snížení cílové částky

Dobrý den, ráda bych Vás poprosila o radu. V roce 2002 jsem uzavřela u Hypo spořitelny smlouvu o Stavebním spoření na cílovou částku 160 000,- Kč, bez nároku na státní podporu. Mezitím se změnila moje finanční situace, takže tam momentálně mám našetřeno asi 20 000,- Kč. Při ukončení spoření na něm určitě nebudu mít ani polovinu stávající cílové částky. Při uzavírání smlouvy jsem zaplatila nehorázný poplatek 2600,- Kč. Momentálně nám v paneláku mění okna a já bych potřebovala 40 000,- Kč. Byla jsem se ptát poradkyně, jestli mám nárok na úvěr a ta mně velmi ochotně nabídla překlenovací. Domnívám se, že po třech letech spoření mám nárok na normální, byly tam ještě jiné nesrovnalosti, proto bych se raději zeptala u vás na pár otázek: 1. Mám nárok na normální úvěr, nebo musím čerpat překlenovací? 2. Kolik zaplatím za snížení cílové částky? 3. V případě snížení cílové částky, dostanu zpět alespoň část poplatku za uzavření smlouvy (když jsem ji uzavírala, paní mi tvrdila, že pokud nebudu čerpat úvěr, dostanu 1300,- zpět)? 4. Budu potřebovat ručitele? 5. Po zvážení všech těchto okolností, doporučovali byste mi situaci řešit tímto způsobem?

Otázku poslal/a: anonymní uživatel, 29. 7. 2005 23:46

Na otázku odpovídá:

Petr Šafránek

Ad 1.) Na řádný úvěr máte nárok nejdříve po 24 měsících od uzavření smlouvy (požadavek zákona)ale současně musí být splněno tzv. hodnotící číslo, a to při tak malé naspořené částce ve vztahu k cílové částce určitě splněno nemáte!!! Hodnotící číslo však stoupne, pokud snížíte cílovou částku - v tomto případě na 40.000,- Konkrétní výpočet Vám musí udělat stavební spořitelna. Může se ovšem stát, že i po skokovém snížení CČ budete na úvěr muset čekat ještě 3 měsíce - to vše by Vám měli říct ve stavební spořitelně.
Ad 2) Neznám aktuální sazebník HYPO, ale u většiny stavebních spořitelen je snížení cílové částky zdarma.
Ad 3) Nedostanete zpět nic, poplatek za uzavření smlouvy je nevratný. Navíc budete čerpat úvěr, tudíž nesplníte ani podmínku na vrácení 1.300,-. Některé stavební spořitelny umožňují provést tzv. rozdělení smlouvy - na původní zůstane CČ 40.000 a na novou se bez poplatku převede 120.000. Nevím však, zda toto HYPO umožňuje.
Ad 4) Na 40.000 řádného úvěru při nezajištěné částce 20.000 ručitele potřebovat nebudete.
Ad 5) Musíte nejprve zjistit podmínky překlenovacího úvěru a pak si zpočítat, zda prát překlenovací úvěr nebo snižovat CČ.

30. 7. 2005 9:58

Položte svojí vlastní otázku. Finanční produkty je vám plne k dispozíci.

Další otázky z poradny

Související články

Související články na téma běžné účty, finanční produkty, havarijní pojištění, hypotéky, kreditní karty, platební karty, pojištění, povinné ručení, spotřebitelské úvěry, životní pojištění

Mýty dneška o bydlení

26. 2. 2003 | Petr Vykoukal | 77 komentářů

S bydlením je v našich myslích spojena řada mýtů, které jsou považovány za nevyvratitelné fakty. Mnoho z nás je například přesvědčeno o tom, že platit nájem je vyhazování peněz z okna, že lepší je koupit si bydlení na hypotéku... Je tomu však skutečně tak?

Leasing stagnuje

21. 2. 2003 | Petr Vykoukal

Po řadě let, která s sebou nesla tučné přírůstky obchodů, přechází leasingový trh do mírné stagnace. Jediný segment trhu, který si zachoval dynamiku předchozích let, jsou nemovitosti.

Do pojišťovny již nemusíte

21. 2. 2003 | Tomáš Skřivánek

Jedete si zalyžovat do zahraničí? Tak určitě nezapomeňte na cestovní pojistku! Nespoléhejte na to, že vás ochrání pojištění přibalené třeba k platební kartě. Lyžování a snowboarding bývají často zařazeny v odstavci smlouvy nazvaném "výluky z pojištění". Naštěstí novou pojistnou smlouvu dnes již můžete sjednat i jinak než na pobočce.

Wüstenrot: Nechceme být poslední

20. 2. 2003 | Martin Zika

Před pár dny začala v České republice působit Wüstenrot hypoteční banka coby osmý subjekt na hypotečním trhu. Má její nabídka šanci na prosazení na již rozděleném a vysoce konkurenčním trhu?

Peníze prchají z bank

20. 2. 2003 | Petr Fejtek | 4 komentáře

Loni si domácnosti vyzvedly ze svých vkladů přes 50 miliard korun. Prosinec tento vývoj potvrdil "odchodem" 24 miliard korun. Celkem se loni objem termínovaných vkladů v "klasických" bankách snížil dokonce o víc než 85 miliard korun.

Kdo nabízí nejlepší spotřebitelský úvěr?

19. 2. 2003 | Dušan Hradil | 44 komentářů

Na tuto otázku se pokusil odpovědět výzkum společnosti Symsite Research, která ke konci roku sestavila komplexní rating nabídky na českém trhu. Chcete vědět, kdo dostal nejvíce bodů?

Čip přichází do Čech

18. 2. 2003 | Petr Vykoukal | 11 komentářů

Chvíle dlouho očekávaná na kartovém trhu konečně přišla. Po dlouhém čekání byla českou bankou vydána první čipová karta.

Už zase je tu ten Valentýn...

14. 2. 2003 | Petr Vykoukal | 3 komentáře

...povzdechla si určitě řada mužů, kteří se vydali do přeplněných nákupních center pořizovat nějaké dary pro své drahé polovičky. Všude "přeslazené" výlohy se srdíčky a obrovskými připomínkami, aby někdo náhodou nemohl zapomenout. Při pohledu na to jsem si skoro říkal: "ještě že mně přítelkyně nedávno opustila"...

Přichází strašidlo deflace

11. 2. 2003 | Petr Fejtek | 8 komentářů

ČSÚ ohlásil další rekordy: nezaměstnanost na maximu 10,2 % a inflace se změnila v deflaci: stokoruna před rokem zapomenutá v kapse sama "vydělala" 40 haléřů! Co to znamená? Přichází ekonomická smrtka s kosou, nebo jde jen o neškodnou fluktuaci? Zřejmě jen krátkodobý výkyv, ale jak asi zareagují finanční trhy?

Pražáci si připlácejí

10. 2. 2003 | Martin Zika | 1 komentářů

ČSOB Pojišťovna jako jediná na českém trhu vybírá vyšší poplatky za povinné ručení v Praze než ve zbytku republiky. Co ji k tomu vede? Chystá další rozšíření tohoto způsobu segmentace řidičů?

Půjčíme vám bez úroku

7. 2. 2003 | Dušan Hradil | 7 komentářů

Snižování úroků z úvěrů se stalo v posledních měsících věcí naprosto běžnou. Union banka se proto rozhodla o radikálnější krok – půjčí vám peníze s nulovým úrokem. Jenže celý produkt má řadu háčků. Je tedy skutečně výhodné půjčit si bezúročně?

Jsou domácí banky dražší než jejich matky?

5. 2. 2003 | Tomáš Mergl | 16 komentářů

V souvislosti s novoročním zdražením bankovních služeb se v tisku objevily názory, že domácí bankovní ústavy poskytují své služby dráže než jejich mateřské banky v zahraničí. Srovnali jsme proto tzv. balíčková konta, abychom zjistili, zda je dané tvrzení pravdivé.