Podle zákona o zaměstnanosti může zdravotně postižené, osoby invalidní i zdravotně znevýhodněné, zaměstnávat jakákoli firma či organizace. Od státu má pak zaměstnavatel nárok na několik příspěvků, ovšem jen při splnění jedné podmínky – pro handicapovaného pracovníka musí vytvořit chráněné pracovní místo. V praxi to znamená především uzpůsobit pracovní prostředí jeho potřebám. Náklady, které firmě v souvislosti se zřízením takového místa vzniknou, je možné částečně hradit z příspěvku, o který zaměstnavatel požádá úřad práce. Tím ale podpora chráněných pracovních míst ze strany státu nekončí – zaměstnavatel může požádat také o peníze na jeho provoz. Konkrétně o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů. Podrobnosti o jednotlivých příspěvcích najdete v článku:
Další finanční kompenzaci dostanou firmy, kde zdravotně postižení tvoří víc jak polovinu zaměstnanců. V takovém případě může zaměstnavatel úřad práce požádat o sedmdesát pět procent nákladů vynaložených na jejich mzdy (či platy) i sociální a zdravotní pojištění. Zároveň má příspěvek zákonem určený strop. Ten dosud dělal pět tisíc korun měsíčně v případě osob zdravotně znevýhodněných a 8800 korun měsíčně, pokud šlo o zaměstnance v I. až III. stupni invalidity.
Od začátku dubna je horní hranice příspěvku pro druhou jmenovanou skupinu vyšší. Nově je tak možné od úřadu práce čerpat až 9500 korun měsíčně. Novinka reaguje na zvýšení minimální mzdy, ke kterému došlo na začátku letošního roku, kdy minimální mzda stoupla z 9900 na 11 000 korun měsíčně. Stát chce tímto opatřením zaměstnavatelům kompenzovat zvýšené mzdové náklady. Příspěvek se vyplácí zpětně za čtvrtletí – zaměstnavatelům se tedy bude nová výše příspěvku počítat od začátku letošního roku.
S další tisícovkou navíc pak počítá návrh, který zatím pouze v prvním čtení projednala Poslanecká sněmovna – příspěvek na zaměstnance v I. až III. stupni invalidity by tak v budoucnu mohl dělat až 10 500 korun.
Firma, která zaměstnává zdravotně postižené, může mimo jiné ušetřit na daních. Za každého pracovníka v I. nebo II. stupni invalidity si může odečíst slevu na dani 18 000 korun, za zaměstnance ve III. stupni invalidity až 60 000 korun ročně. Detaily o uplatňování slevy najdete v § 35 zákona o daních z příjmů.
Vedle dalšího navýšení příspěvku na mzdové náklady řeší novela také problematiku chráněných pracovních míst. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž považuje současné nastavení za nepřehledné, neefektivní a administrativně náročné. Navrhuje proto, aby zaměstnavatelé chráněná pracovní místa dál nezřizovali. Místo toho budou muset požádat úřad práce o takzvané uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce. „Chceme, aby do systému podpory chráněného trhu práce vstoupili jen takoví zaměstnavatelé, kteří budou řádně prověřeni a kteří nebudou zneužívat státem poskytovanou podporu,“ objasňuje ministryně Michaela Marksová cíl chystané změny.
Zaměstnavatelé přitom nepřijdou o státní příspěvek, který dosud mohli v souvislosti se zřízením chráněného místa čerpat, změní se jen jeho název. Výrazně změny se nechystají ani v případě příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů. Nově už ale nebude vázaný na chráněné pracovní místo, nýbrž na náklady, které firma vynaloží v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením.
Dobré pojištění může být k nezaplacení. Rádi vám pomůžeme vybrat.
Zaměstnávání handicapovaných ovšem není v řadě firem dobrovolné. Pro firmy s víc než 25 zaměstnanci jde totiž o zákonnou povinnost. Podíl handicapovaných pak musí tvořit alespoň čtyři procenta. Povinné zaměstnávání se dá splnit několika způsoby. Konkrétně:
Novela, která nyní čeká na projednání senátory, chce zprůhlednit poslední ze zmiňovaných možností. Údaje o poskytnutém plnění bude totiž potřeba vložit do nově zřízené evidence vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí nejpozději do 30 kalendářních dní od zaplacení poskytnutého plnění. Jen tak si bude firma, která zboží přijme, moct odškrtnout zákonnou povinnost. Evidence by měla obsahovat následující údaje – cenu výrobků a služeb, datum dodání a zaplacení a také číslo dokladu, kterým byla dodávka výrobků, služeb nebo realizovaná zakázka vyúčtovaná.
