Zdroj: Shutterstock
Zavedením možnosti sdílet pracovní místo čeští zákonodárci reagují na loňskou evropskou směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Novinku v zákoníku práce ale ocení nejen lidé na mateřské či rodičovské nebo lidé pečující o příbuzného. Volnější pracovní dobu požadují i studenti, senioři nebo prostě lidé, kteří chtějí mít dost volného času na jiné aktivity. Těm všem má pomoci sdílení pracovního místa (job sharing). Příslušná novela zákoníku práce už prošla oběma komorami Parlamentu a čeká na podpis prezidenta. Účinná bude od 1. ledna 2021.
Už dnes je samozřejmě možné být při zaměstnávání lidí flexibilní. Existují dohody o pracovní činnosti a lze domluvit zkrácení úvazku. Práce na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce ale zaměstnancům nedává tak vysoký stupeň ochrany jako standardní pracovní poměr – dohodu může zaměstnavatel vypovědět z jakéhokoliv důvodu i bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou. A kratším pracovním úvazkům, tedy pracovním smlouvám uzavřeným jenom na část týdenní pracovní doby, se řada zaměstnavatelů s ohledem na chybějící výslovnou právní úpravu sdílených pracovních míst vyhýbala.
Co se stane, když přijdete za zaměstnavatelem, že byste potřebovali pracovat míň, třeba kvůli dětem?
Když někdo pracuje míň, dostane menší výplatu, říká selský rozum. A co zákon?
Dnů volna má člověk s kratší pracovní dobou stejně, jako kolegové s plnou pracovní dobou. Na dovolené ale někdy finančně prodělá.
Podstatou sdíleného pracovního místa má být dohoda mezi zaměstnavatelem a dvěma (nebo i víc) zaměstnanci se stejným druhem práce, kteří mají sjednanou kratší pracovní dobu, na tom, že si budou na sdíleném pracovním místě sami rozvrhovat pracovní dobu do směn.
„Jak uvádí důvodová zpráva, podmínkou je, aby se jednalo o zaměstnance v pracovním poměru se sjednanou kratší pracovní dobou, není tedy určena pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr,“ upozorňuje Tomáš Pauch, advokát a CEO v advokátní kanceláři eLegal.
„Ať už se jedná o pracovní smlouvy nebo dohody, obecně platí, že pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel,“ říká Jakub Oliva, advokát z advokátní kanceláře Arrows. Výjimkou je v současné době pouze práce z domova a částečně také pružné rozvržení pracovní doby. Institut sdíleného pracovního místa tak podle Olivy v naší právní úpravě chyběl. „V současné době je praxe u zkrácených úvazků podle mé zkušenosti spíše taková, že se pracovní doba určuje operativně až na poslední chvíli bez jakéhokoliv rozvrhu, což může vyhovovat všem zúčastněným, ale jedná se ve většině případů o porušení zákoníku práce,“ upozorňuje Oliva.
Podstatou změny je tedy právě částečné přenesení organizace práce na zaměstnance. Jedné sdílené pozici totiž ponovu zaměstnavatel přidělí práci a to, jak si zaměstnanci mezi sebou úkoly a pracovní dobu rozdělí, bude na nich. „Dopady by to mohlo mít i pro flexibilitu zaměstnavatele, s pracovním místem nyní může operovat jako s jedním místo tří, třeba při organizačních změnách,“ doplňuje Pauch.
S každým ze zaměstnanců bude zaměstnavatel uzavírat pracovní smlouvu na kratší úvazek, zároveň bude s každým z nich uzavírat písemnou dohodu o individuálním rozvrhování pracovní doby.
„Se zavedením sdílených pracovních míst vznikne nová administrativa spojená s nutností hlídat, zda zaměstnanci včas odevzdali rozvržení pracovní doby pro jejich sdílené místo (nejméně jeden týden před počátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena) a zda zaměstnanci ve vyrovnávacím období čtyř týdnů naplňují průměrnou týdenní pracovní dobu,“ uvádí advokát David Borovec z advokátní kanceláře Borovec Legal. „S tím se budou pravděpodobně pojit náklady na aktualizaci software používaného zaměstnavatelem k vedení mzdové a HR agendy,“ dodává.
Na druhou stranu bude podle Borovce jednodušší situace při zastupování nepřítomného zaměstnance. Pokud se totiž na jednom místě střídají dva a jeden z nich onemocní, může požadovat od druhého zaměstnance, aby ho zastoupil. To ale pouze v případě, že si to zaměstnavatel se zaměstnanci sjedná. „Není přitom stanovena žádná lhůta, ve které musí být zaměstnanci požadavek na zástup sdělen,“ podotýká Borovec.
V praxi bude zásadní, jak si zaměstnanci na sdíleném pracovním místě rozumějí a jak se dokážou dohodnout. Jestliže se na sdíleném místě budou střídat lidé, kteří spolu nedokážou vycházet a mají konflikty, nemůže sdílení fungovat. V některé části měsíce může být víc práce než v jiné, mohlo by se tedy stát, že některý ze zaměstnanců „slízne“ vždycky jen tu těžší práci. Kromě lidské stránky je třeba věnovat pozornost té odborné. Veškerá náročná a komplikovaná práce může totiž spadnout na jednoho ze zaměstnanců.
Na druhou stranu osobnostní rozdíly nemusí být na škodu. Pokud se zaměstnanci doplňují a jednomu z nich sedne třeba víc komunikace se zákazníky, zatímco druhému administrativní činnosti, můžou si kromě pracovní doby rozvrhnout i plnění konkrétních úkolů tímto způsobem.
Zpřesněna a přeleštěna pravidla pro odškodňování pracovních úrazů. Odškodné po smrťáku i pro dospělé potomky a rodiče, přesnější výpočet renty:
Nový výpočet dovolené, ne po dnech, ale po hodinách. Rozdíl pocítí hlavně lidé s nepravidelnou pracovní dobou a ve směnných provozech. A vedoucí a instruktoři dostanou týden volna navíc:
„Zatímco zaměstnavatel musí zaměstnance seznámit s rozpisem týdenní pracovní doby dva týdny předem, můžou zaměstnanci na sdíleném pracovním místě činit jakékoliv změny (nejpozději) dva dny předem,“ vyzdvihuje jednu z výhod Oliva. „Pokud se ale zaměstnanci na konkrétním rozvrhu práce nebudou schopni dohodnout mezi sebou, určí jim rozvrh zaměstnavatel – a vracíme se zase zpět na začátek,“ dodává advokát.
Nedostatečná komunikace ze strany zaměstnanců i zaměstnavatele může vést k tomu, že některé úkoly zůstanou opomenuté, zatímco některé činnosti zaměstnanci vykonají vícekrát. „Jako slabé místo vnímám také případnou rovinu odpovědnosti za škodu, při vzájemné zastupitelnost bude asi často složité určit konkrétního viníka,“ podotýká Jakub Oliva.
V dohodách se zaměstnanci musí zaměstnavatel stanovit pravidla, která budou muset být při rozvrhování pracovní doby dodržována. „Bude tak záležet zejména na přístupu jednotlivých zaměstnavatelů, jak velkou výhodou pro zaměstnance budou sdílená pracovní místa skutečně představovat,“ říká David Borovec. Až praxe ukáže, zda pro zaměstnavatele bude akceptovatelné, že nebudou moct ovlivnit, který ze zaměstnanců bude v konkrétní době na sdíleném místě pracovat. Pomoct v rozhodování by jim teoreticky mohly peníze od státu. „Ministryně práce a sociálních věcí v médiích předesílala, že se bude snažit motivovat zaměstnance k vytváření sdílených pracovních mít dotacemi,“ uvádí advokát.
Navštivte svět soudobého umění
Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.
Sdílejte článek, než ho smažem
