiné zemi EU mi končí 31.3.2010 uplynutím sjednané doby. Jak mám řešit situaci u svého zaměstnavatele v ČR? Může mi lékař vystavit dvě neschopenky? Již mám vystavenou jednu pro vedlejšího zaměstnavatele, může mi tedy vystavit i pro toho hlavního? A jak budu dostávat nemocenské dávky po dobu, kdy ještě nebudu moci na mateřskou dovolenou? Z EU nebo z ČR? A jak to je s mateřskou? Obávám se, že z onoho vedlejšího pracovního poměru mi nevznikl nárok na mateřský příspěvek (jednalo se o krátkodobé zaměstnání - pouze 10 měsíců) a měla bych nárok jen na nějakou minimální výši dle zákona té země. Vzhledem k tomu, že tento pracovní poměr již bude ukončen v době nastupu na MD, mohu tedy čerpat PPM z ČR z titulu aktivního hlavního pracovního poměru? Z čeho by se mi počítala výše PPM? Z původního příjmu před nastoupením na první MD? Nebo má nějaký vliv, že přechod na 2.MD nebude přímo z 1.RD, ale s 14-ti denní prodlevou (pracovní neschopnost)? Pátrala jsem na všemožných institucích a vznášela dotazy - OSSZ, SSP na UP, dokonce jsem se již obrátila na CSSZ i na MPSV a stále nejsem schopna dopátrat se odpovědi na své dotazy... Nerada bych skončila díky vedlejáků v EU rovnou s rodičovským příspěvkem a bez jakékoliv mateřské... Zdá se, že kámen úrazu je přerušení trvání nemocenského pojištění v ČR právě za dobu trvání vedlejáku v EU. Ale moc se mi nezdá spravedlnost takového postupu - kdybych si takto přivydělala v ČR, nebyl by to nejmenší problém a brala bych PPM počítanou z příjmu z hlavního pracovního poměru. Tak proč bych měla být bita na tom, že jsem pracovala na vedleják v jiné zemi EU? Prosím, poraďte. Nebo alespoň odkazte na někoho, kdo poradit může. Děkuji, Katka.

Otázku poslal/a:  , 3. 2. 2010 9:26

Na otázku odpovídá:

Ludmila Řezníčková

Bohužel takto komplikovaný dotaz přesahuje možnosti internetové poradny. Každopádně však budete muset vyřešit své zaměstnání v ČR - např. zde j předložíte nemocenský lístek (podle mého názoku není problém si nechat vystavit jeho duplicitní kopii). V tom případě byste podle mého názoru měla mít nárok na nemocenskou, po dobu prvních 14. dnů vám pak zaměstnavatel bude vyplácet tzv. náhradu mzdy.
Na možnosti nemocenských dávek ze zaměstnání v EU se informujte přímo v té zemi, kde pracujete, protože se bude poskytovat podle jejích právních předpisů.
Také se informujte na možnost čerpat z tohoto zaměstnání nemocenské dávky.

Podle mého názoru byste mohla mít nárok i na peněžitou pomoc v mateřství ze zaměstnání v ČR, ale určitě by bylo vhodné si vzít obě pracovní smlouvy a informovat se osobně na okresní správě sociálního zabezpečení. Tam by měl být pracovník školený přímo na otázky EU, podle mého názoru je lepší osobní kontakt a nechat si zde vše jasně vyložit a vysvětlit. Držím vám palce, ať se svých nároků úspěšně domůžete.

2. 3. 2010 2:47

Položte svojí vlastní otázku. Důchody a dávky - poradna je vám plne k dispozíci.


Další otázky z poradny


Související články

Související články na téma dávky v hmotné nouzi, důchody, důchody a dávky, mateřská dovolená, podpora v nezaměstnanosti, poradna, přídavky na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí, rodičovská dovolená, sociální dávky

Reforma v Německu a boj s nezaměstnaností naruby

13. 7. 2005 | Dan Vořechovský | 9 komentářů

Reforma v Německu a boj s nezaměstnaností naruby

Rostoucí míra nezaměstnanosti v Německu ukazuje, že státní politika nemusí být účinným řešením. Poučení tak plyne nejen pro Němce, ale i další státy, které chtějí s nezaměstnaností bojovat dalším přerozdělováním namísto osvobození trhů od nadměrné regulace.

