Zdroj: Shutterstock
Poslanci a senátoři schválili změny v zákoníku práce a některé z nich se týkají také dovolených. Platit budou od začátku příštího roku.
Zásadní změna je, že se bude dovolená počítat jinak. Při jejím výpočtu se už nebude brát ohled na odpracované dny, ale na odpracované hodiny. Podrobněji čtěte na Peníze.cz zde:
Výpočet by měl být jednodušší a spravedlivější vůči těm, kteří mají nerovnoměrnou či nepravidelnou pracovní dobu nebo pracují na směny.
Další novinkou, která se změnou výpočtu také souvisí, je to, že zákoník práce nebude výslovně upravovat krácení dovolené za omluvenou nepřítomnost v práci. Změny se týkají také krácení dovolené za absence neomluvené, u těch bude nově zákoník k zaměstnancům vstřícnější.
Pravidla krácení dovolené za omluvenou nepřítomnost v práci (nejčastěji kvůli pracovní neschopnosti), která platí ještě po zbytek letošního roku jsme už podrobněji rozepsali:
Zjednodušeně: když chybíte v práci například kvůli nemoci sto dní, krátí se vám dovolená o jednu dvanáctinu. Za každých dalších 21 dní omluvené nepřítomnosti se dovolená krátí o další dvanáctinu.
Ne po dnech, ale po hodinách! Nový výpočet dovolené. Rozdíl pocítí hlavně lidé s nepravidelnou pracovní dobou a ve směnných provozech. A vedoucí a instruktoři dostanou týden volna navíc:
Nejen pro lidi na rodičáku a mateřské. Jeden džob pro dva nebo víc lidí. Jak si rozdělíte práci, bude na vás:
Zpřesněna a přeleštěna pravidla pro odškodňování pracovních úrazů. Odškodné po smrťáku i pro dospělé potomky a rodiče, přesnější výpočet renty:
Od ledna to nově bude fungovat automaticky: doba dovolené se počítá z odpracovaných hodin, takže i doba, kdy kvůli takzvaným překážkám v práci člověk nebyl v zaměstnání, už bude ve výpočtu zohledněna. Pracovní neschopnost do dvacetinásobku týdenní pracovní doby (u běžného plného úvazku to odpovídá stu dní) se bude počítat jako vykonaná práce, dovolená se kvůli ní krátit nebude. Delší pracovní neschopnost už ale znamená krácení volna. Výjimkou je pracovní neschopnost kvůli pracovnímu úrazu, ta se započítá vždycky jako výkon práce.
Ze zákoníku práce se vypouští i krácení dovolené pro výkon trestu odnětí svobody a vazbu.
Zákoník práce bude ale dál obsahovat ustanovení o tom, jak zaměstnavatel může zaměstnanci zkrátit dovolenou kvůli neomluveným absencím. Pravidla ovšem budou mírnější.
Jak to funguje teď a jak to bude fungovat ještě do konce roku, popisujeme na Peníze.cz tady:
Zjednodušeně: dnes může (ale nemusí) zaměstnavatel za den neomluvené absence zkrátit dovolenou o jeden den nebo o dva, ale dokonce i o tři dny. Od ledna zaměstnavatel může dovolenou neomluvenému absentérovi krátit jen v poměru jedna ku jedné. Kolik hodin člověk zamešká, tolik se mu smí odečíst od celkového počtu hodin připadajících v kalendářním roce na jeho dovolenou.
Neomluvené absence kratší než pracovní směna se můžou sčítat. A to i když půjde o minutky – když zaměstnanec přijde šestnáctkrát o půl hodiny později, hned ho to může stát osm hodin dovolené.
Pokud už není z čeho krátit, je zaměstnanec povinen vrátit už vyplacenou náhradu mzdy za tu část dovolené, na kterou v důsledku krácení dovolené ztratil právo. Zaměstnavatel mu ji může strnout z další výplaty.
Za neomluvené absence zaměstnavatel není povinen dovolenou krátit, tuhle sankci nemusí využívat. Zvlášť není asi potřeba dělat si se zaměstnancem zlou krev kvůli pár pozdním příchodům, zvlášť když se s ním může domluvit, že si zameškanou dobu napracuje. Zaměstnavatel má navíc povinnost tenhle trest za neomluvené absence projednávat s odbory. A to si možná také rád odpustí. Povinnost projednávat neomluvené absence s odborovou organizací zůstane nedotčena i po novelizaci zákoníku práce. Na druhou stranu – odbory se můžou za absentéra nejvýš přimluvit, nemůžou rozhodnutí zaměstnavatele vetovat. Jestli šlo o neomluvenou absenci a jak bude potrestána, rozhoduje jen a jen zaměstnavatel.
Další sankce za neomluvené absence zůstávají nedotčeny. Snižuje se za ně výplata, může po nich následovat i vyhazov za hodinu. Zaměstnavatel se rozhoduje podle intenzity porušení pracovní kázně, musí přihlédnout zejména k osobě zaměstnance, pracovní pozici, kterou zastává, době a situaci, v níž došlo k neomluvené absenci, délce jejímu trvání, důsledkům pro zaměstnavatele – např. výši zaměstnavateli způsobené škody.
I nadále budou platit pro krácení dovolené dvě omezení.
Dovolená, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se krátí jedině z důvodů, které vznikly v tom samém roce. Loňské absence nejde přičítat k letošním. Pro účely krácení dovolené se vychází z období od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku, za který se dovolená poskytuje.
I při krácení dovolené za neomluveně zameškanou práci musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená aspoň v délce dvou týdnů. Zachování této minimální výměry dovolené se ale vztahuje výhradně na zaměstnance, jehož pracovní poměr trvá po celý kalendářní rok, ve kterém se posuzuje zameškaná doba a ve kterém také dochází k případnému krácení, tedy doba od 1. ledna do 31. prosince. Jestliže pracovní poměr zaměstnance netrvá po celý kalendářní rok, a zaměstnanec tedy má právo jen na poměrnou část dovolené, může se tato dovolená zkrátit celá.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
