Zdroj: Pleska / Midjourney; Shutterstock
„Kolega nepřišel ráno do práce. A neomluvil se, což bylo u něj neobvyklé. Ptala jsem se ostatních, jestli třeba někomu nezavolal, že je nemocný. Nikdo o něm nic nevěděl. Dělá u nás technického pracovníka, je k ruce ostatním kolegům, když potřebují s něčím pomoct,“ popisuje personalistka Radka.
Kolega se neozval ani následující dny. „Marně jsme mu volali, psali zprávy. Žije sám, kontakt na někoho z širší rodiny jsme neměli,“ pokračuje. Jedna ze zaměstnankyň se proto nabídla, že za mužem zajde domů. Otevřel jí ve zbědovaném stavu. Zavolala mu ihned záchranou službu a muž skončil v nemocnici.
V tomto případě se zmizení pracovníka vysvětlilo. Podle experta na pracovní právo Tomáše Procházky z advokátní kanceláře Aegis Law je z pohledu zaměstnavatele začátek pátrání po ztraceném zaměstnanci vždy stejný, ať je důvod jakýkoliv. Úvodní postup zpravidla zahrnuje právě dotaz na ostatní zaměstnance – kolegy, kteří s chybějícím člověkem mohou být v osobním kontaktu a znát důvod jeho nepřítomnosti.
„Najednou totiž firma nemá na směně zaměstnance a neví proč. Zaměstnavatel nemá právní povinnost po zaměstnanci pátrat, ale zpravidla to dělá kvůli platbám zdravotního pojištění, a aby věděl, na čem je, jestli se zaměstnancem může ještě počítat,“ vysvětluje Procházka.
Pokud je to možné a zaměstnavatel má kontakt, může být podle Procházky vhodné kontaktovat i příbuzné zaměstnance. „Ti nemají povinnost zaměstnavateli žádné informace předávat, ale podle mých zkušeností jsou většinou – ale samozřejmě ne vždy – sdílní,“ doplňuje expert.
Firmám proto doporučuje, aby požádaly své lidi o sdělení nouzového kontaktu, tedy kontaktu na někoho, koho lze kontaktovat v případě problémů.
Pokud neformální způsoby pátrání selžou, doporučuje advokát kontaktovat Českou správu sociálního zabezpečení a ověřit, zda náhodou zaměstnanec není v pracovní neschopnosti.
„Další postup už pak zpravidla záleží na tom, kolik energie chce zaměstnavatel do pátrání vynaložit, nebo zda se spokojí s domněnkou, že se zaměstnanec prostě rozhodl přestat chodit do práce a bude směřovat k ukončení pracovního poměru. Pokud chce pátrat dál, může například zkusit ještě kontaktovat policii s tím, že je zaměstnanec nezvěstný. Pokud policie zaměstnance vypátrá, zpravidla o tom zaměstnavatele informuje,“ popisuje Procházka.
U nemoci nebo úrazu má zaměstnanec povinnost firmu předem informovat o své pracovní neschopnosti nebo plánované návštěvě lékaře. „Samozřejmě, pokud jde o náhlé zhoršení zdravotního stavu, tak to s časovým předstihem stihnout nelze. Mohou nastat i případy, kdy informování zaměstnavatele zdravotní stav zaměstnance znemožní – například kóma. Příbuzní ani v tomto případě nemají povinnost zaměstnavatele informovat, ale často to dělají,“ dodává Procházka.
Pokud zaměstnanec o své nepřítomnosti firmu předem informovat mohl, ale neudělal to, jde ale už o porušení povinností zaměstnance. Zpravidla se to řeší vytýkacím dopisem.
Jde o poměrně časté zmizení zaměstnance, který se jednoduše rozhodne, že do zaměstnání už nepřijde.
Platíte hodně za elektřinu?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
Takové rozhodnutí ale samo o sobě rozhodně nestačí. „Zaměstnanec má samozřejmě povinnost řádně ukončit svůj pracovní poměr výpovědí a dodržet výpovědní dobu. Pokud prostě přestane chodit do práce a absence trvají alespoň týden, je možné jej potrestat okamžitým zrušením pracovního poměru. Toho vlastně chce zaměstnanec dosáhnout, aby mohl začít pracovat jinde, ale zaměstnavatel se tím alespoň zbaví povinnosti za zaměstnance odvádět pojistné na zdravotní pojištění,“ říká Procházka.
Zaměstnavatel by v takovém případě mohl po zaměstnanci požadovat také náhradu způsobené škody. „To se v praxi neděje, protože způsobená škoda zpravidla není vysoká a obtížně by se u soudu prokazovala,“ upozorňuje advokát.
Stává se i to, že zaměstnanec skončí ve vězení. I v tomto případě ale musí firmu o nástupu výkonu trestu informovat. „Situace může být složitější, pokud je zaměstnanec policií zadržen a následně skončí ve vazbě. Tam většinou jeho první myšlenky nemíří k informování o hrozící nepřítomnosti v práci,“ podotýká Procházka.
Nepřítomnost z důvodu vazby nebo výkonu trestu přitom není sama o sobě důvodem k rozvázání pracovního poměru (tím může být odsouzení). Zaměstnavatel tedy musí nepřítomnost zaměstnance omluvit.
„Pokud chce mít zaměstnavatel jistotu, zda je zaměstnanec ve výkonu trestu, může kontaktovat vězeňskou službu. Ta mu sdělí i informaci, ve které věznici se zaměstnanec nachází, například pokud by bylo potřeba mu doručovat nějaké písemnosti,“ vysvětluje expert.
V posledním, nejhorším případě samozřejmě zaměstnanec svého nadřízeného o vzniklé situaci informovat nemůže. Měli by tak učinit pozůstalí, ovšem pokud se rozhodnou to neudělat, je velmi obtížné to po nich právně vymáhat.
Určitou motivací pro ně může být to, že v případě úmrtí přechází dlužná mzda za odpracované dny přímo na osoby blízké vyjmenované v zákoně, tedy na manžela či manželku, děti a rodiče, kteří žili s dotyčným ve společné domácnosti. Myšlenkou v tomto případě je, aby mohli pozůstalí peníze od zaměstnavatele okamžitě využít k úhradě svých životních nákladů a nemuseli čekat na výsledek dědického řízení, které může trvat i několik měsíců.
Jak upřesňuje Michal Smutný z poradenské a vzdělávací společnosti TCC, vyplacená dlužná mzda může dosáhnout až trojnásobku průměrné mzdy zesnulého zaměstnance. Kromě peněz za odpracované dny se vyplácejí i peníze za nevyčerpanou dovolenou, případně další naslibovaná plnění, typicky odměny.
Korespondence pozůstalých s firmou musí mít vždy písemnou formu. Zahrnuje žádost o výplatu peněz a prohlášení, že se zaměstnancem žili trvale ve společné domácnosti.
Kateřina Hovorková
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