Daňová reforma III: jak uzdravit státní rozpočet

7. 7. 2005 | Kateřina Havlíčková | 11 komentářů

Daňová reforma III: jak uzdravit státní rozpočet

Opatření ke stabilizaci veřejných rozpočtů je několik. Mohou zvýšit příjmy rozpočtu, snížit výdaje státu, většinou dokáží obojí. Jaké léčebné procedury může státní rozpočet podstoupit?

Bydlení s ODS pod střechou, nebo pod mostem?

27. 6. 2005 | Jiří Šedivý | 39 komentářů

Bydlení s ODS pod střechou, nebo pod mostem?

Ach ta deregulace! Jak zajistit, aby byla rychlá, efektivní a přitom sociálně únosná? Koncepce momentálně nejpreferovanější politické strany je ekonomicky propracovaná, ale příliš nemluví o sociální stránce věci. Pomůže hospodářství, nebo vyrobí další bezdomovce?

Vládní snížení daní: měl by přijít další krok

17. 6. 2005 | Martin Zika | 81 komentářů

Vládní snížení daní: měl by přijít další krok

Česká vláda schválila návrh na snížení daní. Chvályhodné je, že pokud mu požehnají i poslanci, senátoři a prezident, přinese významné úspory většině lidí. Návrh ovšem neřeší problémy, které nás z hlediska daňového systému pálí nejvíc.

Dotace aneb jak si EU šlape na vlastní krk

7. 6. 2005 | Kateřina Havlíčková | 16 komentářů

Dotace aneb jak si EU šlape na vlastní krk

Evropa miluje dotace a rozdává je ve velkém. Jen subvence pro zemědělce spasou 40 % unijního rozpočtu. Čím víc peněz je takto přerozdělováno, tím víc je deformován trh i samotné podnikatelské smýšlení. Cílem už není aktivně a svobodně podnikat a tvořit, ale získat dotace. Jsou potřeba, nebo EU podřezává větev vlastnímu rozvoji?

Nájemné neurčují majitelé, říká Šimeček

4. 5. 2005 | Jiří Šedivý | 5 komentářů

Nájemné neurčují majitelé, říká Šimeček

Předsedy Občanského sdružení majitelů domů jste se ptali na to, kam vzroste nájemné v bytech, kde je dosud zmraženo. Nájemné podle něj určuje zásadně trh a ne majitelé, proto jsou obavy o dramatické nárůsty liché. Přečtěte si jeho další odpovědi.

Chceme svým rodičům přispívat na důchod přímo?

2. 5. 2005 | Kateřina Havlíčková | 38 komentářů

Chceme svým rodičům přispívat na důchod přímo?

Rádi byste část svých příspěvků na důchodové pojištění odváděli namísto státu přímo svým rodičům? Myšlenka to není neproveditelná a snad ani politický odpor není v tomto případě příliš pravděpodobný. Jak by takový penzijní systém mohl fungovat a jak dosáhnout fiskálně neutrálních dopadů?

Potřební podnikatelé opět dosáhnou na přídavky

29. 4. 2005 | Ludmila Řezníčková | 5 komentářů

Potřební podnikatelé opět dosáhnou na přídavky

Novela zákona o státní sociální podpoře připravila lidi s doplňkovými příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (například důchodce či ženy na mateřské) o potřebné sociální dávky. Po půl roce jim nárok zase vrací. Co se mění a co musíte udělat, abyste dávku získali?

Děti bez vlastní rodiny pomoc státu potřebují

22. 4. 2005 | Kateřina Havlíčková | 8 komentářů

Děti bez vlastní rodiny pomoc státu potřebují

Tam, kde chybí láska, péče a starostlivost rodičů k dětem, musí nastoupit stát. A to jak s pomocí dětem, tak s represí vůči rodičům, kteří neplní své povinnosti. Jak financovat výchovu dětí, které nežijí se svými biologickými rodiči? V čem je potřeba současný systém změnit?

Jak financovat náklady na vzdělávání dětí?

15. 4. 2005 | Kateřina Havlíčková | 7 komentářů

Jak financovat náklady na vzdělávání dětí?

Základním principem financování vzdělávání dětí i jejich mimoškolních činností by měla být zásada financování konečného uživatele, tedy žáka. Co a jakým způsobem by měl hradit stát, co kraj a co obec? Jak by mohl vypadat ideální stav?

Náklady na výchovu dětí: má či nemá platit stát?

13. 4. 2005 | Kateřina Havlíčková | 29 komentářů

Náklady na výchovu dětí: má či nemá platit stát?

Má nebo nemá se stát, tedy všichni ekonomicky aktivní občané, podílet na nákladech spojených s výchovou dětí? Postarat se o dítě je povinností obou rodičů. Neměl by tedy být spíše rozvedený rodič přinucen platit na své dítě slušné výživné? Na něco ale stát přispívat musí. Kolik, na co a jak?

Problematice příliš nerozumíte, vzkazuje Křeček

30. 3. 2005 | Jiří Šedivý | 18 komentářů

Problematice příliš nerozumíte, vzkazuje Křeček

Jste zvědaví, jak se Stanislav Křeček vypořádal s vašimi otázkami? Zajímá vás, v jakém bytě bydlí a za kolik? Ptali jste se na všechno možné, také na jeho spánek, ceny nájmů a financování Sdružení nájemníků ČR.

Ptejte se Stanislava Křečka!

22. 3. 2005 | Jiří Šedivý | 88 komentářů

Ptejte se Stanislava Křečka!

"Chceme zaplatitelné bydlení," říká a oprávněnost požadavku dokládá na příkladu důchodců, kteří vydávají až 80 % svých příjmů na bydlení. V očích nemalé části veřejnosti je znám jako odpůrce uvolnění nájmů, ačkoliv sám se za něj rozhodně nepovažuje. Řeč je o Stanislavu Křečkovi, který je připraven odpovídat na vaše otázky.

Legislativní paskvil motivuje naruby

21. 2. 2005 | Kateřina Havlíčková | 22 komentářů

Legislativní paskvil motivuje naruby

Aby byli lidé žijící ze sociálních dávek více motivováni pracovat, byl přijat nový zákon o dani z příjmů. K němu ale Ministerstvo vydalo ještě pokyn, který jaksi dobrý úmysl vlády zcela převrátil. Umožnil např., aby otec pěti dětí, který je zaměstnán v pracovním poměru na jednu hodinu měsíčně za minimální hodinovou mzdu 42,50 Kč, získal nárok na bonus ve výši 30 tisíc Kč za rok. A pokud navíc pobírá podporu v nezaměstnanosti, nepřišel ani o tu.

Komu se stát chystá sebrat sociální dávky?

17. 2. 2005 | Ludmila Řezníčková | 14 komentářů

Komu se stát chystá sebrat sociální dávky?

Nedávno se rozpoutala diskuse nad smyslem poskytování sociálních dávek, nad tím komu jsou adresovány a zda jsou poskytovány v dostatečné výši. Impuls k tomu zavdala vláda, která představila věcný záměr zákona o hmotné nouzi a zároveň připravovanou novelizaci zákona o životním minimu. Co přinese? Některé důsledky jsme propočítali.

Aktuální články

Změny v osobním bankrotu jsou tu. Oddlužení bude kratší

Změny v osobním bankrotu jsou tu. Oddlužení bude kratší

Novela insolvenčního zákona zkracuje dobu oddlužení z pěti na tři roky. Současně však...více

Přišla s polopenzí i seznamováky. Nejstarší česká cestovka je tu přes sto let

Přišla s polopenzí i seznamováky. Nejstarší česká cestovka je tu přes sto let

Čedok se stal hlavně pro starší a střední generace Čechů symbolem organizovaných zájezdů....více

Dostupnost a rychlost úvěru bývá pro podnikatele rozhodující

Dostupnost a rychlost úvěru bývá pro podnikatele rozhodující

Pro podnikatele bývá stěžejní, jak rychle peníze dostane. „Potřebuje například využít...více

Interaktivní grafiky

Jakou kartu teď dostanete? Podívejte se na přehled podle bank

Jakou kartu teď dostanete? Podívejte se na přehled podle bank

Galerie platebních karet, které banky v Česku nabízejí k účtům. Chtěli byste raději vesmírně...více

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více

Partners Financial Services