Vedle toho leží v Poslanecké sněmovně ještě další návrh, který má snížit hodnotu ročně odebraného zboží či služeb na maximálně 28násobek průměrné mzdy. Ministerstvo práce si od tohoto kroku slibuje omezení přefakturovávání zboží, na jejichž výrobě se nepodíleli zdravotně postižení zaměstnanci.
Další z novinek míří přímo na osoby se zdravotním postižením. Konkrétně do oblasti dávek, které můžou od státu čerpat. Novelu zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením aktuálně čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Pokud projde, přinese zmírnění pravidel pro čerpání příspěvku na zvláštní pomůcku a současně rozšíří okruh osob, které můžou o tento příspěvek žádat.
Příspěvek na zvláštní pomůcku má handicapovaným pomoct s financování pomůcek, které jim usnadní základní soběstačnost, hledání práce nebo přípravu na práci budoucí. V praxi může jít například o digitální lupu pro nevidomé, vizuální signalizace nebo nejrůznější zdvihací rampy a plošiny.
Podle současných pravidel můžou o příspěvek žádat pouze těžce zrakově či sluchově postižení nebo osoby, které trpí těžkou vadou nosného a pohybového ústrojí. Podle předkladatelů zákona – poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška a Víta Kaňkovského a také Národní rady zdravotně postižených, jsou ale tyto tři kategorie nedostačující. Novela zákona proto počítá s rozšířením i na osoby, které trpí:
Vedle diagnózy musí zdravotně postižení prokázat, že nejsou schopní financovat pomůcky vlastními silami. Úřadu práce proto musí dokládat nejen vlastní příjmy, ale i příjmy společně posuzovaných osob (typicky členů domácnosti). Pravidlo se nicméně vztahuje pouze na žádosti o pomůcky, jejichž cena je nižší než 24 tisíc korun. Kdo chce dražší pomůcku, nízké příjmy dokládat nemusí. A právě to se nelíbí zástupcům handicapovaných. „Odmítáme princip, který byl vložen do zákona minulou vládou – že stát pomůže osobám se zdravotním postižením pouze v případě, že jsou chudé. Pokud mluvíme o vyrovnání startovní čáry pro osoby se zdravotním postižením, tak pořízení zvláštní pomůcky je nezbytným předpokladem tohoto vyrovnání,“ myslí si předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Národní rada zdravotně postižených proto navrhovala snížení hranice na osm tisíc korun, nakonec ale kývla na pozměňovací návrh, který počítá s částkou deset tisíc korun.
Změn se měla původně dočkat také hranice příjmů, nad kterou úřad práce příspěvek nepřizná. Předkladatelé zákona ji chtěli navýšit na 12násobek životního minima. Do druhého čtení ale nakonec putuje úprava, která zachovává hranici na současném osminásobku životního minima. To pro letošek dělá 3410 Kč, hranicí tedy je (a patrně i bude) příjem 27 280 korun.
Konečně poslední novinkou, kterou chce novela prosadit, je zvýšení příspěvku na mobilitu. Ten aktuálně dělá 400 korun měsíčně. Požádat o něj můžou pouze držitelé průkazky osoby se zdravotním postižením, konkrétně osoby s těžkým postižením pohyblivosti či orientace (ZTP) a osoby se zvlášť těžkým postižením pohyblivosti či orientace, které potřebují průvodce (ZTP/P). I když původní návrh počítal se zvýšením na 600 korun měsíčně pouze pro držitele průkazky ZTP/P, pozměňovací návrh přišel s navýšením pro obě skupiny. Ve hře bylo zvýšení na 500, 550 či 600 korun měsíčně, výbor pro sociální politiku nakonec doporučil poslancům kývnout na částku 550 korun.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
9. 5. 2017 10:04, Pepíno
Nedají jim ani vorla,neb zde nyní krmí darmožrouty,povalečče a násilníky Slimáky....
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.