Nároky po skončení pracovního poměru na dobu určitou

Jestliže máte pracovní poměr na dobu určitou a se zaměstnavatelem se společně nedohodnete na jeho dalším prodloužení, pracovní poměr vám skončí i kdybyste byla těhotná či práce neschopná. Prodloužení pracovního poměru na dobu určitou totiž není nárokové, jde o svobodné rozhodnutí obou stran.

Pokud budete v den ukončení pracovního poměru prokazatelně těhotná, poběží vám od tohoto dne 180 denní ochranná lhůta, ve které když stihnete na peněžitou pomoc v mateřství nastoupit (nastupuje se 6. týdnů před termínem porodu), budete mít na ni nárok. Peněžitá pomoc v mateřství se bude vypočítávat z hrubého příjmu ze zaměstnání (pokud jste v obou pracovních poměrech účastna nemocenského pojištění, tak se součtu obou příjmů).
Díky nároku na peněžitou pomoc v mateřství si budete moci zvolit variantu čerpání rodičovského příspěvku.

Pokud budou zdravotní důvody pro pracovní neschopnost, můžete nastoupit na nemocenskou nejpozději do 7 kal. dnů od konce pracovního poměru. Přitom platí, že pokud budete nemocná v době trvání zaměstnání, bude vám po dobu prvních 21. dnů nemoci zaměstnavatel ze svých prostředků vyplácet tzv. náhradu mzdy a od 22. dne nemoci budete dostávat nemocenskou z okresní správy sociálního zabezpečení podle sídla zaměstnavatele. Pokud onemocníte v ochranné lhůtě nebo vám nemocenská přesáhne i za dobu po konci pracovního poměru, platí, že po skončení zaměstnání vám zaměstnavatel už náhradu mzdy nevyplácí, takže budete "čekat" až na nemocenskou, která i tak začne až od 22. dne nemoci.

Současně pokud byste neměla nárok na peněžitou pomoc v mateřství (proto je dobré si předem nárok na dávku nechat na okresní správě sociálního zabezpečení posoudit), můžete se domluvit se svým lékařem na "protažení" nemocenské i na dobu porodu a šestinedělí. Díky nároku na nemocenskou v době porodu totiž si budete moci zvolit mezi 3letou a 4letou variantou rodičovského příspěvku.