Dobrý den,
začnu trochu od konce. Svůj spoluvlastnický podíl máte právo převést na jinou osobu (ať úplatně nebo bezúplatně). Ovšem pozor na zákonné předkupní právo ostatních spoluvlastníků, které vzniká typicky při vypořádání dědictví. Zákon stanovuje, že bylo-li spoluvlastnictví založeno tímto způsobem, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Předkupní právo mají spoluvlastníci i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu.
Nemůžete-li se na odkupu podílu se spoluvlastníkem dohodnout anebo se vám Váš podíl nepodaří prodat, máte samozřejmě právo žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví nebo o zrušení spoluvlastnictví jako celku, neboť nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.
Ideálním postupem při zrušení spoluvlastnictví je samozřejmě stav, kdy se spoluvlastníci na způsobu zrušení spoluvlastnictví a vzájemného vypořádání dohodnou. Není-li ovšem dohoda možná, má každý ze spoluvlastníků, bez ohledu na velikost svého spoluvlastnického podílu, právo obrátit se na soud a podat návrh na zrušení spoluvlastnictví, a to i v případě, že se zrušením spoluvlastnictví ostatní spoluvlastníci nesouhlasí.
Právní předpisy vymezují tři způsoby vypořádání spoluvlastnictví, a to: (i) rozdělení společné věci; (ii) přikázání společné věci za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; (iii) prodej společné věci ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky.
Upozorňuji, že soud je výše uvedenými způsoby vypořádání spoluvlastnictví vázán a nemůže spoluvlastnictví vypořádat jiným, než některým z těchto způsobů, a to ani v případě, kdy je jiný způsob vypořádání navržen některým ze spoluvlastníků. Soud je rovněž vázán i uvedenou posloupností způsobů vypořádání. Nemůže tedy rozhodnout o způsobu vypořádání umístěném níže v hierarchii, pokud jsou splněny podmínky pro způsob postavený výše v hierarchii. V praxi to proto znamená, že podá-li některý ze spoluvlastníků návrh na zrušení spoluvlastnictví, bude se soud nejprve zabývat tím, zde je reálně možné věc rozdělit. Pokud dojde k závěru, že věc rozdělit nelze, bude zjišťovat, zda jí může některému/některým ze spoluvlastníků přikázat a zda je/jsou tento/tito spoluvlastník/spoluvlastníci schopen/schopni ostatní spoluvlastníky náležitě vyplatit. A až poté, co usoudí, že není možné ani přikázání věci do vlastnictví některého/některých ze spoluvlastníků, rozhodne o prodeji věci ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky.
S ohledem na výše uvedené doporučuji před podáním návrhu na vypořádání spoluvlastnictví, a to zejména v případě, kdy máte zájem jen o určitý druh vypořádání, poradit se s právníkem a zvážit, zda tu jsou pro rozhodnutí dle Vašeho návrhu dány podmínky. Může se totiž stát, že soud s ohledem na konkrétní okolnosti případu, k rozdělení přistoupí jiným, než navrhovaným způsobem.
S pozdravem, Mgr. Šárka Smetanová, advokátka
