Zdroj: Shutterstock
Když se zaměstnavatel rozhodne dát někomu výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr (třeba kvůli neomluvené absenci), musí to předem projednat s odborovou organizací – pokud u něj nějaká působí.
U běžného zaměstnance však opravdu stačí jenom projednání. Souhlas odborů s propuštěním není potřeba. Zaměstnavatel s nimi rozvázání pracovního poměru jenom konzultuje, rozhodne pak o něm sám. Nezáleží na tom, jestli je takový zaměstnanec řadovým členem odborů, nebo v nich vůbec není zapojen.
Navíc: I když zaměstnavatel rozvázání pracovního poměru projedná až dodatečně, nebo ho s odbory neprojedná vůbec, stejně není propuštění neplatné.
S méně dramatickým ukončením pracovního poměru – tedy dohodou nebo zrušením ve zkušební době – je zaměstnavatel povinen odbory pouze seznámit, a to ve lhůtách, které si s nimi dohodne. Nemusí to tedy s nimi projednat či konzultovat.
Ovšem jde-li o člena orgánu odborové organizace, je k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru potřeba její předchozí souhlas. Ochrana trvá nejenom po dobu funkčního období, ale ještě i jeden rok po jeho skončení.
Za předchozí souhlas s propuštěním se považuje i případ, kdy odborová organizace zůstala pasivní do 15 dnů ode dne, kdy ji zaměstnavatel požádal. Na ochranu svého současného nebo bývalého předáka tak musejí odbory vystoupit do 15 dnů – a písemně takový souhlas odmítnout. Když to neudělají, bere se mlčení jako souhlas.
Případné neplatnosti svého propuštění se musí domáhat sám odborář. Do dvou měsíců ode dne, kdy měl jeho pracovní poměr skončit, je potřeba podat žalobu.
Soud se pak zabývá otázkou spravedlivosti rozvázání pracovního poměru. Zkoumá, jestli zaměstnavatel splnil ostatní podmínky výpovědi nebo okamžitého zrušení. Tedy zda uvedl správný důvod rozvázání pracovního poměru, dodržel všechny lhůty, řádně doručil písemné vyhotovení zaměstnanci a podobně.
Jestliže zaměstnavatel žádnou takovou chybu neudělal, může soud rozhodnout, že na něm skutečně nelze spravedlivě požadovat, aby pracovníka nadále zaměstnával. Pak jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru platné.
V opačném případě soud rozhodne, že propuštění bylo neplatné. Zaměstnavatel pak musí pracovníka odškodnit a poskytnout mu náhradu mzdy za celou dobu trvání sporu (od doby, kdy zaměstnanec sdělil, že trvá na dalším zaměstnávání, až do vyřešení sporu).
Vyšší ochrana odborářských funkcionářů funguje proto, že mnohdy bojují za práva všech zaměstnanců. Jsou tak protihráčem zaměstnavatele – a ten na ně může mít pifku.
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Orgán, který je podle stanov odborové organizace oprávněn vystupovat jejím jménem ve vztahu k zaměstnavateli, se může jmenovat různě. V praxi nejčastěji půjde o výbor, předsednictvo, představenstvo a podobně.
Kdo je členem takového orgánu odborové organizace, záleží jenom na ní. Do volby funkcionářů nesmí zaměstnavatel mluvit, složení orgánu se tak dozví až ze sdělení odborové organizace.
Když u zaměstnavatele působí víc odborových organizací, požádá o udělení souhlasu s propuštěním jejího funkcionáře pochopitelně jen tu, které se to týká. Stejně tak u řadového člena, kdy v praxi postačí příslušnou organizaci jenom informovat.
Za zaměstnance, který není členem žádné odborové organizace, jedná v pracovněprávních vztazích ta s největším počtem členů (v pracovním poměru u daného zaměstnavatele). Zaměstnanec se nicméně může rozhodnout odlišně a vybrat si jinou organizaci.
Aby odborová organizace vůbec mohla u zaměstnavatele působit a měla právo s ním jednat (nejen ohledně propouštění, ale třeba i o kolektivní smlouvě), musí mít nejméně tři členy, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru.
Ne po dnech, ale po hodinách! Nový výpočet dovolené. Rozdíl pocítí hlavně lidé s nepravidelnou pracovní dobou a ve směnných provozech. A vedoucí a instruktoři dostanou týden volna navíc:
Nejen pro lidi na rodičáku a mateřské. Jeden džob pro dva nebo víc lidí. Jak si rozdělíte práci, bude na vás:
Zpřesněna a přeleštěna pravidla pro odškodňování pracovních úrazů. Odškodné po smrťáku i pro dospělé potomky a rodiče, přesnější výpočet renty:
Nová pravidla potěší zejména ty, co občas nepřijdou do práce, a ještě se zapomenou omluvit. Dnes jim za neodpracovaný den může zaměstnavatel seškrtat dovolenou až o tři dny, nově to bude možné jen v poměru jedna ku jedné.
Jakmile by odborová organizace tuhle podmínku přestala splňovat a počet takových členů klesne na méně než tři, o výše zmíněné právo přijde. A to dnem, kdy skončí pracovní poměr klíčového třetího člena.
V poslední době vidíme zneužívání odborářských práv ve formě takzvaných anonymních odborů. Vycházejí z toho, že zaměstnavatel nemá nárok na informace o členství konkrétních zaměstnanců v odborech. Tahle zásada má pracovníky chránit před diskriminací nebo jinými postihy.
Anonymní odbory vystupují oficiálně jako zástupci zaměstnanců, přestože odmítají vykonávat svoji činnost přímo u zaměstnavatele, jak je obvyklé – s odůvodněním, že jsou anonymní. Hlásí se ale o různou materiální či finanční podporu, protože zaměstnavatel povinen na svůj náklad vytvořit odborům podmínky pro řádný výkon jejich činnosti (zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz, náklady na potřebné podklady a podobně). Anonymní odbory si zkoušejí nárokovat i víc, než na co mají právo podle zákoníku práce.
Nové členy pak lákají právě slibem, že je mohou ochránit před výpovědí nebo okamžitým zrušením pracovního poměru. Pokud by taková situace hrozila, tak je prý udělají operativně, velmi rychle, ze dne na den nebo dokonce z hodiny na hodinu, funkcionářem odborů.
Anonymní odbory neprozrazují ani to, kdo je jejich funkcionářem. Nejvyšší soud se však této věci už postavil na stranu zaměstnavatelů: Řekl, že odborová organizace se musí postarat o to, aby zaměstnavatel měl aktuální informace sice ne o všech jejích členech, ale o členech jednajícího orgánu čili o odborářských funkcionářích.
Cílem podle soudu je, aby zaměstnavatel měl reálnou možnost v příslušných situacích požádat o souhlas odborů s výpovědí, pokud propouští právě jejich funkcionáře.
Jestliže zaměstnavatel bez souhlasu odborů propustí zaměstnance, o němž nevěděl a objektivně ani nemohl vědět (protože mu to předem neoznámili), že je chráněným funkcionářem, zřejmě by v případném soudním sporu uspěl.
Přestože má zaměstnavatel problémy kvůli koronaviru, musí dál dodržovat zákoník práce. Když pro vás nemá práci, nenechte si vnutit „výpověď dohodou“.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
