Ještě ve zhruba 300 tisících bytech stát reguluje nájemné. Ovšem jen do konce letošního roku. Od 1. ledna 2013 se tak i v Praze, Brně zbývající většině krajských měst i ve větších městech středočeského kraje bude muset pronajímatel s nájemcem na výši nájemného dohodnout.
Dohoda o nájemném je jednou ze zásadních změn, které přinesla novela občanského zákoníku. Pojďme se na některé podívat podrobněji.
Dohoda není možná? Obraťte se na soud
Tato změna se zatím netýká nájemníků i majitelů dosud regulovaných bytů. Ale už skoro můžou stříhat metr. O co jde?
Nájemníci se nemusí bát nejhoršího. Není možné, aby jim pronajímatel ze dne na den několikanásobně zvýšil nájem a trval na jeho zaplacení. Aby nevznikla mýlka, stát výši nájemného pronajímateli neomezuje, majitel bytu si za jeho pronájem může říct, kolik chce, jenže druhá strana s tím musí souhlasit.
Dohadování na výši nájemného může iniciovat jak pronajímatel, tak nájemce. Podmínkou je, aby výkop provedl písemně. Druhá strana má pak na vyjádření dva měsíce. Když s návrhem nesouhlasí nebo na něj ve stanovené lhůtě nezareaguje, protistrana se může – a má na to lhůtu tří měsíců – obrátit na soud a požadovat, aby výši nájemného stanovil on. Než soudní rozhodnutí padne, platí, že se platí původní nájemné.
Soud, jak už jsme naznačili, nedává v tomto sporu zapravdu jedné či druhé straně, tedy neříká nic ve smyslu: Ano, tady František Vomáčka má pravdu a může tady Josefu Vopičkovi účtovat měsíční nájemné v té a té výši. V případě sporu soud sám určí výši nájemného. A bude při tom přihlížet k výši „místně obvyklého nájemného“, bude tedy vycházet z toho, za kolik se v dané lokalitě touto dobou pronajímají obdobné nemovitosti. Jak to zjistí, to je ovšem jiný příběh. Rozhodnutí soudu platí zpětně: od data podání žaloby, pokud jste tedy neuspěli ve při s domácím, který po vás chtěl vyšší nájemné, budete mu muset zpětně rozdíl od data podání žaloby zaplatit.
Dlužno podotknout, že už při uvolňování regulačních řemenů v jiných městech se předpovídaly tisíce soudních sporů o nájemné, ale zatím k nim nedošlo.
Musíte hlásit každého, kdo u vás bude déle než dva měsíce
Do pronajatého bytu si nemůžete k sobě nastěhovat tolik lidí, kolik chcete. Tedy rozhodně ne dlouhodobě. Přijede-li k vám na týdenní návštěvu babička, nemusíte pochopitelně hned běžet za majitelem a její návštěvu mu hlásit. Pokud ale u sebe například necháte bydlet synovce, který bude ve vašem městě studovat, že ho bydlení s tetou a strýčkem ho vyjde levněji, musíte jeho pobyt v bytě majiteli ohlásit.
Platí, že nájemce musí bez zbytečného odkladu oznámit pronajímateli pobyt každého člověka, který u něho stráví déle než dva měsíce. Nahlásit musíte jak počet osob, tak jejich jména a data narození.
Majitel bytu má právo požadovat, aby v bytě žil jen takový počet osob, kolik daný byt vzhledem ke své velikosti „unese“. Podmínkou je, aby všichni mohli byt řádně užívat a žít v hygienicky vyhovujících podmínkách.
Pronajímatel si navíc může v nájemní smlouvě vyhradit souhlas s přijetím dalšího člověka do bytu. Nepotřebujete ho pak pouze v případě, že by s vámi měl bydlet blízký příbuzný.
Co ještě musíte pronajímateli oznámit? Tak třeba (do dvou měsíců ode dne, kdy se to stalo) uzavření manželství nebo přechod nájmu, ale i svou dlouhodobou nepřítomnost v bytě, bude-li spojena s tím, že vás nebude snadné dostihnout. Zároveň musíte majiteli bytu dát kontakt na člověka, který zajistí vstup do bytu, když to bude nezbytně nutné.
Nájem přejde na jiného, jen když nájemce zemře
Ještě nedávno platilo, že když se nájemce z bytu odstěhoval, přešel nájem na další osoby, které s ním v domácnosti společně žily. Nyní je přechod nájmu možný jen v případě, že nájemce zemře. Navíc přechází pouze na dva roky, pak může následovat ze strany majitele výpověď.
Omezení se netýká seniorů starších 70 let a také dětí mladších 18 let. U těch skončí nájem nejpozději v den jejich dvacátých narozenin, pokud se pochopitelně s pronajímatelem nedohodnou jinak.
Pokud tedy nájemce zemře, přejde nájem bytu na dva roky osobu, která s ním ke dni smrti žila ve společné domácnosti a zároveň nemá vlastní byt. Ovšem je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha či dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem pouze tehdy, jestliže majitel bytu s jejím pobytem písemně souhlasil.
Další změny v kostce
► Konec služebních bytů
V novele občanského zákoníku už nenarazíte na pojem služební byt. Bývalé služební byty však mají nadále zvláštní režim. Jsou nahrazeny institutem nájmu bytu na dobu výkonu práce pro pronajímatele. Pokud nájemce tohoto bytu přestane pro pronajímatele pracovat, může z bytu dostat výpověď, ovšem proti přiměřené náhradě. Pokud ale nájemce ukončí práci pro pronajímatele bez vážných důvodů, může mu být poskytnuto pouze přístřeší.
► Kulový blesk: výměna bytů
I nadále si lidé mohou navzájem mezi sebou vyměnit nájemní byty. Nově však musí s výměnou jejich majitelé souhlasit. Pokud souhlasit nebudou, je zbytečné se obracet na soud. Ten rozhodnutí pronajímatele zvrátit nemůže.
► Automatické prodloužení smlouvy
Skončí-li platnost nájemní smlouvy, avšak nájemce byt nadále užívá a pronajímatel se proti tomu do 30 dnů neohradí, obnoví se nájemní smlouva za stejných podmínek, za jakých byla původně sjednána. Toto ustanovení bude možné použít pouze tehdy, jestliže se nájemce s pronajímatelem na něm výslovně dohodnou v nájemní smlouvě. Pak bude-li užíván byt i po skončení nájmu a pronajímatel nepodá návrh na vyklizení bytu u soudu do 30 dnů, obnoví se nájemní smlouva za stejných podmínek. Nájem sjednaný na dobu delší než rok se obnoví vždy na rok, nájem sjednaný na dobu kratší se obnoví na tuto dobu.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 3. 2018 13:47, Gabriel Pleska
Ne, to nejde. O dvacet procent max.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
27. 4. 2012 12:35, lumpíček
Chodíte s tím na úplně všechny weby, že? Ale prosím...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.