O neplacené volnomusíte zaměstnavatele požádat, právně na něj nárok nevzniká. Když už ho dostanete, tak je rozumné mít jeho čerpání potvrzené písemně.
Za takové volno nejen že nedostanete peníze, ale ještě na něj možná budete muset doplácet.
„Zaměstnanec čerpající neplacené volno nedostává od svého zaměstnavatele mzdu, tudíž neplatí žádné sociální pojištění ani daň z příjmu. Zdravotní pojištění však musí být placeno vždy a platí si ho zaměstnanec čerpající neplacené volno sám,“ říká Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
To ale neznamená, že budete muset zjišťovat číslo účtu pojišťovny a posílat tam určitou sumu. „Po dobu neplaceného volna jste nadále zaměstnancem a zdravotní pojištění za zaměstnance je vždy hrazeno prostřednictvím zaměstnavatele. Ale zpravidla v písemné dohodě o čerpání neplaceného volna se sjednává způsob, jak tuto částku následně zaměstnanec zaměstnavateli uhradí. Nejčastěji strženou částkou v další výplatě,“ doplňuje Gabriela Ivanco.
Bude-li trvat pracovní volno celý měsíc, musíte jako zaměstnanec počítat s náklady na zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta minimálního vyměřovacího základu – tím je minimální mzda. Ta pro letošní rok dělá 18 900 korun, tudíž zaměstnanec bude muset zaplatit 2552 korun, respektive to splatit zaměstnavateli.
Pokud čerpáte neplacené volno pouze po část měsíce a příjem ve zbývající části měsíce dosáhne částky minimálního vyměřovacího základu (letos 18 900 korun), počítají se daň z příjmu fyzických osob, sociální i zdravotní pojištění z hrubé měsíční mzdy za odpracované dny.
„Bude-li dosažený příjem nižší, než je minimální mzda, musí být zaplaceno pojistné z dosaženého příjmu plus pojistné vypočtené z rozdílu minimálního a skutečného vyměřovacího základu. V obou případech ve výši 13,5 procenta. Tento rozdíl půjde opět k tíži zaměstnance,“ upřesňuje daňová expertka.
Výjimku z placení zdravotního pojištění při čerpání neplaceného volna mají takzvaní státní pojištěnci, což jsou především matky s malými dětmi, studenti do 26 let a důchodci. Pokud si tedy vezme neplacené volno zaměstnanec, který už pobírá starobní důchod nebo invalidní důchod třetího stupně, zdravotní pojištění za něj zaplatí stát.
Ze státních pojištěnců neplacené volno nejvíce využívají matky po skončení rodičovské dovolené, říká Gabriela Ivanco. Pokud splňují všechny podmínky: tedy pečují o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do patnácti let, dítě nenavštěvuje předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně, a když jde o dítě plnící povinnou školní docházku, nechodí do družiny.
Matka také nesmí mít příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, přičemž za zaměstnání se v tomto případě nepovažuje práce na dohodu o provedení práce s odměnou v měsíci nepřesahující 10 tisíc korun nebo na dohodu o pracovní činnosti s odměnou v měsíci nižší než 4000 korun. „Zároveň musí výše uvedené skutečnosti oznámit zdravotní pojišťovně a podepsat čestné prohlášení, že splňuje všechny požadované podmínky,“ dodává Ivanco.
Upozorňuje, že doba čerpání neplaceného volna se nepočítá do doby pojištění pro důchodové účely. Zaměstnanec, který využívá neplacené volno, si tedy krátí budoucí penzi.
A jedna zajímavost na konec: zaměstnanec čerpající dlouhodobé neplacené volno si během něj může přivydělat u jiného zaměstnavatele. Této možnosti využívají opět především matky po rodičovské, které si během neplaceného volna přivydělávají pro jiného zaměstnavatele krátkodobými brigádami, zpravidla na dohodu o provedení práce.
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem