Žádáme o podporu v nezaměstnanosti: Krok za krokem
14. 6. 2016 | Petra Dlouhá | 21 komentářů
Přišli jste o práci a jinou nemáte? Poradíme, jak a kde žádat o podporu v nezaměstnanosti. A kdy na úřad práce zamířit, abyste nepřišli o peníze.
Ekonomice se daří a firmy mají stále větší problémy najít zaměstnance na pozice, o které už před krizí nebyl velký zájem. Dělníci, řidiči, prodavači nebo řemeslníci tak mají v Česku jistotu, že když budou chtít, mohou pracovat. Platí to i přes to, že v současné době je podle Úřadu práce ČR bez práce přes 384 tisíc lidí (což je nicméně nejmenší číslo od konce roku 2008).
Databáze úřadů práce samozřejmě není vyčerpávající. Od roku 2012 jim totiž společnosti nemusí volná místa hlásit. Zvláště u profesí, které vyžadují vysokou kvalifikaci, firmy mnohdy hledají zaměstnance přes pracovní portály. Přesto je poptávka prostřednictvím úřadů práce stále nejrozšířenějším způsobem, jak volné místo „inzerovat“.
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Nejvíc volných míst - 9432 - nabízely úřady práce v posledním červnovém týdnu v oboru pomocní pracovníci ve výrobě. „Je to pouze jiný, eufemistický název pro montážní dělníky,“ říká prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Na ty mají firmy nižší požadavky, například pokud jde o znalost práce se stroji a přístroji. Počet těchto volných míst se oproti minulému roku zvýšil o 3006. Podle Burkoviče za to mohou nízké mzdy. Lidé raději zůstanou doma a nechají se živit státem.
Podle statistiky, kterou pro Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovává společnost Trexima, činil medián (tedy „prostřední“ hodnota, pokud bychom všechny seřadili vedle sebe) jejich měsíční mzdy 17 529 korun. Deset procent „pomocníků“ s nejnižším výdělkem si přitom vydělalo jen 9520 korun hrubého.
„Lehce si spočítají, že čistá mzda a nutnost vstávat denně do práce nevyváží rozdíl pár stokorun či jednoho až dvou tisíc korun mezi sociálními dávkami celé rodiny a zaměstnáním,“ vysvětluje Burkovič.
Profese | Počet volných míst | Meziroční změna |
1. Pomocní pracovníci ve výrobě | 9432 | + 3006 |
2. Montážní dělníci výrobků a zařízení | 8437 | + 3340 |
3. Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají | 7045 | + 1543 |
4. Kováři, nástrojáři a příbuzní pracovníci | 6777 | + 1261 |
5. Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy | 4605 | + 982 |
6. Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři | 4436 | + 1376 |
7. Pomocní pracovníci v oblasti těžby a stavebnictví | 4411 | + 1782 |
8. Obsluha pojízdných zařízení | 4142 | + 809 |
9. Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci | 4127 | + 1266 |
10. Prodavači apod. | 3971 | + 976 |
Zdroj: Úřad práce ČR
Přišli jste o práci a jinou nemáte? Poradíme, jak a kde žádat o podporu v nezaměstnanosti. A kdy na úřad práce zamířit, abyste nepřišli o peníze.
Dalším nejhledanějším zaměstnáním jsou „skuteční“ montážní dělníci. To je podle Burkoviče vyvoláno nárůstem výroby a zakázek, nedostatkem brigádníků a sezónností. Před rokem byli montážní dělníci až čtvrtí v pořadí.
„Spousta lidí na trhu práce dává před pomocnými a dělnickými profesemi přednost sice krátkodobému, ale vyššímu výdělku spojenému se sezónními pracemi,“ říká Burkovič. Podle údajů společnosti Trexima činí mediánová měsíční mzda montážního dělníka 22 595 korun hrubého.
Třetí místo obsadili řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají. „Zde je malý zájem způsoben velikou zodpovědnosti, ale i například špatně udržovanými cestami, zácpami, kalamitami, frontami na celnicích, různorodou legislativou a v poslední době i nelegálními imigranty,“ vyjmenovává Burkovič.
U řidičů tramvají a autobusů podle něj hraje roli kombinace nízkých výdělků a psychické zátěže. „Spolu s nepřetržitým provozem totiž často mívají trhané směny, kdy tráví v práci s přestávkami skoro celý den,“ říká.
S tím souhlasí i předseda Sdružení řidičů Lukáš Pavel. „Dalším faktorem je i nedostatek parkovacích míst pro jejich odpočinek. Když jsou nějaká, tak nejsou řádně vybavena sociálním zařízením,“ uvádí k řidičům nákladních vozů.
Pětici „nejhorších“ zaměstnání - alespoň podle počtu volných míst na úřadech práce - uzavírají pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy. Pro tuto profesi je typický tlak na co nejnižší cenu služeb a obrovská konkurence na trhu. „I ve státních zakázkách pak vítězí firmy s fakturačními cenami, které jsou hluboko pod prostým součtem minimální hodinové mzdy a povinných odvodů zaměstnanců, o nákladech na uniformy, výstroj, výzbroj a výcvik ani nemluvě,“ vysvětluje Burkovič.
Medián jejich hrubé mzdy se pohybuje kolem 12 tisíc korun. I zde hraje roli psychická a fyzická zátěž. „Za takových podmínek se málokomu vyplatí pracovat a riskovat zranění, doživotní zmrzačení nebo život,“ říká.
I u kuchařů převažuje nabídka nad poptávkou. Podle dotázaných šéfkuchařů to způsobuje také skutečnost, že absolventi učňovských škol se chtějí hlavně zachránit před „pracákem“. „Přijde mi deset nových kluků, prakticky ani jeden z nich neumí pořádně základy. Dneska se jde vyučit téměř každý, kdo se nedostane na „lepší“ střední. Jenže jejich nezájem se potom projevuje i v práci,“ popisuje situaci šéfkuchař restaurace z centra Prahy, který se své profesi věnuje přes dvacet let.
Zajímavá je momentálně situace u prodavačů. I u nich je jednou z příčin, proč firmy nemohou najít dostatečný počet zaměstnanců, nízká mzda, která nestačí k uživení. Ovšem podle Burkoviče se možná blíží lepší časy. „Momentálně běží kampaň jednoho obchodního řetězce, který nabízí přes 15 000 korun čistého, po zaškolení 17 000. Snaží se tím odlákat kvalifikované lidi ostatním řetězcům, které se spoléhají na pár kvalifikovaných osob a spousty brigádníků,“ poznamenává.
Celý článek čtěte na Aktuálně.cz
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem